Kvízový muž na 386! Jde na 500! A soudek do Ostravy?

Hledali-li byste jednotku pro veličinu zvanou sportovní nezmarství, měla by v tuzemsku nést jeho jméno. A nejde jen o 38 let věku. V šesti dnech zvládl tři zápasy, aniž myslel na vystřídání, a to si minulou středu v poháru v Písku odkroutil proti neúnavně bzučícím Sršňům 32 minut a stejnou porci dva dny na to „doma” v klíčovém duelu o uchování naděje na A1.

A především - jako železný muž NBL, ukovaný z té nejušlechtilejší švédské oceli, dál posouvá až na hranu nesmrtelnosti rekordní limity v počtu odehraných ligových zápasů v jednom kuse. Ten poslední měl už pořadové číslo 386! A v součtu s dalšími soutěžními bitvami už začíná vyhlížet dokonce pětistovku, bez jediného vynechání.

Jak Kamil Švrdlík dokázal ve hře nechybět i přes kruté covidové roky, ví jen sám Bůh.

Nezničitelný pardubický pivot je ovšem nyní především rád, že jeho tým má až do posledního 22. kola základní části privilegium hrát o skupinu A1, což by se ještě nedávno nezdálo jako příliš reálné. Sám se ale k postupu nechce nijak upínat, na to totiž ve sportu zažil už příliš. Po vítězném duelu s Pískem to už kapitán Beksy vysvětlí sám.

Kamile, vzhledem k podmínkám a situaci byl to v sobotu nejtěžší zápas sezony, navíc nějakých 50 hodin po souboji se stejným soupeřem v poháru na jeho půdě a v omezené rotaci?
Tak z hlediska zachování naděje na A1 svým způsobem ano. Bylo to specifické konáním v aréně, kde to sice byl domácí zápas, ale pro nás, když tam hrajeme jen jednou za čas a netrénujeme v té hale, to nebylo optimální, kdy asi nejvíc tam má díky reprezentaci odstříleno jen Luboš Kovář. Od akce Hrajeme spolu za Pardubice z minulé sezony jsme tam vlastně nehráli. Na sobotu se nám ale aspoň vrátili do sestavy dva hráči, kteří v Písku chyběli (Dailey a White), což byl jeden z těch důležitých faktorů. Pohárový zápas jsme odehráli v hodně úzké rotaci a po dobrém prvním poločase jsme ke konci třetí čtvrtiny už trochu odpadli. V sobotu jsme to dokázali ubojovat. Nebyla to před velkou návštěvou žádná nádhera, ale pro nás bylo důležité to hlavně zvládnout.   

Po šichtě ve středu v Písku jste v sobotu při třetím utkání v šesti dnech jako jeden z nejstarších hráčů ligy musel znovu natočit 32 minut. Kolikrát jste si už chtěl říct o střídání?
Já si tohle vůbec nepřipouštím a jsem rád, že hraju. Ani mi to při hře nepřišlo, že bych měl být unavený nebo vyšťavený. Mám dobře natrénováno (směje se). Asi jsem si o střídání ani nechtěl říkat, a když už jsem byl unavenější, střídal mě trenér sám od sebe. My jsme daleko víc tahali nohy ve středu, kdy jsme hráli asi v šesti. Tam ale nebylo se moc s kým vystřídat.

Mimochodem, váš osobní kronikář, pardubický novinář František Nerad, už vám napočítal kolik zápasů bez přerušení, k nimž jste v lize nastoupil?
Tohle pořád trvá. Zrovna to teď při zápase bylo jako kvízová otázka a hlásili, myslím, 385 utkání. (smích)


To už byste asi chtěl dotáhnout tu čtyřstovku, ne?
Jo, pan Nerad mi to vždycky připomíná. Včetně pohárů prý musím dát aspoň pet set bez přerušení. (směje se) To by mi teď chybělo pár desítek zápasů. Pan Nerad mi to připomíná každý domácí zápas, mám ho na to jako osobního statistika.

Aby došlo k přerušení, „budou se vás muset zbavit”?
No, s příští sezonou ještě nevím, ale končit nechci, zvlášť když se tahle sezona nevyvíjí tak dobře, byť se to ještě může zlomit. A i kdyby to nebylo v Pardubicích, chtěl bych to natáhnout někde jinde.  

