Zvládli papírově nejtěžší zápas skupiny. Turecký Bahcesehir venku. Nic horšího by je v základní fázi Europe Cupu nemělo potkat.
Mezinárodně nyní nepříliš ostřílený tým Nymburka tak může být po vstupu do soutěže hodně spokojený, byť ne uspokojený, s čímž už v této sezoně také má své zkušenosti. O zákulisí velkého výsledku bude nyní mluvit jeden z těch mála zkušenějších Jaromír Bohačík, který se pod triumf 88-89 podepsal dvěma klíčovými šestkami v posledních sekundách.
Jaromíre, jaké překvapení jste v Istanbulu způsobili soupeři, fanouškům i sami sobě?
Soupeře i našich fanoušků by bylo potřeba se zeptat, ale my letěli do Istanbulu s tím, že jedeme vyhrát. Jistě, Bahcesehir má výborné hráče, ale my nic předem nebalili. Takže bych o překvapení nemluvil. (vzápětí se v autobuse cestou z pražského letiště obrací na kapitána Martina Kříže pro potvrzení) A Martin s tím souhlasí. (usmívá se)
Když se favorizovaný domácí tým, plný slovutných hráčů se zkušenostmi z předních reprezentací, NBA, Euroligy i nedávného světového šampionátu, v závěru dopouštěl ztrát, kterých nakonec bylo 21, a vy jste se dostali znovu do vedení, byla na něm už vidět frustrace?
Tohle byl ten největší rozdíl, my měli ztrát třikrát míň a z tohoto pohledu to pro nás bylo vydařené utkání. Tam pro nás bylo hodně důležité, že jim chyběl hlavní rozehrávač Tony Taylor, což je rozdílový hráč. Frustraci jsem ale neviděl, mají velmi zkušený tým, dál hráli systematicky a skore bylo pořád vyrovnané, což se ukázalo i na konci, kdy byli schopní trefit dvě trojky za posledních šest sekund, takže to dopadlo o jeden bod.
Nešlo jen o 21 ztrát soupeře, vy jste měli i deset zisků a k tomu 18 bodů z protiútoků. Věříte, že jste soupeře v obraně zaskočili?
Věřím, že ty ztráty byly naší obranou. Trenér se do nás snaží vtloukat, abysme hráli takovým stylem, tak jsem moc rád, že nám vyplatilo být agresivní na balonu a celý zápas využívat proti pick-and-rollům agresivní předskok. V tom nám opravdu pomohla ta absence Taylora, protože když na tuhle variantu obrany nejste jako rozený point guard připravený, hraje se proti tomu špatně. Oni samozřejmě mají super individuality, které se těžko zastavují jeden na jednoho, takže jsme se hodně soustředili na týmovou obranu, což naštěstí taky vyšlo.
Máte teď v týmu řadu mezinárodně neostřílených hráčů, což se týká i většiny cizinců. Napoprvé nicméně většina zahrála nad očekávání a třeba rozehrávač Gordon už po prvním profi roce stráveném v Litvě a Estonsku podal mazácký výkon s 26 body.
Ano, ano, pro některé to byl první takový zápas a zhostili se toho výborně. Měli o to větší motivaci a bylo to vidět na hřišti, kde do toho dali velkou energii. A Ty měl opravdu velká čísla a hodně nás podržel. Tohle je hodně o každém hráči, jak je nastavený, jaký je od přírody. Kluci to ale zvládli a ukázali, že jsou na velmi dobré úrovni.
Nováčkem na této úrovni je i váš trenér Tabellini, pro nějž to byl v roli head-coache první mezinárodní zápas. Jak tu premiéru, při níž na lavičce hodně žil, často poskakoval a zuřivě gestikuloval, zvládl?
Řekl bych, že výborně. Po zápase to zmínil, že je to jeho první pohárový zápas i vítězství, určitě to vnímal jako větší milník své kariéry. Nebyl ale emotivnější než obvykle (směje se), za mě to vedl stejně jako každý zápas v české lize. A pokud jde třeba o tu situaci, kdy jsme spadli na minus 11 bodů ve třetí čtvrtině, to se nelišilo od podobných momentů v NBL, ve kterých už jsme párkrát byli, ne-li ještě v horších. A jeho reakce byla totožná. Většinou je v timeoutech velmi klidný a i celkově je to klidnější typ trenéra. Do obrátek se dostává až v průběhu zápasu, ale ani krizové situace neřeší velkými gesty nebo křikem směrem k nám.
V momentu propadu na minus 11, kdy soupeři napadaly trojky, chybělo možná jen kousek k tomu, abyste se na půdě favorita složili. Proč k tomu nedošlo?
Z taktického pohledu jsme tam začali víc přebírat clony a snažili se zpomalit jejich pohyb míče, což docela zafungovalo. Měli jsme tam pár dobrých obran, máme právě na přebírání i dobré typy hráčů a tuhle variantu tak využíváme. Jinak jsme nic extra neměnili.
A co pro vás převážilo v koncovce? Útočné doskoky dravého kapitána Kříže, nebo chladnokrevnost při zakončování, včetně vašich dvou zásadních šestek na plus 4 v posledních vteřinách?
Ty doskoky „Krojce” (Kříže) strašně pomáhají. Když máte pak v koncovce dvě tři střely navíc, to dělá obrovský rozdíl, pokud je skore do pěti bodů. A celkově jsme tu koncovku zvládli dobře. Sice jsme dostali ty dvě trojky během pár vteřin, ale hlavně jsme nechtěli faulovat při střelbě, protože třeba Kanaďan Scrubb (člen bronzového týmu z nedávného světového šampionátu) má 77 procentní trojky (v lize 13/10, s Nymburkem 7/5). Věděli jsme, že ty těžké střely můžou proměnit a hlavně jsme tak u toho nechtěli faulovat a věřili, že šestkami to pak dotlačíme.
V takovém zápase venku mít vedle jen 7 ztrát i o 20 střel z pole víc, jak neuvěřitelná čísla to pro vás jsou?
Když jsme se o tom po zápase bavili, byl jsem z těch sedmi ztrát překvapený. To je opravdu dobrý výkon a jsem za to moc rád, pro náš tým je to hodně důležité. Samozřejmě když je těch ztrát hodně, máme v zápase problém a už jsme o tom párkrát mluvili.
Byli jste spokojeni i s přechodovou hrou, z níž jste vytěžili 18 bodů, a byl to vzhledem k soupeři váš zatím nejlepší brejkový výkon?
Oni mají velmi silný tým s velkou kvalitou a celkově to byl zatím náš nejlepší výkon v sezoně. Jsme ale pořád na začátku sezony a nechceme z toho dělat velké haló. A pokud jde o ten přechod, nevím, zda to bylo optimální, ale nechtěli jsme hlavně přijmout jejich tempo hry, kdy jsou s tou spoustou talentu schopní hrát hodně pomalu a dávat z postupného útoku strašně moc bodů. My chtěli dělat pravý opak, rozběhat to, a pokud to působilo pozitivně, je to jen dobře.
A jaká panovala v 13tisícové aréně euroligového Fenerbahce atmosféra?
Vůbec neodhadnu, kolik tam mohlo být diváků. Zarazilo mě ale, že když jsme nastupovali na hřiště, tak mi hala přišla téměř prázdná. Postupně se to začalo zaplňovat a nakonec ta návštěva mohla být slušná, ale početně si to nevybavím, protože při zápase už tohle nevnímám. Jinak jsem ale žádnou extra atmosféru neslyšel.
