Klon Bodirogy nechce kouče zbavit vlasů

Sám už si nemůže tuhle anketu pamatovat, maximálně její přejmenovanou nástupkyni. Kdyby ovšem legendární socialistická pěvecká soutěž „Zlatý slavík“ měla i svou sportovní podobu, musel by za rok 2020 kandidovat na nejvyšší pozici. Ve výjimečném jarním klání basketbalové ligy ve hře jeden na jednoho se mu povedl epický trik, kdy bránícímu soupeři prohodil při driblinku míč mezi nohama, znovu se jej zmocnil a úspěšně zakončil.

Tehdy ještě v lize nepříliš využívaný opavský forward tím všechny uhranul. A řekl si o větší známost. „Tohle jsem si schovával a věděl jsem, že to budu muset použít. A taky to muselo vyjít napoprvé, protože pak už bych tím tolik nepřekvapil. Jen mě pak mrzelo, že jsem se v soutěži nedostal dál,“ vzpomíná Jakub Slavík, který už se ovšem od jara dokázal zviditelnit i lecjakými jinými kousky než tím, k němuž jej inspiroval slavný Srb Dejan Bodiroga.

 

Aktuálně je třetím nejužitečnějším mužem Slezanů a také nejužitečnějším českým hráčem do 22 let v celé Kooperativa NBL, když mezisezonně zdvojnásobil počet svých minut, a aktuálně je už na průměru sedmadvaceti.

 

I přes enormní nárůst důvěry od trenéra Petr Czudka si však svůj parádní trik z jara nedovolil zopakovat v zápase, byť by tak strhal ligové hitparády.

 

„Myslím, že zkusit to, „Čouda“ (Czudek) si na lavičce vytrhá všechny vlasy a pak po mně hodí tabulku na kreslení signálů,“ směje se hlasitě dvoumetrové křídlo. „Radši jsem se tak do toho ještě nepouštěl. Ono je to ve hře pět na pět i komplikované. Jedině by to šlo v protiútoku jeden na jednoho, ale ani tam to radši zkoušet nebudu.“

 

Slavík si nechce pokazit reputaci a hodlá si udržet své předlouhé minuty, o jakých by se mu ještě před sezonou ani nezdálo. „To je pravda, ale o něco víc už jsem přece jen čekal.“

 

Jeho pozice se loni v létě vylepšila razantním zeštíhlením opěrné rotace Slezanů, z níž naráz zmizeli Bujnoch, Dragoun a Bratčenkov. „Po těch letních odchodech jsem se na větší roli připravoval. Mým cílem bylo hrát zodpovědně, abych si ty minuty zasloužil, což se zatím daří. Jistě s minutami roste i sebevědomí a herní jistota, což pomáhá do dalších zápasů,“ pochvaluje si.

 

A dodává, že nárůst herního času pro něj přišel v pravou chvíli. „Myslím, že po těch třech letech sbírání ligových zkušeností to tak je. Už loni jsem dostával delší minuty a při zpětném pohledu už tam jsem viděl nějaká pozitiva a zlepšení. Nahoru šly doskoky i body.“

 

To ale pořád nebylo nic proti aktuální sezoně, v níž jako sdíleně třetí nejvytěžovanější hráč týmu sbírá průměry 10 bodů a 7 doskoků. A mimochodem – je číslem 3 celé ligy na útočném doskoku s průměrem 3,14.

 

I jeho nadstandardního výkonu bude třeba už příští středu ve čtvrtfinále Hyundai FINAL 8 Českého poháru, kde Opavu čeká ten nejtěžší soupeř – Nymburk, navíc na své domácí palubovce. Z výhledu na takovou misi po losu závěrečného turnaje Českého poháru neměli v opavském táboře ani trochu radost.

 

„Nymburk nechtěl do čtvrtfinále nikdo a vyšlo to na nás. Je to škoda, spíš by to bylo zajímavější se potkat v dalším kole, ale musíme se s tím poprat. Po posledním ligovém souboji u nás máme Nymburku co vracet, protože jsme nepodali optimální výkon. Soupeř do toho vstoupil velmi koncentrovaně a v tom se mu budeme muset vyrovnat a pokusit se uhrát co nejlepší výsledek,“ vrátil se Slavík k nedávné domácí porážce z ligy v poměru 67-101.