Písek jste doma zlomili v osmi, když jste v koncovce utekli z remízy 60-60. Čím se to povedlo?
My jsme hráli celkem dobře celou dobu. V útoku jsme se sice trápili, ale obrana fungovala. Pro hodně kluků to byla v aréně první zkušenost a vím, že jsme tam nikdy neměli zápas, aby nám to tam napadalo všechno. Je to specifické prostředí a vždy jsou to spíš ubojované zápasy, i když jsme tam hrávali i s papírově slabšími soupeři. Byli jsme připravení na to, že to v útoku nemusí jít, Písek taky není zvyklý hrát na tak nízké skore a na konci se to nějak projevilo. Mohli jsme to sice utrhnout už dřív, ale to bysme nebyli my, abysme to letos nehráli až do koncovky.  

Je fakt, že Písku moc nepadaly trojky, což platilo dlouho i v pohárovém zápase.
Určitě nám to pomohlo. Oni to mají založené na tom, že dávají spoustu bodů, a pokud se v tom nějak trápí, a donutíte je vymýlšet něco, co nemají tolik zažité, nemají to tak jednoduché. A nám se to nějakou energií podařilo udržet. Samozřejmě doma jim tam pak něco spadlo a nám se to sesypalo, ale v sobotu jsme vydrželi daleko déle a vyplatilo se. Bylo to jednoznačně uhrané bojovností a obranou.

Po třech výhrách ze čtyř posledních ligových zápasů, což je polovina všech vašich úspěchů v sezoně, jak moc věříte na zázraky?
Vím, že ta možnost na A1 stále je, ale už bych se k tomu neupínal. Samozřejmě pro tu výhru na Slavii uděláme všechno, ale když nevyjde výsledek Ostravy na USK, tak bych nerad, aby nás to pak srazilo. Kolikrát nás už takhle nějaký náš zápas nebo výsledek srazil, hodilo nás to zpátky a já bych byl nerad, abysme se, pokud to nevyjde, z toho další měsíc museli dostávat. Vlastně ani nevím, jestli jsme ještě na nějakou takovou šanci mysleli. Musíme se hlavně dál zlepšovat, snad už nebudou žádné další změny v kádru, a musíme bojovat v jakékoli skupině.

Komu před finišem věříte víc, vám na Slavii, nebo Nové huti na Folimance?
Měl bych věřit nám. Ukázali jsme, že naše hra má vzestupnou tendenci. A to další není v naší moci.

Po tom, co se tahle šance už nezdála moc reálná, teď stačí souhra posledních dvou výsledků. Je to z vašeho pohledu 50 na 50, nebo spíš míň?
50 na 50 bych to ani neviděl, to by to muselo být čistě jen na nás. Takže je to spíš míň. Těžko mluvit za někoho jiného. Musíme se soustředit hlavně na sebe. A pokud to nevyjde, nesmíme se z toho zhroutit a vybojovat si to play-off jinak.

A co motivační soudek nebo jinou lahodu pro Novou uhuť, která samozřejmě bojuje i za svou šanci, jen potřebuje hodně vysoké vítězství a vaše co nejnižší?
O tomhle jsem ještě nepřemýšlel (usmívá se). Ostravští minimálně o výhru hrají taky, a i kdyby zůstali v A2, tak by se jim další hodila tak jako tak. Sami to tak budou chtít zvládnout. V tomhle bych jim věřil, že tam pojedou vyhrát a nevím, jestli by je ještě něco navíc mohlo motivovat.

V sobotu před zápasem vystoupil v aréně ve slušivém obleku i zpěvák Matěj Ruppert, měli jste šanci koncert sledovat, nebo jste se raději soustředili v šatně?
Mohli jsme se podívat a já tam chvilku byl. I kluci z Písku si tam sedli, když přijeli trochu dřív. Samozřejmě každý už při tom myslí na zápas. Já si pamatuju, že když tenhle projekt začínal, tak jsme ty koncerty sledovali prakticky celé a to taky nebylo dobré, protože jsme pak zůstali ztuhlí. Takže záleželo na každém, na kolik se šel podívat. Mě zajímalo, jak to vypadá, a kolik je v hledišti lidí, a to mi stačilo.

Nakonec přišla rekordní návštěva sezony v rámci celé ligy, 2380 lidí, je to při vaší nesnadné sezoně dobré číslo?
Myslím, že jo. Zatím jsme tomu herně takovou reklamu nedělali a jsem samozřejmě rád, kolik lidí si teď našlo na akci cestu. Vím, že poslední ročníky se ty návštěvy v aréně na Hrajeme spolu za Pardubice pohybovaly v podobné výši. A výrazně vystřelil rok 2018, kdy padl rekord ligy - skoro šest tisíc diváků.