Nezapomenu nikdy. S Opavou to ale nejde brát jako odplatu

Dobře si uvědomuje, že stát se to proti Opavě ještě do třetice, bylo by to už opravdu příliš. Tým, který už tak postrádal klíčového forwarda a kapitána Pomikálka, přišel v sobotu už v úvodu druhé čtvrtiny na palubovce Slezanů i o vyloučeného lídra Anthonyho Waltona.

Válečníkům tak v ten moment chyběla skoro polovina páteře a vlastně totožní hráči jako ve velké části poslední finálové série NBL.

Hlavně to ale bylo už podruhé v řadě od konce minulé sezony, kdy byl Walton v souboji s Opavou vyloučen, přičemž poprvé k tomu došlo na neutrální slovenské půdě ve finále Federálního poháru. Byl předčasný sobotní exit amerického rozehrávače zlomem, který očekávaný zápas fatálně rozhodl?

„Neřekl bych, že to rozhodlo o celém utkání, ale určitě nám to nepomohlo. Všichni víme, jak je A.J. (Walton) pro náš tým důležitý, hlavně z pozice rozehrávače. Je to on, kdo má míč převážně v rukou a řídí tým v útoku i obraně. Takže nám chyběl. Trochu jsme po tom jeho vyloučení dali i hlavy dolů a těžko říct, kdo z nás tam věřil, že bez něho s tím ještě můžeme reálně něco udělat, zvlášť když nám už od začátku chyběl „Pomi” (Pomikálek),” začal s rozebíráním kritické situace spoluhráč Matěj Svoboda, který letos rozjel možná kariérní sezonu, aktuálně už jako čtvrtý střelec NBL.

Matěji, když jste už narazil i na zranění kotníku vašeho kapitána, jak to vypadá s jeho návratem?
To nedokážu vůbec říct. Je po vyšetření, není to nic vážného, jde o výron, což může být dobré za týden, nebo i za tři. Záleží, jak rychle se to bude hojit. Jak „Pomiho” všichni známe, bude dělat maximum pro co nejrychlejší návrat, ale to datum je s otazníkem.

Rozehrávač Walton už před sezonou přiznal, že dostat se přes finálovou porážku s Opavou, kdy navíc kvůli zranění sérii ani nemohl dokončit, mu v létě trvalo poměrně dlouho. A možná to ještě zcela nevyprchalo, když byl od té doby vyloučen v prvním i druhém souboji se Slezany. Vy si vybavíte nějaký podobný případ, kdy se hráč s určitou těžkou porážkou vyrovnává tak dlouho? Zažil jste to i sám, nebo je to spíš výjimečný jev?
Osobně to takhle nevnímám. Necítím nějakou zášť vůči komukoli z Opavy. Samozřejmě to pořád mrzí, když se nad tím člověk zamyslí, jak blízko jsme k tomu titulu byli. A asi nikdy na to nepůjde zapomenout, leda že by se člověku podařilo do toho finále dostat znovu a vyhrát ho. Je ale špatné, co se z naší strany děje, když třeba teď A.J. druhý zápas proti Opavě od toho finále kvůli dvěma technickým nedohrál, když se emocemi nechal naprosto unést. A to je špatně, ať ho ta finálová porážka trápí, nebo ne. Profesionální sportovec musí umět tohle „hodit za hlavu”,posunout se dál a na další souboj se dívat jako na ligový zápas a ne jako na odplatu toho finále. Opava teď před tím utkáním nebyla v ideální formě, my taky ne, chyběli nám hráči, s oběma týmy to jde nahoru dolů, oba potřebovaly tenhle zápas vyhrát. Už před zápasem, když jsem dělal rozhovor stran nějaké reprízy finále, jsem říkal, že se snažím si dát do hlavy, že to takhle vůbec neberu a že je to normální utkání, kdy je jedno, že jde zrovna o Opavu. A tak bysme si to, myslím, měli nastavit všichni a nenechat se v zápase unést. Druhá věc je, že se na to můžeme dívat ze strany toho, že A.J. je hodně emotivní hráč a třeba by k tomu incidentu došlo i proti někomu jinému. Jestli to bylo proto, že šlo o Opavu, nedokážu říct.

