Nymburská specifika, nečitelná Beksa a konečně i trojky

Na loňské univerziádě se zaskvěl jako top skórer zlaté české senzace s průměrem 18 bodů. V uplynulé sezoně ale v dresu mistrovského Nymburka psal jen skromné čtyři body za 14 minut. 

Byla to produkčně i minutově jeho nejnižší čísla za čtyři sezony v Polabí, proto 23letý power forward a člen širší reprezentace Luboš Kovář už nejspíš vyhlížel angažmá, jaké letos v létě získal v pardubické Bekse.

Luboši, přišel jste do Pardubic konečně ukázat, na co máte?
Je to tak. Doufejme, že budu dostávat větší příležitosti. Budu v základní rotaci, tím na mně bude větší zodpovědnost a já i trenér doufáme, že tak moje výkony půjdou nahoru a budu velmi platným hráčem.

V Nymburce se místy zdálo, že už našlapujete k zásadnímu zlepšení i minutovému využití, ale obvykle tohle období zase za nepříliš dlouhou dobu skončilo. Proč se to nedařilo udržet déle?
V Nymburce jsem byl čtyři roky a každý byl úplně jiný. Je tam specifické, že před sezonou nikdy nevíme, kdo bude podepsán jako noví hráči, ať jde o cizince, nebo Čechy, takže jsem dopředu nevěděl, jaká bude moje role. V některých sezonách jsem pak dostával víc příležitostí, v jiných o hodně míň. Tohle na to tedy mělo dost vliv. Já se každou sezonu snažil, co to šlo, ale ta konkurence je tam taková, že je někdy těžké dostat se přes zahraniční, ale i české hráče na hřiště.

Byly ty čtyři roky už dost na to, abyste si řekl, že je čas na změnu, nebo v létě ani k žádnému řešení vašeho prodloužení nedošlo?
K mému odchodu nedošlo proto, že bych byl v Nymburce už moc dlouho, ale myslím, že já a možná i klub jsme cítili, že by to chtělo nějakou změnu. Nezapadal jsem asi úplně do herního konceptu trenéra a nakonec jsme se takhle domluvili. Já jsem rád, že to proběhlo bez problémů a že jsme se dohodli s Pardubicemi. Zatím se mi tam moc líbí a jsem velmi spokojený s tím, jak jsem se rozhodl.

Váš nový kolega Petr Šafarčík zmínil, že jste v Nymburce měl hrát něco, co vám nebylo příliš vlastní, například na pozici 5 s rolováním ke koši. Jakou roli tohle hrálo v tom menším prosazení?
Minulou sezonu mě trenér bral spíš jako pozici 5 (klasický pivot) s tím, že na pozici 4 si zvolil Martina Kříže a Thomase Bella. Od mých začátků v basketu není pětka právě moje pozice a nějak jsem se tam hledal třeba v obraně, kde měl trenér Tabellini jasně dané, jak ji chce hrát, a já to ne vždy plnil podle jeho představ. Tohle tedy byl jeden z problémů. Teď v Pardubicích konečně hraju svou pozici a roli, v níž se cítím nejlíp, a kde, myslím, týmu můžu nejvíc pomoct. A taky si tam nejvíc věřím.

Tedy „čtyřka” (power forward), která bude moct střílet i trojky, což jste demonstroval třeba v posledním finále na ústecké palubovce...
Přesně tak, čtyřka, která může střílet a pohybuje se většinou na trojkovém oblouku a hledá si střelu nebo nějaký nájezd. Ale není to pětka, která staví clony a roluje pod koš.

I kouč Šotnar potvrdil, že nově složený pardubický kádr není nějak hvězdný, přičemž čtyři z jedenácti hráčů jsou mladíci. Bude se tak hodně čekat i od vás?
Čtyři kluci jsou sice mladší, ale oni taky v minulých letech nedostávali takovou šanci, což je, myslím, velká škoda, protože jsou velice talentovaní. Letos tu větší příležitost určitě dostanou a bude jen na nich, jak se ukážou. Kdybych to porovnal s Nymburkem, tak mně připadne větší role, nemáme tolik cizinců a je nás tam míň. I když nás ale není tolik, každý hráč je tak moc platný pro tým, že je těžké dopředu říct, kdo bude hlavní střelec nebo lídr týmu. Každý zápas to může být někdo jiný a v tom je hlavní kouzlo našeho týmu.

Čeho byste chtěli v nové sezoně dosáhnout?
My si od prvního dne přípravy řekli, že si nechceme stanovit cíle, jako že budeme hrát finále, nebo semifinále. Chceme jít postupně, zlepšovat se a nebude to tak, že už v prvních zápasech budeme v nejlepší formě. A i když trenér řekl, že tým není plný hvězd, tak mě až překvapilo, že týmově jsme na tom velice dobře. A pokud nepřijdou velká zranění a budeme trénovat jako dosud, můžeme být dobří.

Opět spoluhráč Šafarčík soudil, že jste podle něj byl nejlepším hráčem loňské zlaté sestavy na univerziádě v Číně. Může vás pardubické angažmá přiblížit i k výraznějšímu prosazení v reprezentaci?
Univerziáda je něco úplně jiného. Mně se extrémně povedla a velice se povedla celému týmu. Dospělá „repre” je ale ještě o úroveň jinde. Já v tohle přesto doufám - že budu v Pardubicích hrát dobře a i v reprezentaci budu nadále.

V dohledné době dojde i pod košem národního týmu na určitou generační obměnu. A vzhledem k nevelkému počtu podkošových hráčů na této mezinárodní úrovni by se vám mohla otevřít i větší šance. Nebo to vidíte jinak?
Já doufám, že až někteří z té aktuální rotace skončí, tak tam budu, a dokážeme na ně nějak navázat a že my, co jsme teď mladší, budeme hrát, doufejme, stejně dobře jako oni.