Málokterý tým to chce víc. Když se pochlapí Jakubové
Písečtí Sršni už se podle všeho oklepali ze slabšího období na přelomu roku a po třetím vítězství ze čtyř posledních utkání opět ve svých rukou třímají druhou příčku. Jejich posledním velkým kouskem bylo středeční domácí skolení Válečníků, kdy i bez tří hráčů opěrné rotace nasázeli 96 bodů.
Nemalou měrou k tomu při absenci zraněného Vojtěcha Sýkory přispěl rozehrávač a nyní také kapitán týmu Matěj Burda, který zapsal 12 bodů a 6 asistencí za 32 minut.
Matěji, překonali jste v zápase s Děčínem dosud nejvíc v sezoně své možnosti?
To si nemyslím. Samozřejmě nám chyběli tři hráči se základní rotace, ale věděli jsme, do čeho jdeme, a že se budou muset pochlapit hráči, kteří dosud tolik prostoru nedostávali. A to se povedlo. Bylo jasné, že to neurveme krásou, ale hlavně bojovností a tím, že budeme chtít víc než soupeř, což se podařilo.
Byl za dané situace Děčín favoritem?
Papírově po stránce individuální kvality ano, ale my si to nepřipouštěli a prostě málokterý tým to v zápase bude chtít víc než my. I kdyby proti nám nastoupil kdokoli, šli bysme si za svým a chtěli vyhrát.
Byl jedním z těch hlavních, kdo se musel pochlapit ve větší roli, malý velký rozehrávač Jakub Šurý, autor 9 bodů a 2 asistencí, který byl za svých 17 minut 6 bodů v plusu?
Určitě ano. Měl tam některé úseky, kdy nám extrémně pomohl. Odvedl dobrý výkon. Spolu s pivotem Kubou Skaličkou (9 bodů a 4 doskoky za 19 minut) to byli dva žolíci, od kterých se to nečekalo, a zahráli super zápas.
I když jste řekl, že individuálně na tom měl být Děčín líp, víc byli vidět jen Ogundiran s Edwardsem. Vyplynulo to ze hry, nebo jste chtěli, aby to na sebe brali hlavně oni?
To náš plán nebyl. Při zranění Waltona hra Děčína na Ogundiranovi stojí, a když přišel Edwards, tak většinu střel mají oni dva. Vyplývá to tak z jejich hry. Ogundiranovi to proti nám dost padalo z dálky, což se hodně těžko zastavuje, a spolu s Edwardsem si vzali 37 střel, což je už slušné číslo.
Zdálo se ovšem, že jste oba děčínské lídry postupem času utavili, nebo ne?
Ogundiran měl výraznější dvě čtvrtiny, a to druhou a třetí. Tuším, že v první dal jen bod a ve čtvrté sice něco dal, ale bylo to až na konci. Jelikož to táhli celou dobu a hráli dlouhé minuty, postupně se utavili a předevšeím Edwardse jsme si ve druhém poločase pohlídali.
Vy jste dali 48 bodů zpod koše, k tomu jste získali 29 trestných hodů. Chtěli jste hrát maximálně dolů, i hrou jeden na jednoho, což se týkalo hodně Kevina Týmla, ale v některých sekvencích třeba také Šurého?
Naše hra vyplývá z toho, že si bereme, co je volné. A že to vycházelo zpod koše, to bylo v rámci zápasu. V první půlce jsme dali i nějaké trojky, které se pak přestaly dařit. Celkově jsme hráli docela dobře pick-and-roll, kdy především v druhém poločase jsme z toho těžili. Jinak u Kevina to je jeho hra, má neuvěřitelný tah na koš a těžko se zastavuje. A Kuba v poloprotiútoku jeden na jednoho hrát umí a bylo dobře, že se mu to vedlo.
Cvičíte hru jeden na jednoho při tréninku výrazněji?
Naše hra je hodně jeden na jednoho, chceme hrát rychle a z toho to vyplývá. Když je tam nějaké dobírání do close outů, a vznikají pak častěji mismatche (výhodové situace jeden na jednoho), chceme to trestat.
Bez tří hráčů a s jen devíti body vašeho lídra Martina Svobody jste dali skoro sto bodů. Co to o týmu říká?
My si vždycky před zápasem říkáme, že to nebude o našem útoku, protože chceme vycházet hlavně z dobré obrany, což je klíč. Útočný potenciál najaký máme a záleží tak hlavně na obraně. Pokud budeme dobře bránit, budou z toho i rychlé protiútoky nebo poloprotiútoky, ve kterých jsme silní.
Byl váš ofenzivní super výkon hodně dán i domácím prostředím?
Nám přidává domácí prostředí pokaždé. Nejde ani tak o to, že tam máme své koše, spíš že bereme energii od našich fanoušků, kteří jsou skvělí. Ta atmosféra, jaká je u nás v naplněné hale, není nikde v republice. Hala je menší, my se pomalu neslyšíme ani na hřišti a kolikrát se přeslechne i hvizd rozhodčích. Taková podpora nás táhne hrozně dopředu.
Po slabším období na přelomu roku platí dál, že se naplno perete o druhé místo po nadstavbě?
To určitě platí. Nebudeme brát jako neúspěch, když neskončíme druzí, ale samozřejmě chceme pokaždé vyhrát a náš hlavní cíl je postup do play-off. Když budeme začínat doma, bude to skvělé. A druhé místo by bylo krásné.
Bylo by to víc než splněný sen?
Kdyby nám někdo před sezonou řekl, že o něj budeme bojovat, tak mu rozhodně věřit nebudeme. Je to něco jako sen, který žijeme, a snažíme se užívat si každou minutu na hřišti.
