Naše cizince jsme varovali. Chceme dokázat, že to byla náhoda

Je to před finálovou sérií otázka minimálně za pět set. Nemůže to, že po těžkém a trudném loňském play-off přišel letos velmi snadný průlet až do finále - po spláchnutí Olomoucka i Ostravy 4-0 -, být pro nymburský tým až zrádné?

„Myslím, že může, hlavně pro naše zahraniční hráče, kteří tu loni nebyli. Teď to bude úplně jiná série, podle mě to pro nás budou první opravdu play-off zápasy. Věřím ale, že jsme naše zahraniční spoluhráče na tuhle okolnost dobře připravili, aby si nemysleli, že to bude i dál takhle jednoduché,” neponechal nic náhodě jeden z českých mužů v celku ERA Basketball Jakub Tůma, který nyní promluví nejen o v úterý startující titulové sérii s hladovými ústeckými Pandami.

Jakube, vy jste jako tým čekali ze severního semifinále víc postup právě ústecké SLUNETY?
Všichni si podle mě mysleli, že to může být kdokoli, ani já sám bych nedokázal tipnout postupujícího. Bylo to 50 na 50, čemuž odpovídala série na sedm zápasů, kdy ten rozhodující mohl taky vyhrát kdokoli. Povedlo se to Ústí, čímž bych mu chtěl pogratulovat k prvnímu finále. Je to pro něj úspěch a pro nás to bude hodně velká konkurence. Chtěli bysme to ale po loňském třetím místě dotáhnout zase k titulu.

Čím podle vás SLUNETA o svém postupu rozhodla?
Má velice talentovaný tým a nakonec rozhodovali hráči, kteří byli celou sérii průměrní a pak v sedmém zápase vystoupili jako třeba Kris Martin, který dal hodně trojek. A největší náskok si tam Ústí udělalo díky trojkám a svým střelcům.

Potvrdil trenér Ústí Jan Šotnar i tímhle historickým úspěchem pro klub, že se tu objevil nový zajímavý kouč? A v čem je jeho kouzlo při tmelení spousty amerických hráčů s těmi domácími?
Já Honzu Šotnara znám už delší dobu, v mládeži mě vedl v Litoměřicích. A musím říct, že jsem mu to strašně přál, když se stal trenérem Ústí. Podle mě to zvládá naprosto excelentně, o čemž ty výsledky z posledních let napovídají. Za mě je to velmi ambiciózní trenér, který dokáže z hráčů vymačkat maximum, a třeba pro ty Američany je to perfektní trenér. Není ve všem vyloženě striktní a dokáže s nimi vyjít a fungovat, což by podle mě spousta trenérů nedokázala.

Tušíte, že se na vás pokusí nachystat něco nového?
Když se jim povedl takový historický úspěch, nebude se s tím chtít spokojit a bude chtít vymyslet něco, s čím nás zkusí zaskočit. Ale o to se budeme snažit i my.

Na co je třeba si dát od ústeckého týmu největší pozor?
My když si vytvoříme větší bodový náskok, tak potom trochu polevujeme, a to proti týmu, jako je Ústí, nemůžeme dovolit, protože má takové mužstvo, které dokáže mít úsek se šňůrou 10-0. Budeme ho chtít zastavit hned po pár jeho jednoduchých koších. Taky budeme chtít využít výhody naší širší rotace. Oni teď hráli do čtvrtka sedm zápasů v kuse a budeme je tak chtít i trochu unavit.

Pokud by se ústřednímu duu soupeře Nichols - Autrey podařilo opět dávat dohromady pravidelněji kolem 40 až 50 bodů a další hráči nepřispívali moc, bylo by to pro vás lepší, než kdyby se víc prosadilo na 12 až 15 bodů?
Asi by bylo lepší, kdyby to byli jen ti dva hlavní. Je pořád snazší pohlídat si dva hráče než pět. Víme, čeho jsou schopní, a hlavně ty dva se budeme snažit zastavit.

Bude to při očekávané vyšší minutáži i vaše starost?
Měl bych mít větší minutáž a někdy je bránit budu. Pro mě bude důležité si je pohlídat a nedovolit jim se v zápase zbláznit.

