Neviditelný Erik. Nová hrozba z Hané

Jestli si někdo musí hodně drbat hlavu po prvních duelech předkola play-off, jsou to Sovy z pražských Nuslí. Ač měly díky 20 útočným doskokům o 19 pokusů víc z pole a házely 20 trestných hodů, zvládly jen 66 bodů, padly o deset a ještě nechaly Hanáka Erika Klepače sestrojit sezónní rekord 13 bodů a stát se nejužitečnějším hráčem soupeře, ač jeho ligový průměr činní 2 body za 10 minut.

Eriku, vy jste USK na úvod udělal celkem tlustou čáru přes rozpočet.
Asi nepočítali s domácí porážkou. My jsme za výhru samozřejmě rádi. Teď jen abych to zopakoval v pátek a zavřel sérii.

Čekal jste na takový zápas celou sezonu?
Jo. Celou sezonu se nějak trápím, vůbec mi to nepadá, z trojek to mám 27 procent, z šestek 37, tak už jsem doufal, že nějaký dobrý zápas přijde. Když přišel dosud, tak se nepočítal do ligy, že to bylo buď v Alpe Adria Cupu, nebo ve FINAL 8 v Praze proti Handlové. To byl pěkný zápas, kde už ale o moc nešlo. Tak jsem rád, že tady šlo o dost a pomohl jsem týmu. Konce sezony mi docela sedí. (usměje se)

Ono asi v těch časových slotech, kdy se na vás dostane mezi dlouhými minutami zahraničních opor, být schopný ihned produkovat není tak snadné...
No, není. Většinou ani nevím, když jdeme do zápasu, jestli budu hrát. Obvykle se to odvíjí od momentu, kdy nastoupím na konci první čtvrtiny. Tam si řeknu, že bych pár minutek ještě mohl dostat. A pokud se chytnu, tak je nějaká šance tam vydržet trochu dýl. Do každého utkání tak jdu s tím, že musím využít každou minutu na sto procent, abych mohl hrát dál.

Co vás nastartovalo k větším minutám v posledních několika zápasech? Byla to absence rozehrávače Townsenda? A jak to vypadá s jeho návratem?
Trenér nám řekl, že budeme hrát a mně stačí i jen nějaký náznak, že mi v zápase věří a já už pro to pak udělám všechno, abych se za ty minuty odvděčil. A pokud jde o kolegu, to radši nechám s otazníkem.

S USK jste se chytil dvěma trojkami v polovině druhé čtvrtiny. Nečekali tam domácí od vás vůbec, že byste mohl zakončovat?
Hlavní bylo, že mi kluci přihráli (směje se), konečně jsem tak měl příležitost vystřelit. První trojka přišla po mém útočném doskoku, takže jsem si to nějak sám vybojoval. A je možné, že soupeři vnímají, že jsem takový neviditelný, tak se na mě moc nesoustředí a možná mi nechali trochu volnosti, což jsem využil.

A ta trefa s poločasovým klaksonem skoro z půlky na vás taky vyšla náhodou?
Já moc nepočítal, že se to ke mně dostane, protože po tréninku střely z půlky trénuje hlavně Dupree McBrayer. Má to víc nastřílené než já, ale dostal se tam do nějakého pádu a viděl prvního mě, tak jsem to zvedl. Pokud jde o mě, tak já po tréninku z půlky nestřílím. V těchto závěrech zápasů většinou nebývám na hřišti.

Z pole jste to měl v utkání stoprocentní, ale ze šestek jen 4/2, čím to, že z klidu bez obrany to není ono?
No, já jsem docela rád i za těch 50 procent, protože letos ty šestky mám katastrofální a ta procenta se vůbec nehodí do NBL. Předchozí dva zápasy jsem to měl 11/3, takže je menší úspěch, že jsem trefil vůbec něco. Šťastnější bych samozřejmě byl, kdybych měl na konci sto procent všude.

V útoku jste vedle vaší nečekané sezónní produkce uspěli i nájezdnickou klasikou?
Už Marek Vyroubal z týmu soupeře po zápase řekl, že špatně bránili jeden na jednoho, což jsme využívali. Hodně jsme hráli přes jejich nové křídlo Williamse a hledali jsme tam i další díry. Docela dobře jsme si i posouvali míč a snažili se hrát v klidu. My tam jeli bez tlaku, že to jdeme zkusit, ale spíš jsme počítali, že urveme výhru doma.

A co šlapalo v obraně, kde jste v obou poločasech udrželi Sovy na nějakých třiceti bodech?
Začátek byl těžší, tam nám utekli. Museli jsme se připravit na jejich tvrdost a agresivitu. Dobře jsme si ale pomáhali, měli jsme zacpanou „bednu” ze slabé strany a jediný problém byl, že nás přeskákali na útočném doskoku, na což si musíme dát pozor. Tam jsou fakt draví, chodí za tím každý a na to se budeme muset zaměřit.

Vy jste s tím pro první utkání nepočítali?
Říkali jsme si, že Samoura chodí pro každý míč. Spíš jde ale o to, že využívají té fyzičnosti, občas tahání za dres, a s tím jsme se museli vypořádat. Úplně jsme ale nepočítali s tím, jak půjdou za tím útočným doskokem, hlavně to bylo po šestkách, málokterý tým tam až takovým způsobem chodí, a to nás trochu překvapilo.

Díky tomu měl soupeř o 19 střel víc, 75 pokusů z pole, k tomu 20 šestek a z toho všeho vytlačil jen 66 bodů. To jste měli poměrně kliku, ne?
Samozřejmě dát o tři čtři trojky víc, zápas by vypadal jinak. Třeba Dája Vlk měl jen dvě vystřelené trojky, stříleli tak spíš jiní, kteří nejsou z oblouku tak dominantní, takže jsme měli i štěstí.

Je teď pro vás z hlediska postupu jedinou šancí vše ukončit doma, protože návrat na Folimanku ke třetímu utkání by byl příliš nebezpečný?
Nejlepší by to bylo se s tím nemazat, protože vyhrát dvakrát za sebou na Folimace se vždy nepoštěstí.

A vy jste připraven na repete?
Pokud dostanu příležitost a důvěru, udělám pro to maximum a zkusím ještě překonat těch 13 bodů ze středy.

To se budete muset stavět míčům víc do cesty.
(směje se) Ano, ano, musím si pro to asi víc chodit.

Mimochodem, nejste i aktivním vysokoškolským studentem?
Jsem. Zrovna za měsíc státnicuju na bakalářském studiu v oboru tělovýchova a sport.

To máte toho stresu teď o dost víc.
Právě finišuju s bakalářskou prací, za dva týdny mám přijímačky na magistra a za měsíc státnice. Trochu ve stresu jsem, a pokud bysme postoupili, bylo by to náročnější, ale musel bych to nějak zvládnout. Už hraju basket třináct let a v takových situacích jsem už byl mnohokrát.