 

Když však forward odhlédne od smolného losu, osobně si cení možnosti dalšího duelu s českým šampionem. Zvlášť když ví, že v něm nejspíš dostane podstatnou roli. „Každý takový zápas je nejen pro nás, ale i pro jakýkoli jiný český tým jen dobře. Nymburk je celek evropského formátu a pro nás je zápas s ním z hlediska naší budoucnosti dobrý. Je strašně vidět, že oni hrají Ligu mistrů, a je hrozně fajn, že se to snaží přenést na českou ligu a nejdou zápasy NBL odehrát jen z povinnosti. Naopak do toho vlítnou naplno, což pak nastavuje zrcadlo i výkonnosti ostatních týmů.“

 

Ze dvou vzájemných soubojů s Nymburkem v letošní ligové sezoně si Slavík víc vybavuje to, co mu nešlo, než že by se chtěl chválit. „Třeba v zápase venku se mi dařil doskok, ale doma už ne. A u nás se mi taky nevedlo pronikat do koše, jak jsem zvyklý, protože Nymburk skvěle bránil, a já z toho měl hloupé ztráty.“

 

Právě ztráty v obou utkáních Slezany popravily, když jich pokaždé spáchali 21, z toho 8 a 7 měl u pasu přísně strážený a zdvojovaný playmaker Šiřina. „Bylo znát, že na „Šířu“ byli připravení. Vědí, že když mu nějak znechutí hru, přenese se to i na celý tým, což se jim povedlo. Teď bude klíč k úspěchu se tak velkému počtu chyb vyhnout.“

 

Opava také v obou zápasech dostala nadělenou stovku. „To v poháru taky nesmíme dopustit. Jedině že bychom Nymburk přestříleli a dali 120 bodů, a to už bychom pak mohli znovu zkusit i Ligu mistrů,“ zasměje se Slavík, než opět zvážní. „Myslím, že přes 100 bodů nedáme, takže musíme líp bránit. A bude to souviset i s těmi ztrátami, protože si vybavuju, že jen rozehrávač Obasohan měl v jednom z těch utkání minimálně pět samostatných úniků, když nám předtím sebrali míč. A to je hned deset bodů.“

 

Opava po nemalém zúžení opěrné rotace už nemá zejména proti Nymburku tolik zbraní jako ještě v minulé sezoně. A zápasy s českým hegemonem jsou tak pro ni ještě o stupeň těžší.

 

„To určitě platí. Odešli tři hráči a to se špatně nahrazuje. Zapojili jsme některé mladé kluky, což je do budoucna super, ale v aktuální sestavě to je opravdu o dost těžší. Zejména v druhých poločasech, když v těch prvních ještě bodově držíme krok. Pak už ale nejsme schopní čelit tlaku Nymburka s takovou energií,“ přiznává Jakub Slavík, který se nicméně rozhodl pro jednu speciální motivaci pro celý tým:

 

„Pokud bychom pohár dokázali vyhrát, za odměnu bych kluky u nás v Opavě pozval do vyhlášené italské restaurace La Pizza.“

 

I Hyundai FINAL 8 se ještě bude muset obejít bez přítomnosti diváků, což přirozeně mrzí i mladého křídelníka. „I jako mladší hráč už můžu říct, že diváci nám chybí. Zejména u nás v Opavě, kde je základna fandů výborná. Fanoušci jsou tu úžasní, dokážou nás vyburcovat a je to šestý hráč na hřišti. Na zápasy s Nymburkem tu na pohodu chodí dva tisíce lidí a vždy nás ženou, i když už nemůžeme.“

 

Jak se tedy nyní Slavík pokouší na zápasy nažhavovat, když před úvodním rozskokem hlediště zeje prázdnotou? „Snažím se hlavně pořádně rozhýbat. Pokud jdu do základu, tak se i připravit na toho, koho budu bránit, a na začátku se snažím chytit nějakou lehčí akcí. Tohle mě pak nahodí do herní pohody. Jen když zasmečuju, tak místo řevu publika si jen s někým ze spoluhráčů plácnu rukou,“ pokrčí rameny.