Kymácela se židle? Co posily? A konečně špinavá NH?

Zadunělo to v ostravském Tatranu po středeční dohrávce šestého kola, kdy domácí Nová huť jako poslední tým dosáhla - na sedmý pokus - na první výhru v nové sezoně? 

Kouč Adam Choleva přiznal, že ten úlevný kámen skutečně spadnul. Ale byla to rána s řadou doprovodných podmínek, jak vyloží v následujícím rozhovoru. A pochopitelně toho poví ještě mnohem víc.

„My už tu výhru potřebovali hlavně kvůli sebevědomí a koncepční práci, abysme tomu mohli dál věřit a pokračovat v tom. Na druhou stranu jsme tu v užším kruhu už v létě předvídali, že vstup do sezony nebude vůbec jednoduchý. Přece jen náš los byl nemilosrdný a my do toho šli jako do velké výzvy. Bohužel nám nevyšel vstupní zápas s Opavou, kterému jsme toho obětovali dost, a pak se z toho docela dlouho sbírali, než jsme teď konečně vyhráli. Jen v tom musíme pokračovat, udržet koncentraci a energii delší dobu a zopakovat to hned proti Brnu a pak v Písku, aby to (první výhra) mělo nějakou hodnotu,” zdůrazní už k sobotnímu domácímu duelu s muži zpod Špilberku ostravský kormidelník.

Trenére, bylo šest porážek v řadě na úvod sezony už i zdrojem vašich obav o trenérskou židli, nebo jste mohl být v relativním klidu?
Takhle to tu, myslím, postavené není. Nic takového se ke mně nedoneslo, spíš to byla slova podpory. I vedení si uvědomovalo, že nám pořád chybí křídelník „Mike” Svoboda (po únavové zlomenině nohy bude mimo do Vánoc), což je pro nás velice platný hráč. A jak jsem řekl, náš los byl opravdu těžký. Jistě, vedení s výkony nebylo spokojené, to mi bylo vytýkáno, nasazení a nějaké věci v obraně. Celkově ale myslím, že vedení stojí za mnou i za kluky.

Nakolik včera proti Slavii pomohlo oslabení soupeře i jeho pozdní příjezd na utkání?
Myslím, že nijak moc. Ano, tím, že jim chyběl „Pampe” (Radek Pumprla), vytratila se jim taková lehkost, kterou jsem u nich viděl v minulých zápasech. Teď se to snažili zlomit Tavares s Varnerem, kteří hráli víc na sebe, a pro nás tak bylo jednodušší si je pohlídat, anebo naopak odstavit zbytek týmu a nechat to čistě na nich. Hlavně to ale bylo o nás. Šli jsme do toho s plnou vervou, nenechali nic náhodě, kluci plnili taktické pokyny od první minuty a hlavně hráli s energií, což se projevilo na konci. Poslední desítku byla na hřišti naše lavička proti základní pětce Slavie a myslím, že ji celou dobu přehrávala, kdy už se tam dalo vidět i sebevědomí a herní lehkost.

To, co bylo třeba, jste do výkonu doplnili až včera, nebo to tam bylo už i v předchozích zápasech, ale ještě jste to nedokázali přetavit ve výhry?
Včera jsme hráli jako první kolo s Opavou, dokázali jsme si vytvářet lehké pozice, a když jsme viděli možnost na rychlý protiútok, zahráli jsme ho, naopak do postavené obrany jsme zahráli postupný útok. Tohle nám předchozí zápasy vázlo, chtěli jsme hrozně rychle dopředu a tam nám vždycky ujel vlak, protože jsme kupili ztráty a chyby. A tím, jak jsme mladé družstvo, už jsme to nedokázali zastavit a skončilo to na rozdílu 15 bodů, kdy jsme se to ještě snažili složitě dotahovat, anebo už bylo po zápase. To se nám stalo na USK i v Olomouci, kdy jsme hráli velmi pečlivě první čtvrtinu, a ve druhé se nám rozpadla celá koncepce v útoku a to, co jsme chtěli hrát i vedení bylo pryč. Za včerejšek naopak patří kredit rozehrávačům za to, jak to uchopili, že jsme po celý zápas hráli organizovaně a pečlivě. Stejně tak jsme tohle vydrželi tři čtvrtiny proti Opavě.

