Otáčky mimo komfort, specifika turistické stravy a konečně šťastný Tabellini
Je mu dvaatřicet a hrál v Belgii, Francii, Německu, v národním týmu i pod několika cizozemskými lodivody v tuzemsku. A tak by se zdálo, že v basketbalu už není nic, co by nepoznal, nebo co by jej ještě mohlo překvapit.
Italský kormidelník Francesco Tabellini to přesto dokázal. Je to kouč, který žije a dýchá obranou, a kdo už zahlédl aspoň krátkou herní sekvenci jeho nové nymburské sestavy, nejspíš by proti jeho mužům ani nechtěl nastoupit. Je to totiž ukrutná fuška. To ovšem platí i pro skvadru Polabanů, která musí být fyzicky a kondičně enormně připravená. Pokud to ale vede k takovým úspěchům, jako je návrat do Ligy mistrů s vyhlídkou na slušné výsledky v ní, nikdo nebude koučův zápal rozporovat. Ba právě naopak. Více už nejen o tom poví národní křídelník Jaromír Bohačík.
Jaromíre, jak se vám zatím zamlouvá váš až extrémní herní styl, který je v některých ohledech „upgradem” toho z minulé sezony?
Technicky vzato jsme nic neměnili, změnil se jen personál. Máme asi lepší těla na tenhle styl, takže to možná vypadá trochu líp. Tým je na to vhodněji postavený, každý jeden nový hráč je výjimečný atlet. A jsem rád, že noví kluci neměli žádný problém s aklimatizací a nějak si to pěkně sedlo hned od začátku, což bylo pro start sezony důležité.
Dá se ta agresivita a non stop atakování soupeře srovnat třeba s něčím, co jste zažil za dva roky ve Francii?
Asi bych to vůbec nesrovnával. Je to styl basketu, který jsem dosud nikdy nehrál. Jde o to, že celá koncepce hry byla pro mě nová. Je tam velký důraz na vysoké tempo hry a kolem toho se všechno točí.
Často jste hodně rozprostření po obranné půlce, každý natěsno nalepený na svém hráči se snahou nenechat na něj přihrát. Musíte tak být hodně zodpovědní za své hráče, aby vás nepřekonal jeden na jednoho?
Tak bych to neřekl, protože naše obrana se snaží být agresivní ve všech směrech - už od pick-and-rollu, kde tlačíme naše pivoty do vysokých předskoků, je tam pak hodně rotací a výpomocí a pro nás guardy není až tak důležité, koho bráníme na začátku útoku, protože dost pravděpodobně během něj dojde k nějaké rotaci a můžu tak bránit i tři různé lidi za jeden soupeřův útok. (směje se)
Je v obraně někdo, kdo ji táhne jako lídr, a za kým celý tým jde?
Trenér Tabellini se na obranu hodně soustředí, věnuje jí velkou část tréninků a přípravy a tohle tak jde strašlivě za ním. Řekl bych, že je rád, že tým je v určitých (delších) fázích zápasů schopen naplňovat jeho představy. Loni jsme tam přece jen měli určité díry, které nás stály pár zápasů a stávalo se, že jsme jeho představy neplnili.
Půjde to v téhle intenzitě vydržet v celé sezoně, zejména pak při zápasech Ligy mistrů?
(usměje se) My v to doufáme a budeme se o to snažit. Na druhé straně máme plnou soupisku lidí, kteří můžou hrát, tak jen doufejme, že vydržíme zdraví a rozhodně se budeme snažit se takhle prezentovat celou sezonu.
Jde říct, že už spoléháte, že soupeři tomu enormnímu celoplošnému tlaku nejpozději během druhé půle podlehnou, jako se to stalo i v nedávném finále kvalifikace Ligy mistrů s estonským Kalevem?
Asi je to jedna ze součástí toho plánu, nicméně asi nemůžeme počítat, že celý rok budeme hrát proti týmům, které ve druhém poločase odpadnou. Je to hodně o tom tempu a rychlosti, v jaké chceme hrát, a tím soupeře zahltit, což se ale netýká jen fyzické stránky věci, ale i těch basketbalových věcí. Chceme tak hrát co nejrychleji, abysme dostali protivníka do otáček, ve kterých se necítí komfortní.
