O ne(překvapení) z Repeši. A hodně zlé třešničce

S bilancí 5-7 na devátém místě se jednomu ze služebně nejstarších hráčů Beksy nyní nemůže spát příliš klidně. Pryč je šance na evropský pohár, pryč je trenér Repeša a momentálně je out i několik důležitých hráčů. A jen velmi těžko se při výsledkové mizérii hledá onen světlý záblesk na konci tunelu.

Když tak v sobotu přišla drtivá porážka o 35 bodů s Děčínem, byl už i 36letý power forward Kamil Švrdlík nucen upustit páru z ventilu své frustrace. A po utkání z něj padala slova jako „ostudné, trapné, strašně nekolektivní a tohle jsem ještě neviděl”. Vlastně se tak sám pozval k následujícímu rozhovoru o svízelné situaci, kterou by si před sezonou těžko někdo dokázal představit.

Kamile, co se v týmu a klubu děje, že se vám už pěkných pár týdnů dost nedaří?
Asi nedám úplnou odpověď, ale i na výsledcích je vidět, že to není dobré. Určitě ani navenek nepůsobíme jako kompaktní tým. Jen za poslední měsíc se stalo strašně moc událostí, včetně změny trenéra, různě zraněných hráčů a dalších věcí okolo. Prostě to nefunguje, jak bysme si představovali, což je zřejmé i z výsledků. A ten poslední zápas byl taková „třešnička”, to bylo hodně zlý. Já můžu hodnotit hlavně hru a tam nefungujeme dostatečně týmově - ať v obraně, tak i v útoku.


Rozbila vám první polovinu základní části ona nešťastná kvalifikace Europe Cupu, odkdy se vám vše sype? Anebo to byl jen jeden díl toho všeho?
Myslím, že spíš nějaký díl. Ono to tak samozřejmě vypadá, ale nemůžu říct, že nám ty další zápasy prohrála neúspěšná kvalifikace a kvůli ní se to sesypalo nebo to rozložilo tým. Jistě, klub se k úspěchu v ní upínal, i jsme se s ohledem na to chystali, ale věděli jsme, že ať tam uspějeme, nebo ne, sezona bude dál pokračovat. Nejde říct, že by to bylo takové zklamání, že by nás to tak rozhodilo. Nějaký podíl to ale samozřejmě mělo.

Nicméně i kouč Repeša před sezonou prohlásil, že v Pardubicích prodloužil o rok hodně kvůli vidině účasti v pohárové Evropě. A zřejmě i nové zahraniční akvizice tuhle vizi před sebou měly. Byla to pak pro mnohé členy týmu rána, když to nevyšlo?
To myslím, že asi jo. O tom i nějak svědčí, že už tu Dino (kouč Repeša) není, hodně se k tomu upínal. Jinak za naše zahraniční hráče nemůžu mluvit, ale jistě to pro ně lákadlo bylo, když sem šli z polské ligy. Teď to padlo, není to ale tak, že by kvůli tomu ztratili motivaci, to doufám ne. Ano, na pohled to vypadá, že ta kvalifikace znamenala zlom, ale za sebe nebo i za tým říkám, že to tak není, byť do úplně všech hlav tu nevidím. Já to hlavně nechci dávat té kvalifikaci za vinu. Bylo to lákadlo pro kouče i některé hráče, proč sem přišli, ale zvlášť po losu museli vědět, že to na turnaji se španělskou Zaragozou bude hodně těžké.

Po nečekané porážce doma s píseckým nováčkem, s bilancí 4-4, se rozhodl rezignovat kouč Repeša. Pro vás osobně to v běhu událostí byl logický krok, nebo i pro tým šlo stále o překvapivé rozhodnutí?
Možná jsem to nečekal v ten moment, byť jsem věděl, že Dino měl motivaci hrát ten pohár a kvůli tomu tu zůstával. Nějaké překvapení to tak v danou chvíli bylo, i přes tu porážku s Pískem. I on nám řekl, že šlo o jeho rozhodnutí. Řekl bych, že v něm asi zrálo déle.

