Nejvíc si užívám strach v očích soupeřů

To, že je cena pro Nejlepšího obránce Kooperativa NBL ve správných rukou, potvrdil i nominací na stejné ocenění v Lize mistrů. Dobře stavěný a zároveň velmi pohyblivý křídelník Nymburka Tylan Birts si prostě na skvělé defenzivě zakládá. A být číslem 1 v české nejvyšší soutěži byl od začátku sezony jeho cíl.

„Můžu to tak říct. Chtěl jsem být v obraně nejlepší. A jsem velmi rád a vděčný, že jsem tuto cenu získal. Je to super, když ostatní ocení to úsilí, které do toho dáváte - především právě v obraně, která není vidět tolik jako útok. Obranu tolik nezměříte čísly, takže je vidět, že jsem musel zanechat dojem,” váží si volby manažerů, koučů a kapitánů ligových celků i basketbalových odbrníků americký křídelník.

Ten přitom vůbec poprvé v kariéře měl za úkol bránit především rozehrávače soupeřů, což tak pro něj byla novinka. „Od trenéra jsem měl takové zadání opravdu poprvé, ale asi to byla správná volba a snad jsem se toho úkolu zhostil dobře, když jsem za něj dostal cenu. Najednou jsem nebránil hráče mých parametrů, mojí výšky, váhy a síly. Rozehrávači jsou menší a rychlejší, proto jsem se musel naučit využívat víc své fyzické převahy, ale taky jsem musel zrychlit na nohou. Rozehrávači navíc potřebují mít ve svých rukou míč, aby mohli tvořit, takže jsme musel zvýšit i tlak na balon,” vypočítává Birts, jejž i podle jeho vlastních slov kouč Polabanů Francesco Tabellini v jeho defenzivní činnosti ještě zlepšil.  

„Určitě je to tak. Dostal mě z mé komfortní zóny a dal mi úkoly jako nikdo předtím. Mě to ale nevadilo, já se na tuhle výzvu těšil. A v týmu, jaký tu máme, je snadné přijmout jakoukoli roli a prostě dělat cokoli, co nám pomůže vyhrávat,” říká 28leté křídlo, které z ligových zápasů jako svůj v obraně nejvýjimečnější výkon označilo ten z úvodu sezony na palubovce Pardubic, kde nakopl svůj tým v závěrečné čtvrtině k nebývalému comebacku.

„Tam bylo hned několik památných momentů. Několikrát jsem donutil soupeře ke ztrátě, a to nám pomohlo zápas otočit. Byl to pro nás těžký zápas, ale ve čtvrté čtvrtině jsme zapnuli a skoro nic domácm nedovolili,” cení si 198 čísel vysoký hráč, kterého na bránění baví jedna hodně zajímavá věc.

„Nejvíc si užívám, když vidím v očích soupeře strach. Když se mi snaží vyhnout, nechce na mě hrát jeden na jednoho a snaží se mě zbavit ve clonách. Hodně rozehrávačů jen přihraje míč a běží se schovat. To si pak užívám. Taky mě baví, když se mi povede změnit momentum zápasu a obranou týmu pomoct, když se třeba tolik nedaří v útoku.”

Birts má pro zápasy tu nejlepší školu na nymburských trénincích, kde se musí vypořádávat s jedním z nejrychlejších hráčů NBL i Ligy mistrů Stephenem Brownem. „Když každý den bráníte Stepha nebo Ondru Sehnala, v zápasech proti ostatním to pak není těžší. Steph je rychlý jak blesk a každý trénink proti němu je velká výzva. To je to, co nás posouvá dopředu. On je výzvou pro mě jako obránce a já zase pro něj jako útočníka, aby se mě dokázal zbavit,” podotýká rodák z Homestedadu na Floridě, jehož defenzivními vzory z NBA byli či stále jsou borci jako Jrue Holiday, Tony Allen, Patrik Beverley, PJ Tucker nebo Jimmy Butler.

„Pouštím si jejich klipy na YouTubu a snažím se okoukat, jak to dělají, že jsou tak dobří. A pak se to snažím zapojit do své hry,” říká Tylan Birts, který nyní určitě potěší svého spoluhráče Františka Rylicha.

Sám by jej totiž vybral jako top obránce NBL. „Jednoznačně, je to můj kluk. Upřímně, my bysme si měli tuhle cenu rozdělit. Patří nám oběma,” zdůrazní.