MVP našel síly, Bujnoch hvězdou i pod prášky

ECHO FINÁLE HYUNDAI FINAL FOUR Nymburský tým ustál pekelnou porci šestnácti zápasů za posledních 37 dní minimálně na českých kolbištích bezchybně a s bilancí 13-3 - při porážkách jen v Lize mistrů - dokráčel i k nedělnímu zisku Českého poháru, a to po přesvědčivé výhře 102-68 nad Opavou. „Ta nálož byla znát i v těch předchozích utkáních, ale přece jen tady šlo o finále a my na něj našli síly. Opava ze začátku hodně kousala a nám trvalo, než jsme našli svůj rytmus,“ přiznal power forward Martin Peterka, který z moře vyrovnaných výkonů v rámci nymburského týmu vystoupil jako MVP Hyundai Final Four.

ECHO FINÁLE HYUNDAI FINAL FOUR Nymburský tým ustál pekelnou porci šestnácti zápasů za posledních 37 dní minimálně na českých kolbištích bezchybně a s bilancí 13-3 - při porážkách jen v Lize mistrů - dokráčel i k nedělnímu zisku Českého poháru, a to po přesvědčivé výhře 102-68 nad Opavou. „Ta nálož byla znát i v těch předchozích utkáních, ale přece jen tady šlo o finále a my na něj našli síly. Opava ze začátku hodně kousala a nám trvalo, než jsme našli svůj rytmus,“ přiznal power forward Martin Peterka, který z moře vyrovnaných výkonů v rámci nymburského týmu vystoupil jako MVP Hyundai Final Four.

O to, že se na novojičínské palubovce více než poločas hrálo s vyrovnaným skore, se na straně Slezanů zasloužil především neomylný autor 19 poločasových bodů (z pole 6/6) za 17 minut Václav Bujnoch, který se 14 body zaskvěl hned v prvních pěti minutách duelu.

„Nejdřív se nám nedařilo ho ubránit. Tím, jak Opava hrála v omezené sestavě, měl hodně minut a prostě mu to padalo. Ve druhém poločase už jsme na něm ale odvedli lepší práci,“ pochvaloval si Peterka.



„Samozřejmě ten začátek byl pro nás dobrý a bylo jedno, kdo ty body dá. Celý první poločas jsme Nymburk slušně potrápili. Pak už nám docházely síly, ale celkově to nebylo špatné. A že jsem dal ty body na začátku já, byla víceméně náhoda. Určitě to nebylo hrané všechno na mě, spíš jsem měl volné střely, využil doskoky a dal nějaké šestky,“ odmítal si přisvojovat větší zásluhy Václav Bujnoch.

Ten za svých 13 minut ve druhém poločase už ale přidal jen dvě střely a jeho bodové konto se nezvětšilo ani o píď. „Nymburk pak celkově zlepšil obranu a víc se zaměřil i na mě, proto se mi prosazovalo hůř. Při naší rotaci už taky dost docházely síly,“ neskrýval.

A to navíc stále hrál na bolavém kotníku, který jej od konce prosince vyřadil z provozu na víc než měsíc. „Pořád mě to dost trápí. Hrát se s tím ale dá, takže na zápas si vždycky vezmu prášek na bolest a uhraju to. Bude ale třeba to ještě doléčit.“

Bujnoch je jen jedním z mnoha mužů opavské sestavy, který momentálně řeší zdravotní limitace. Aspoň ale může hrát. Naopak guard Klečka a power forward Gniadek do turnaje nezasáhli vůbec, v sobotním semifinále si bolestivě odrazil patu rozehrávač Šiřina, který přišel o finále a zřejmě jej minou i únorové zápasy reprezentace, a k dovršení obří hory opavské smůly musel z finále odstoupit i forward Jurečka, který má zlomenou jařmovou kost u oka po inkasované ráně loktem.

„Tohle je už vážně kruté, protože při výpadku dalších dvou hráčů základní rotace to začíná být kritické. Snad se během blížící se repre pauzy dáme víc do kupy, abychom ligovou nadstavbu mohli slušně odehrát,“ upíná se Bujnoch k nejbližším týdnům.



Opavský forward díky své atletičnosti a fyzičnu zvládá i s nepřevratnými dvěma metry výšky bez problémů fungovat na pozici 4, a podle jeho slov nejen na tuzemských palubovkách. Jeho finálový výkon mnohé v tomto směru naznačil. „Na podkošové pozici čtyři je to ještě v pohodě, bohužel někdy jsem musel jít i na pětku, kde Nymburk měl ještě větší a silnější hráče, takže to bylo těžší. Ještě jeden dva hráči by se nám do podkošové rotace hodili, aby zápas byl ještě vyrovnanější. Pokud jde o utkání Ligu mistrů, tak i tam to na „čtyřce“ zvládám, ale na pětce už je to horší, protože tam nastupují větší věže a mnohem silovější hráči, takže tam to určitě nejde.“

Finále Českého poháru bylo soubojem dvou účastníků letošní Ligy mistrů a Bujnoch dobře ví, za co jí nejen on vděčí. „Bylo znát, že my i Nymburk jsme už zvyklejší na ten fyzičtější basket a my se v tomhle už dokázali soupeři líp vyrovnat, což byl v minulých letech větší problém. V téhle oblasti jsme tak neměli největší potíže.“

Oba podkošoví muži si na elitní úrovni poprvé vyzkoušeli zápasy v Novém Jičíně. A oba si tuhle zkušenost pochvalovali. „Já tu jednou byl ještě s Pardubicemi v rámci NBL, v sezoně 2010/11, ale tehdy jsem zůstal jen na lavičce. Je vidět, že Nový Jičín je basketbalové město, všiml jsem si, že sem chodí i na první ligu hodně lidí, a kdyby se klub jednou chtěl vrátit do NBL, své místo by si zase našel,“ soudí Martin Peterka.

A Václav Bujnoch nezapomněl, díky komu především byla oba dny v Novém Jičíně skvělá atmosféra. „Našim fanouškům patří obrovský dík, že nás přijeli podpořit v takovém počtu, protože nebýt jich, síly by nám docházely ještě dřív. Celkově tu atmosféra je a vždycky byla super a bylo by fajn, kdyby se sem liga vrátila.“