Vedle Spencera Svejcara vám bude ve finále chybět také reprezentační rozehrávač Ondřej Sehnal, zraněný ve třetím utkání semifinále. Jakou díru do sestavy to udělá?
Ondra byl dosud jedním ze stěžejnějších hráčů týmu. Teď buď vystoupí někdo, na kom zatím nebyla tak velká zodpovědnost, nebo ji na sebe víc strhne Ty Gordon nebo Myles Stephens. Uvidíme, komu se zrovna bude dařit, těch hráčů, kteří můžou vystoupit, je tam víc.

Vy jste v dlouhodobé části prohráli oba zápasy v Ústí. Bude to ta největší motivace už nic takového nedopustit?
Pro nás je to osobní. Chtěli bysme dokázat, že to byla třeba nějaká náhoda, že se nám ty zápasy nepovedly. Není ale nic jednoduchého vyhrát na jejich domácí půdě. Když jsme ty zápasy viděli, nehráli jsme úplně naši hru, spíš jsme hráli tu jejich, měli jsme blbé ztráty a toho se budeme chtít vyvarovat a dokázat, že to byl omyl.

Ústí mělo v semifinále na vypjaté poměry play-off ztrát naopak velmi málo. Bude tohle výzva, abyste Pandy donutili k více chybám než Děčín?
Budeme se snažit na ně tlačit od první minuty do poslední, ale je pravda, že jak Autrey, tak Nichols jsou velmi šikovní na balonu, tak uvidíme. Je třeba je nějak k těm ztrátám donutit.

V sedmém semifinále bylo v Ústí dokonce 2200 fanoušků, hodně díky přidaným tribunám za koši. Jak se vám v ústecké hale obecně hraje a změní něco to optické zmenšení prostoru včetně třeba rušení fanoušky soupeře při trestných hodech?
Pro mě je vždycky lepší, když je hala úplně plná než poloprázdná. Tahle patří k mým oblíbenějším. Jsem rád, že ústečtí fanoušci takhle chodí, i pro město jde o úspěch, když je basket poprvé ve finále. Já tam ještě tribuny za koši nezažil, ale je určitě lepší, když je plno a fanoušci si to užívají s námi hráči a hecují nás k lepším výkonům. A pokud jde o rušení šestek, není to nic příjemného, ale když se člověk soustředí na ty trestné hody, nemělo by ho to rozhodit. Záleží, jak je na to hráč zvyklý. My jsme hráli řadu zápasů v zahraničí, kde se to děje, a jsme na to zvyklí.  

Pojďme na skok i k vašemu semifinále s Novou hutí. Bylo lehčí, než by vás před sérií napadlo?
Dalo by se to tak říct o prvních dvou utkáních doma, ale v Ostravě to byly úplně jiné zápasy. NH hrála doma před svými fanoušky, chtěli se trochu ukázat a dělali nám větší problémy než u nás.

Využili jste v sérii hlavně své podkošové převahy?
Výhod jsme měli víc - širší rotaci, možná tu převahu pod košem, což jsme chtěli využívat. Taky jsme byli na čtvrtfinále i semifinále dobře připravení, celkem i kompletní oproti třeba základní části nebo nadstavbě. Konečně jsme si mohli vyzkoušet hrát všichni spolu a tu rotaci jsme měli fakt širokou. Bohužel teď máme zase nějaká zranění, tak uvidíme, jestli to bude jednodušší i v tom finále.

Po zhlédnutí čtvrtfinále Ostravy s Opavou, na co jste si hlavně dávali pozor?
Věděli jsme, že mají šikovné střelce, ve čtvrtfinále dával třeba Michal Svoboda těžkou trojku na prodloužení a těch koncovek jsme se chtěli vyvarovat, což se nám i povedlo. Věděli jsme, že tam pak mají silné hráče schopné to v těch závěrech proměňovat. Taky měli hodně dobrých střelců, které jsme si chtěli pohlídat. Situaci nám trochu ulehčilo, že první dva zápasy u nás nehrál Michal Svoboda, nebo pak i zranění Rhodese, ale zase vystoupili jiní, na které jsme si museli dát pozor.

Udělaly ostravské absence výrazný rozdíl v konečných výsledcích, kdy v Utkání 4 chyběl vedle Rhodese i lídr Madden?
To byl markantní rozdíl. Pro nás to pak bylo určitě lehčí.