V té situaci, která ho naštvala, dokážete to rozhořčení jako spoluhráč částečně pochopit, nebo spíš ne?
Od nás tam bylo velké rozhořčení, cítili jsme se poškození, protože na nás faul písknutý nebyl a na druhé straně se pískl hned. Já byl v ten moment taky hodně emotivní a asi to bylo 50 na 50, jestli tu první technickou dostanu já, nebo A.J. Rozhodčí se rozhodli pro něj, a co se dělo před tou druhou, to už ví asi jen on, jestli byla, nebo nebyla zasloužená.

V Levicích před finále Federálního poháru nebo teď jste na kolegovi viděl, že je před zápasem jakkoli jiný a nesnažíte se ho už i uklidňovat a držet zpátky?
Asi budu muset začít. Když tam ve dvou zápasech byla dvě vyloučení, tak asi před dalším vzájemným utkáním si ho budeme muset víc pohlídat. Ten daný den jsem ale na něm nic extra necítil. On má vítěznou mentalitu, chce vyhrát každý souboj na hřišti a každý zápas a ke všem utkáním přistupuje stejně. A jestli v sobě měl nějakou extra motivaci kvůli Opavě, není to nějak špatné, chceme je porazit. I kdybysme je ale v sobotu porazili, nemůžeme to brát jako odplatu za finále. Byla by to jen obyčejná ligová výhra, ač potřebná, a nebyla by o nic cennější než proti jinému soupeři.

Potřebná byla i kvůli získání kladné bilance. Po polovině základní části to máte 5-6, jak výrazně se nyní ve vzduchu vznáší hrozba nepostupu do skupiny A1?
Variantu nepostupu si vůbec nepřipouštím. Bilance sice není vyloženě potěšující, asi jsme se původně viděli někde jinde, ale nezvládli jsme tři vyrovnané koncovky s Pardubicemi, Slavií a Olomouckem, které bysme v minulé sezoně zvládli, proto i bilance byla touhle dobou jiná, skoro jsme na rozdíl od letoška neztráceli doma, takže je to nepříjemné, ale je to jen na nás, abysme to v odvetách otočili.

Nejspíš se dalo čekat, že mistr už po pěti prohrách v řadě v součtu NBL a Ligy mistrů někde zabrat musí, přesto jeho 116 bodů do vašeho koše je opravdu hodně. Přišli jste po Waltonově vyloučení i o defenzivní koncentraci? Nebo domácí prostě dávali vše?
Po té situaci bylo znát, že jsme dali trochu hlavy dolů, ale úplně jsme to nevzdali, poločas skončil o 13 bodů, v kabině jsme měli rozumnou diskusi a šli odhodlaně do třetí čtvrtiny. Bohužel se to ale nepovedlo. Nedařilo se, jak by bylo potřeba, chyběl A.J., na rozehře byl nový guard Myles Carter, s nímž ta souhra ještě není ideální. Do toho přišla spousta chyb, stupňovala se naše frustrace a k tomu Opava našla svou ztracenou tvář. Začala se trefovat a hrála, jak umí, což se těžko zastavovalo.

Jak s týmem zamával nedávný a dost náhlý odchod guarda Cubbage, který jako náhrada za Nicholse coby druhého střelce ligy po silbném rozjezdu do sezony váš tým z rodinných důvodů opustil?
To je život. V jeho rodině ve Státech se něco stalo, má tříletou dceru a jediné řešení bylo se vrátit a pomoct jim. Otázka bez odpovědi je, jak by herně vypadal, a jak by nám dál byl schopen pomoct. Cítili jsme, že jako náhrada za Nicholse to nebylo to pravé ořechové, ale víc už nezjistíme. Máme novou posilu a jen čas ukáže, jak nám zvládne pomoct. Věřím, že ano, kvalitu už Myles potvrdil, a jakmile ho víc zapracujeme, budeme se všichni zlepšovat.

A místo Cubbage jste si roli velkoskórera jako by nenápadně zabral vy, když jste s více než 21 body už čtvrtý střelec NBL.
Cítím se komfortně, hraju v pohodě, daří se mi. Formu jsem si jako by přetáhl z jarního play-off, do toho jsem nabyl spoustu zkušeností i motivaci k další práci na nároďáku a cítím se fakt dobře. Situace v Děčíně, kde mám velkou roli, mi k tomuhle nahrává. Doufám, že to tak půjde dál, ale taky že přidáme další týmové výhry a úspěchy a tabulkou půjdeme nahoru.