Pokud jde o vaši osu, dá se už nazvat jako veteránská. Na druhé straně Dino Repeša budil dojem kouče, který má rád věci, tedy i útoky a obranu, hodně pod kontrolou. Oproti třeba působení v USK ustoupil z této pozice o něco, nebo to bylo pořád hodně řízené? A nepřáli si zejména ti zkušenější borci o stupeň větší volnost ve hře?
Řídil to dost a bylo to, myslím, vidět. Řekl bych, že ne úplně všem to vyhovovalo, ale není to určitě důvod, proč skončil. Byl tu už dva roky a většina věděla, co čekat, a v tom za mě nebyl nějaký problém. Myslím si ale, že USK tenhle styl koučování svědčil víc než týmu, kde jsou hráči, co už mají něco odehráno.

Repešův nástupce a dosud jeho asistent Vanja Miljkovič byl do nové role hozen ze dne na den. Jak si zatím vede?
Zatím mu to jako tým moc neusnadňujeme. První zápas (jasná výhra na Slavii) vypadal, že všechno bude fungovat, ale po tom, co jsme předvedli za poslední týden, jsme mu moc nepomohli. Má to v té nové roli těžké. Herně se snažíme navázat na to, co jsme měli zažité, ale hlavně v těch začátcích bysme mu měli pomoct víc. Nedaří se nám a po té výhře na Slavii jsme zase spadli do těch problémů a trochu se v tom plácáme. On není ještě tak zkušený trenér a na začátku by potřeboval nějaké jednodušší zápasy. Takhle je to mnohem složitější i pro něj.

Chybí vám pivot Brunk, který odtáhl první fázi sezony, víc než byste bývali předpokládali?
Každý by chyběl, ale my jsme byli schopní ho nahradit, jistě i ve více hráčích. Máme i další zdravotní výpadky, ale já bych na to nic nesváděl. Všem týmům v poslední době někdo chyběl, myslím tedy Opavě i Děčínu, a stejně jsme s nimi nebyli schopní hrát vyrovnaně. Bylo to tím, že jsme hráli hodně nekolektivně, v čemž nás všechny ty týmy přehrály, na obou koncích palubovky, a v tom je teď největší problém.

Trojky 32/2 s Děčínem byly vyvrcholením aktuálního zmaru?
Tak, některé byly i otevřené, ale další byly hodně uspěchané a v situacích, kdy takhle nechceme hrát. Po první příhře do křídla už to letí na koš. Na takovou hru nejsme připravení. Vychází to ale z toho daného zápasu. My jsme v některé čtvrtině, když se nám vůbec nedaří, schopní vystřelit víc trojek než dvojek a nepomůžeme si ničím jiným. Tohle se pak pořád víc umocňuje a někdo se to neustále snaží protrhnout, ale jak je vidět, tak jednoduše to nepůjde a budeme si muset pomoct něčím jiným, než jen pořád střílet za tři. Střelba z dálky nás poslední zápasy nedržela a sama jen tak nenaskočí. Je potřeba to podpořit jednoduššími koši a pak může přijít i lepší střelba z dálky. A z toho, jak jsme trochu divoce hráli ty předchozí zápasy, vyšla i ta bilance 32/2.

Jak to aktuálně vypadá s návratem čtveřice Brunk, Šafarčík, Burda a Kheil, který chybí od začátku sezony?
„Peca” (Šafarčík) už by mohl být ready v rámci několika dnů, to snad po tom pádu (v utkání s Opavou) nebylo tak vážné, jak to vypadalo. Matěj Burda by měl být zpět začátkem prosince. A to je vše, co vím.

Zneklidňuje vás na začátku druhé půlky základní části bilance 5-7 a pobyt na devátém místě, z hlediska možnosti neúčasti ve skupině A1?
No, není to komfortní pozice. Já na to nemyslím, ale my hlavně potřebujeme změnit naši hru. Jsme za polovinou základní části a já myslel, že doma zvládneme aspoň jeden ze zápasů s Opavou a Děčínem, což se ani neblížilo. A po pravdě nedokážu říct, co se od nás dá čekat. Musíme teď v jednom zápase uspět a odrazit se od toho. I když jsme si mysleli, že to nevypadá tak zle, to utkání s Děčínem nás usadilo hodně zpátky. I přes ty absence jsme měli na to, abysme jeden z těch dvou domácích zápasů zvládli, nebo i utkání na USK, které jsme měli dobře rozehrané. S výkonem, jaký jsme podali hlavně proti Děčínu, to ale nepůjde. 5-7 není ještě tragická bilance s ohledem na situaci ostatních týmů, je to vyrovnané, ale už je potřeba začít vyhrávat. Nás čekají čtyři zápasy venku, tedy nic snadného, ale v těch utkáních se ukáže, jestli můžeme myslet na vyšší umístění.