Omezíme se všichni. El Nordico? Vždycky jsem ho chtěl hrát

Edwards průměr 25 bodů, Varner 20, Číž a Pecka po 13, Vyoral 12. Velkou palebnou sílu shromáždil ve svém lůně nově sestavený ústecký tým, jak napovídají průměry elitní skórerské pětice z minulé sezony, které dohromady dávají 83 bodů. 

I o tom, jak tyto silné ofenzivní individuality budou spolu ve SLUNETĚ fungovat, bude nyní mluvit jedna z ne právě očekávaných posil - rozehrávač Adam Číž.

Adame, jak rychle se váš příchod na sever upekl?
Bylo to docela rychlé. Já už s Ústím nějakou dobu jednal, ale jelikož jsem měl (už dříve) podepsanou smlouvu v Kolíně a jeho vedení mi pořád říkalo, že je vše v pořádku a že to dá dohromady, tak to jednání s Ústím probíhalo spíš nezávazně. Ale v ten moment, kdy vyšlo najevo, že v Kolíně je opravdu konec, se to už upeklo docela rychle.

Řešil jste i jiné ligové možnosti?
Ano, ale Ústí mi dávalo největší smysl.

V týmu se sešlo poměrně dost hráčů zvyklých být hodně na míči a také zakončovat, kdo se v tomto ohledu bude muset víc omezit?
To budeme muset všichni. Všichni jsme s touhle situací souhlasili, věděli jsme, do čeho jdeme, a teď už je jen na nás a trenérovi, ať to dobře namixujeme.

Poprvé v kariéře se v týmu sejdete s dalším předním tuzemským rozehrávačem Tomášem Vyoralem. Jak hratelně vidíte variantu vás dvou spolu ve hře?
Tohle jsem si určitě uměl představit. Mně se vždycky hrálo dobře s nějakým dalším driblérem nebo rozehrávačem. Podle toho, jak jsme se o tom v týmu bavili, měli bysme se na pozici jedna střídat.

Je vaše dřívější herní spolužití třeba s rozehrávačem Ondřejem Šiškou v Kolíně nějakým zdrojem poučení, co může, nebo naopak nemůže fungovat?
Já s Ondrou a teď s „Vyem” (Vyoralem) jsou dvě odlišné dvojice. Pokud jde o společné působení s Ondrou v Kolíně, nemyslím si, že by nám to spolu vyloženě nešlo. Vliv na naše výkony mělo více faktorů a ne pouze ta sportovní stránka.

Vy a kolegové Vyoral s Peckou jste nyní starší než nový kouč týmu Tomáš Reimer, který je nováčkem v lize. Dokážete být všichni natolik disciplinovaní, abyste mu jeho premiérovou sezonu v NBL co nejvíc usnadnili?
Já mám z kariéry s mladými trenéry dobrou zkušenost. Jsou mladí, do basketu zapálení a já si nemyslím, že budeme dělat nějaké problémy nebo těžkosti. Všichni tady jsme proto, že chceme vyhrávat a na nic dalšího není čas. Určitě budeme respektovat každé rozhodnutí trenéra. Je to náš kouč a je jedno, jestli mu je dvacet, nebo čtyřicet.

Když se proberete jmény na ústecké soupisce, může to fungovat podobně jako v minulých letech a při silné ofenzivě řady z vás můžete být i dobrým obranným týmem?
Na to je ještě příliš brzy tohle soudit, to teprve uvidíme. Na papíře je potenciál týmu velice dobrý, ale víc ukáže až čas. A budeme muset být i dobrým obranným týmem. Zápasy se dají vyhrávat i dobrým útokem, ale většina se jich vyhrává hlavně dobrou obranou. Na tu se musíme nejvíc soustředit.

Napadlo by vás ještě někdy před půl rokem, že se stanete součástí třaskavých severních derby?
Už jsem si myslel, že El Nordico nikdy nezažiju. Předpokládal jsem, že budu hrát dál v Kolíně, kde jsem měl podepsanou smlouvu. Teď je všechno jinak. Už dřív jsem si chtěl tohle derby někdy zahrát, sledoval jsem to v televizi, je to vždycky hodně intenzivní a fanoušci si to užívají stejně jako hráči. Je to super zápas.

Mohlo by se Ústí stát vaší finální destinací kariéry?
To nevím, ale určitě by mohlo. Zatím jsem podepsal roční smlouvu. Konec mého bývalého klubu se seběhl dost rychle, takže jsem neměl moc čas něco dopředu promýšlet. Podepsal jsem tak v Ústí na rok a nechávám to otevřené. Co přinese příští léto, uvidíme.

Do Kolína jste dojížděl z pražské Letné, kde máte byt, jak to bude nyní?
V Ústí mám byt a budu tak bydlet tam. Do Prahy se dostanu jen sem tam při nějakém volnu, ale většinu času budu trávit v Ústí.

A jak budete vzpomínat na osm sezon strávených v pěkné rovině, což je vaše nejdelší angažmá v jednom klubu?
Převládají ve mně smíšené pocity. Samozřejmě jsme tam vyhráli nějaké medaile, byli jsme třetí v lize a dvě medaile máme z Českého poháru, navíc já se v Kolíně stal Nejužitečnějším hráčem ligy. Bohužel poslední dva roky byly složité a tím, že klub ještě vůči mně nesplnil některé závazky, převládá ve mně momentálně pocit zklamání.