Když v Brně řádí Lukaku aneb čím víc fotbalu, tím blíž k titulu

Ač v brněnském týmu funguje až od sezony 2019/20, je jediným ze současné sestavy, kdo v jeho dresu zažil i start onoho nedokončeného ročníku. Tak silný je v posledních letech proud v hráčské řece tekoucí pod Špilberkem. 

Jakub Krakovič tak pamatuje i poslední místo v základní části, na němž se celek v sezoně 2019/20 ocitl - i po 30bodovém a 46bodovém výprasku od nymburského hegemona.   

Ostrý střih, jako v akčním filmu.

Přesně tři roky nato se brněnský tým, nyní už kapitánovaný právě Krakovičem, stává vítězem stejné fáze Kooperativa NBL, což stvrdil sobotním dobytím stánku obhájce trofeje, jemuž zamezil v dotažení na čelo!

Jakube, co pro vás osobně znamená to, že Basket Brno na 29. pokus konečně zvládl složit Nymburk, navíc v pozici lídra tabulky?
Pro mě je to poprvé, co jsem dokázal Nymburk porazit venku, a i když je to jistě super, tak při aktuálních výkonech náš tým myslí na to ještě navýšit loňské (bronzové) umístění. A s tím se váže to, že letos chceme Nymburk porazit i porážet.

Takže v šatně hostů to v sobotu ani neburácelo?
Já tam přišel trochu později a radost byla, ale spíš odpovídající tomu, že by to neměl být ojedinělý jev, který už nikdy nezažijeme. My jeli do Nymburka s tím, že jsme chtěli napravit domácí porážku se 111 obdrženým body, takže plánem bylo vyhrát a udržet první místo.

Ještě se každé ráno musíte štípat do tváře, že už poměrně dlouho vedete tabulku a nyní i poprvé vyhrajete základní část?
To nemusím. Mě většinou ráno štípe syn, když vstáváme (směje se), já sám nemusím. Jsem za to vedení rád, ale od začátku říkám, že zajíci se počítají po honu, což platí i dál. Je skvělé zakončit základní část na prvním místě, ale vavříny se získávají až v play-off a tam se může všechno i otočit.

Jako by vám lídrování NBL i za těch pár týdnů zevšednělo.
To zase ne. Jsme za to rádi, protože každou výhrou si vysloužíme fotbálek na nejbližším tréninku. Aktuálně máme sice rest už tří neodehraných fotbalů (směje se), ale pořád to je dobrá motivace. Dál si nicméně uvědomujeme, že jde o základní část a tu formu musíme udržet až do play-off. Máme navíc v týmu nějaké nové tváře a bude chvíli trvat, než si to s nimi sedne.

Trenér asi nečekal, že si letos fotbal budete svým tažením vynucovat tak často.
To se nečekalo, v minulých sezonách se na něj občas i zapomnělo, ale je to dobrá tradice, že si ten tým uvědomí, že získal další výhru.

Každý ale z dětství nemá fotbalové návyky, je tam jiný druh pohybu, míč se ovládá nohama, nejsou tam i obavy o nějaké zranění?
Souhlasím, že nějaké riziko tam je vždycky, ale stejně tak se to může stát při normálním tréninku. A náš fotbal má i při hře v basketbalových botách takovou kvalitu, že se zatím naštěstí nic nestalo.

Myslíte vysokou kvalitu?
Ano, vysokou. Možná po kariéře bysme nějaký veteránský fotbal mohli podniknout.

Vyberte tři nejlepší fotbalisty z týmu lídra NBL.
Určitě Viktor Půlpán, ten ho dřív i hrával a umí výborné věci. Pak máme Šimona Puršla přezdívaného „Lukaku” (metrákový belgický útočník národního týmu vysoký 191 čísel), což je výborný útočník. Kuba Nečas byl, tuším, ještě před dvěma lety vedený jako brankář u něj v Blansku, ale nejlepší gólman u týmu starých jsem samozřejmě já s kapitánskou páskou.

Když jedete na té vítězné vlně, můžete už teď říct, že máte i na prvenství po nadstavbě nebo na triumf v Českém poháru?
Nymburk ve čtvrtfinále doma (17. února), to je první úkol, který musíme splnit, abysme se v poháru mohli koukat dál. Mám v živé paměti pohárové semifinále z minulého roku, kde jsme to s Nymburkem nezvládli, když nás FINAL-4 nezastihlo v nejlepší formě. Já bych to chtěl určitě napravit. Matěj Dáňa říkal, že by chtěl medaili a já věřím, že mu to dokážeme splnit. Po tom, co jsme teď v Nymburce vyhráli, nám to bude určitě chtít vrátit. Teď to ale bude zápas o všechno, buď postup, nebo konec, a bude to skvělý zápas, který máme doma ve svých rukou. A k tomu musíme předvést stejný výkon jako teď v sobotu.