Bylo plusem zápasu s Kalevem, že ač do půle soupeř vedl skoro o deset bodů, a vám to příliš nešlo v útoku, tak na obranu jste se mohli hodně spolehnout a držela vás ve hře?
Asi to tak bude. Měl jsem tam pocit, že oni zpomalili už ve druhé čtvrtině. My do toho nevstoupili nejlíp, dali jsme asi osm bodů za první čtvrtinu, což má vliv nejen na útok, ale i na obranu. V turecké Antalyi nicméně také panovaly specifické podmínky, kdy všechny týmy spaly v dovolenkovém resortu, takže my a předpokládám, že i Kalev měl nějaké zdravotní obtíže (usmívá se). Nebylo to tam tedy právě snadné. Podle toho, co se s námi dělo, byl asi nějaký problém se stravou. My se s tím trochu prali a postupně to zasáhlo všechny včetně realizačního týmu.
I kvůli těmto obtížím měl jste v poločase finálového duelu obavy o postup do Ligy mistrů?
Jak jsem řekl, měl jsem pocit, byť nepodložený, že Kalev ve druhé čtvrtině zpomalil a neměl jsem proto velké obavy. Všichni jsme věřili, že pokud vydržíme v tom tempu, povede se nám vyhrát.
Lehké nebylo ani semifinále, kdy vás hodně trápil ostrostřelec Hunter a vůbec celý kosovský tým Trepči, který trefoval i hodně těžké trojky a ještě v koncovce se přitáhl na čtyři body. Bylo těžké takového střelce zastavit i pomocí vaší super obrany?
Trápil nás hodně. Ale i celý jejich tým se o trojky opíral hodně. A my jak se snažíme tlačit na to tempo, máme někdy problém ho kontrolovat. A když hrajete s týmem, který i z přechodové fáze střílí prakticky odkudkoli, je to menší problém a stálo nás to větší klid v zápase. Trepča měla pár bodových šňůr, které jsme jí dovolili. Celkově to bylo o tom mít pod kontrolou tempo hry.
Vy jste i z pohledu vaší vítězné přípravy pevně věřil celé léto, že to s Ligou mistrů klapne?
Já jsem byl spíš tím, kdo brzdil tyhle vášně. Už jsem jednou takovou kvalifikaci s Bambergem zažil a věděl jsem, jak ošidná ta kvalifikace je. Přijde na řadu strašně brzy na začátku sezony a obrovskou výhodu tam mají týmy, které udržely pohromadě většinu kádru. Držel jsem se tak spíš při zemi.
Po čase vás čeká v Lize mistrů návrat na pražskou Královku. Co vy na to?
Bude to pro nás úkol, který musíme zvládnout, už dlouho jsme si tam nikdo nezahráli. Je to specifická hala, ale myslím, že se tam těšíme, vždycky tam chodilo hodně lidí a jsme rádi, že Ligu mistrů do Nymburka, potažmo do Prahy můžeme vrátit.
I jako skeptik týmu věříte, že vaše hra může být stejně jako v přípravě plně funkční i na prknech Ligy mistrů?
Samozřejmě tomu věříme. Snažili jsme se o tuhle hru i loni a v Europe Cupu jsme dokázali hrát dobrý basket. Je jen správně, že jsme v situaci, kdy uděláme návratem do Ligy mistrů další krok. A všichni tady věříme, že jsme schopní uhrát tam dobrý výsledek.
Aby to nebyla jen samá pozitiva, v některých sekvencích posledních zápasů vám utíkalo i více obranných doskoků a soupeři z toho těžili. Je trochu menší podkošová sestava dílčím handicapem a bude to týmovým úsilím řešitelné?
Ten tým je postaven tak, že naši podkošoví hráči a jejich somatotyp není na dominanci na obranném doskoku. Je to ale věc celého týmu a myslím, že půjde o to, abysme jim pomohli my zvenku. Myslím, že naši dlouzí nebudou moc prohrávat situace jeden na jednoho a pak to bude o tom, abysme i my z perimetru sbírali odražené míče. Víme o tom a pracujeme na tom.
Ve středu jste doma proti nově sestavenému Olomoucku vstoupili do NBL a Hanáci kladli odpor až skoro do poločasu. Překvapili vás i při vaší náročné obraně ofenzivními schopnostmi?
