Nevšímat si diváků. Vynechat parády. A vyrovnáme

Ostravané po prvních dvou čtvrtfinálových bitvách mohou být poněkud rozmrzelí. Vědí, že šanci na ukořistění jednoho úspěchu v Děčíně měli, ale i svým přičiněním se o ni připravili. Ani za stavu 0-2 ale neskládají zbraně, neboť ve své pevnosti Tatran jsou násobně nebezpečnější, byť si to - slovy svého rozehrávače Mateje Majerčáka, neradi přiznávají.

Pokud ale chtějí dál myslet na semifinále, musí doma dvakrát uspět, jinak by už museli přepnout do módu mission impossible. Slovenský dirigent NH ovšem věří, že tým se ke stavu 2-2 bude schopen propracovat a že Válečníci už nemohou zopakovat 14 trojek ze druhého utkání.

Mateji, v čem byl v prvních dvou zápasech hlavní kámen úrazu?
Nebyla to jedna stejná věc. V prvním zápase to bylo určitě našich 22 ztrát a návrat do obrany, což z toho pramenilo. Děčín v tom měl navrch a dal nám už do poločasu nějakých 20 bodů z protiútoků, což bylo hrozně moc. Těžko jsme je zastavovali. A ve druhém to byla spíš horší koncentrace, váznoucí doskok a hlavně nám nepadaly naše obvyklé střely, kdy jsme z 41 trojkových pokusů proměnili jen deset, což je strašně málo. Mít tři čtyři navíc, byl by to úplně jiný zápas.

Ztráty vás trápí celou sezonu. Bylo nicméně to velké číslo v prvním utkání ovlivněné i tím, že ne každý byl v týmu připraven na hromovou atmosféru ve vyprodané děčínské hale?
Tím, že nás to trápí celou sezonu, to asi nebylo jen tou intenzitou play-off nebo atmosférou. Na začátku to hodně ovlivnila agresivní obrana domácích, speciálně Waltona s Nicholsem, kteří nám sebrali několik míčů prakticky z rukou. My s tím máme celou sezonu problém, protože se možná snažíme trochu víc riskovat, než bysme měli, a nevážíme si míče tolik. Nadřeme se na jeho získání a pak se snažíme vymýšlet nějaké extra přihrávky, nebo pasy na parádu, které nevycházejí.

Musí si hráč útočící na Nicholse s Waltonem, nebo i hráči, kteří se proti nim uvolňují pro přihrávku, dávat extrémní pozor?
Určitě jo, všichni v lize vědí, že jsou to dva ligoví lídři v ziscích, což není náhoda. Po tom míči chodí skoro pokaždé, i když ho třeba dostane pivot do dolního postavení, oba po balonu jdou a pivoti to mají těžké. A my na perimetru bysme se asi neměli snažit moc vymýšlet a hrát přes ně přímočařeji. Jsou oba silní na nohách, mají dlouhé ruce a vědí, kde je použít. Není dobré si před nimi s míčem moc hrát.

Ve druhém utkání jste počet ztrát srazili na polovinu, dokonce jich bylo míň než u Děčína, ale pro změnu vás srazilo nečekaných 14 trojek soupeře z pouhých 34 pokusů. Byla to velká čára přes rozpočet a bylo to dané i tím, že jste se víc stahovali do šestky?
Nejspíš ano. Zřejmě jsme se víc soustředili na jejich nájezdy, víc riskovali, že je necháme střílet a bohužel jim to padalo. Věřím, že každý zápas to tak nebude, není to jejich nejsilnější stránka. V každém zápase si ale musíte trochu vybrat, kde budete riskovat. My si vybrali trojky, ale nevyšlo to. Věřím, že takovou formu si na Tatran nedovezou. Jinak, my se v každém zápase s nimi snažíme šestku co nejvíc zacpávat, někdy se to ale daří víc a někdy míň. My jim ve druhém zápas poměrně pokryli ty protiútoky, museli jít do víc střel z dálky, ale bohužel...

Vy jste paradoxně měli větší šanci v prvním zápase, i přes těch 22 ztrát. V koncovce jste se dostali na tři body a měli i trojku na vyrovnání...
Je to to zajímavé, když jsme navíc kvůli faulům hráli půl zápasu bez Malika Morgana. To bylo dobré, že i když jsme nehráli nejlepší zápas, navíc to bylo v Děčíně, že i tak jsme šanci měli. O to víc pak mrzelo, že jsme na tu jednu důležitou výhru nedosáhli.

V prvním utkání jste někteří měli potíže s disciplínou, zabředávali do diskusí s rozhodčími, reagovali jste i na fanoušky soupeře. Rozhodila vás děčínská atmosféra?'
Je to tam těžké. Všichni vědí, jací jsou v Děčíně fanoušci. My možná někdy cítili křivdu kvůli rozhodčím, ale na to se nejde soustředit, víc se musíme zabývat naší hrou. Každý v tom měl svůj díl viny a já věřím že už si těch diváků všímat nebudeme a soustředíme se na svou práci. Anebo budeme řešit rozhodčí klidněji a nebude tím plýtvat energii. Už ve druhém zápase jsme to o něco zlepšili, věděli jsme, co nás čeká. Ten první zápas byl vyhrocenější, bylo tam víc energie, ale celkově bych tomu nepřikládal takovou váhu, že nás to stálo dvě výhry.

Čekají vás dva zápasy na domácí půdě, kde jste v dlouhodobé části sezony Děčín v obou případech složili. Vyrovnáte na Tatranu sérii?
Věřím tomu. Jsme si vědomi, i když si to neradi přiznáváme, že doma hrajeme mnohem líp, s větší energií. Asi nám i sedí naše koše a ta výhoda by měla být velká. Věřím tak, že to srovnáme a pojedeme do Děčína za stavu 2-2.