V létě vám odešla hromada zkušeností. Jak moc právě v takovém úvodu sezony chyběly a jak se musíte učit bojovat s těmi nepříznivými situacemi v utkáních?
Tohle jsme věděli, že nastane, a o to pečlivější práci musíme odvádět my, trenéři, víc s kluky komunikovat a kontrolovat to. Hráči by pak měli být ještě víc agresivní a hladoví a to je tvář, kterou můžeme nahradit tu nezkušenost. Tohle tam bylo včera i v první a poslední čtvrtině na USK. Pokud ale budeme hrát nějakého zanďoura a hrát si na zkušený tým, nemáme šanci uspět. Musíme vycházet z dobré, agresivní obrany a rychle jít dopředu, a pokud to nejde dobře, vzít rozum do hrsti.

Před Slavií jste měli hrozivé průměrné skore 73-90. Co kromě věcí, které jste už zmínil, a kromě špatné úspěšnosti trojek, bylo jeho dalším důvodem?
V útoku to byla neorganizovanost, volení špatných, brzkých a nepřipravených střel z pozic, do kterých se úplně nechceme dostávat, z čehož pramení i to procento. A v obraně bylo třeba udělat pár změn, leccos si vysvětlit, protože naše předsezonní plány se úplně nepotkaly s žádaným efektem. Uvidíme, jak to bude pokračovat. Za mě ale nebyl v obraně vyložený problém, odehrávali jsme v ní dobrá utkání. Průšvih byl ale vždy v útoku, kde nám to drhlo. Je pak otázka času, kdy se to chytne. Je tu na to dvanáct borců, kteří jsou všichni schopní dávat zvenku i zpod koše a jsou kvalitní. Věřím, že až si to sedne, bude to stále lepší. Musíme ale makat.

Kromě úvodního derby s Opavou nebyl dosud přesvědčivý ani doskok. Je to otázka celého týmu, nebo spíš vybraných jedinců?
S doskokem se trápíme. Nejsme asi tak fyzicky vybavený tým jako soupeři a nemáme takovou výškovou přednost, byť na pivotu máme vysokého Jetera, ale je jen jeden. Pereme se s tím a doufám, že se to zlepší.

Všichni tři noví zámořští hráči jsou zatím bodově dvojciferní. Jsou jejich výkony ucházející, nebo je někde třeba markantní zlepšení?
Zlepšit by se mohl každý ve všech aspektech, ale když budu konkrétní, tak (rozehrávač) Weaver se jako střelec pořád ne a ne prosazovat v zápasech (trojky 36/7). Na tréninku to vypadá dobře, ruku má perfektní, ale v zápasech asi ještě nemá osahaný ten eurobasketbal. Byl vždy čistý rozehrávač a teď má být spíš combo guard a útok nést na svých ramenou (i střelecky). Zatím to neplatí a pereme se s tím. Podobné je to u forwarda Williamse, který by chtěl hrát spíš zpod koše než zvenku, a taky jde o přerod víc na střelce a aby si bral dobré střely. A pivot Jeter musí zlepšit doskok. Není možné, aby borec s 210 čísly sbíral pět doskoků na zápas.

A ještě jedna zajímavá hláška z utkání se Slavií. Vy jste při hodnocení zmínil, že kouč Slavie označil vaši hru za špinavou. To vážně zaznělo?
(usměje se) Nerad bych do toho zabředával. Ale ano, při podávání rukou po zápase po mně vyjel, že mám špinavý mančaft a že hrajeme hrozně špinavou hru. To jsem se trochu pousmál, protože mě zahřálo u srdíčka, když po dvouleté práci tady se konečně někdo ozval, že hrajeme špinavě. Mně totiž přišlo, že pořád hrajeme v rukavičkách.