Zpátky do Nymburka - tam jste oproti domácímu zápasu zvedli obranu o 32 bodů, v čem nejvíc?
Doma si nás výborně povodil rozehrávač Klassen, který nás ničil na pick-and-rollu a výborný byl i z trojky. V sobotu jsme chtěli zastavit přechodovou fázi Nymburka, jeho doskok a hrát co nejrychleji dopředu, abysme nečekali na to, s čím přijdou domácí.

Jak jste se připravovali na nové nymburské posily, power forwarda Boeheima a guarda Reevese?
Znali jsme jejich předchozí statistiky a asistent Márty Vaněk sehnal i nějaká videa z univerzit. U nových hráčů to ale vždycky potřebuje nějaký čas, než se adaptují na nový tým a ligu.

I vy jste se oproti domácímu zápasu uskrovnili v útoku, ovšem rozhodující koncovku si opět vzal na starosti nový rozehrávač a hlavně skórer Culpepper, ač celý zápas nebyl moc vidět. Ukázal po Děčínu už podruhé, co má za sebou?
Souhlas. Je to zkušený hráč. V zápase mu nešly jeho běžné stop jumpy, ale klasicky nepřemýšlel nad tím, co bylo, a když ty pozice měl, vzal to na konci na sebe, což se od něj i očekává. A on to plní skvěle.

Je to ten typ „bezcharakterního” střelce, jakým byl i guard Mišula a jaký vám teď chyběl?
Naše rotace se po odchodu Saši Mišuly zmenšila a vedení to chtělo doplnit nějakým skórerem. Pořád to ale ještě chce čas, na rozehře potřebuje vědět, kdo co potřebuje, aby ho uměl využít. Zatím je to fajn, ale je tam i velký prostor pro zlepšení.

Bude Culpepper při svých  udávaných 183 centimetrech využitelný i na pozici 2?
Jedním z plánů bylo, aby si mohl v zápasech odpočinout rozehrávač Viktor Půlpán, ale taky je to skórer, takže hodně bude i na „dvojce”, ve spolupráci s Viktorem.

Nebýt řady trojek Nymburka ve čtvrté čtvrtině, mohlo být skore i jasnější. Zastavili jste jeho hru dovnitř? Vy sám jste podle kouče dokázal po úvodním rozletu omezit mohutného pivota Watsona.
V první půlce jsme měli na doskoku i v obraně s Watsonem problémy, dal nám tam asi 14 bodů. Museli jsme ho líp zavřít. A je pravda, že nebýt té série trojek na konci po nějakých útočných doskocích, mohlo to být i přesvědčivější. Jinak Nymburk pro Watsona, který jako silový hráč využívá svých atletických schopností, nehraje žádné zvláštní sety do dolního postavení, spíš je potřeba pokrýt si pick-and-rolly, být mezi ním a hráčem na míči a pohlídat si seběh ke koši. Jde tam hodně o týmovou obranou, aby můj spoluhráč pomohl menším vražením do pivota a dal mi trochu času se k němu vrátit.

Trenér Růžička zmínil, že jste si zkoušeli hru se třemi guardy, budete tedy „muší váhy” Bálinta, Půlpána, Culpeppera vkládat do hry spolu častěji?
Ta alternativa tam je. Ríša Bálint s Randym jako skóreři a Viktor na rozehrávce. Je tam výhoda, že Randy může být na dvou pozicích a může se to víc kombinovat. Stejně jako „small ball” (malá pětka) s (forwardem) Chatmanem na „pětce” (na pivotu). Těch variant je tam spoustu. Jistě se třemi menšími guardy to může mít svůj minus v obraně, pokud proti nám budou vyšší křídla, zase ale oni budou mít s naší rychlostí a střelbou problém na druhé straně. Vždycky je to něco za něco.

V Lotyšsku jste před pár dny v Severoevropské lize, která to umožňuje, úspěšně testovali nového amerického power forwarda Rileyho, který zatím není na soupisce pro NBL. Zapojí se i do českého dění?
Nejsem teď plně kompetentní to komentovat, protože jsem s lehkou nemocí neodjel s týmem do Polska na další zápasy Severoevropské ligy. Na NBL se řeší vyřízení administrativy, a jestli bude Cody připraven o víkendu na Kolín, nedokážu říct.