Po 9 konečně! Po loňsku víme, že možné je vše

Jako by Nová huť potřebovala za soupeře až dosud nevýrazného nováčka soutěže z Jindřichova Hradce, aby se v sobotu po dvou měsících konečeně chytila a přetrhla devítizápasovou šňůru neúspěchů. A udržela se tak i v dramatickém závodě čtyř celků o poslední místo ve skupině A1 až do posledního kola.

„Tak vypadalo to, že to tak je. U nás se to čekání na výhru prohloubilo, když jsme dostali dýku do zad prohrou v Ústí, kde jsme se drželi a 40 minut hráli, co jsme chtěli, ale nakonec jsme prohráli. A stejně před tím doma s Opavou, kdy ze začátku to vypadalo slibně, pak nám soupeř trochu tekl, vrátili jsme se, vedli jsme o tři, ale zase jsme prohráli o bod, kdy jsme netrefili dvě úplně otevřené střely. To bylo dost nečekané. Taky tam byla domácí porážka se Slavií a najednou ta hlava začala pracovat. I když jsme v zápasech dokázali vést, v poslední fázi jsme náskok pokaždé ztratili. Nejvíc šlo o tu hlavu než o to, že bysme hráli nějak extra špatně. Ano, nehráli jsme dobře, ale hlava byla hlavní,” podotkl na úvod rozhovoru s NBL.Basketball kouč Ostravanů Adam Choleva.

Kouči, pomůže tedy psychicky aspoň tato jedna výhra po dvou měsících, i když by z toho nakonec nebyla skupina A1?
Tak ještě to ta A1 být může. A každá výhra pomůže, i od posledního Jindřichova Hradce jsme se tím trochu odlepili a pořád víme, jak dopadla minulá sezona, a ten scénář můžeme třeba zopakovat (ze skupiny A2 až k boji o bronz - pozn.). Budeme si chtít vybojovat co nejlepší pozici pro play-off - ať to bude nějakým zázrakem z A1, nebo mít lepší pozici pro předkolo play-off. Je tedy stále o co hrát a po loňsku víme, že možné je vše.    

Do posledního kola, v níž budete hrát o vznik potenciální minitabulky čtyř týmů s bilancí 3-3 (s Pardubicemi, USK a Slavií), která jediná vám ještě může dát naději na skupinu A1, jdete s tím, že zatím máte s těmito třemi celky bilanci 2-3 a minus 15 bodů a na USK byste museli vyhrát o spoustu bodů, abyste ještě předehnali Pardubice, které jsou aktuálně před utkáním na Slavií nejvíc - o osm bodů - v plusu (rovněž s bilancí 2-3, USK 3-2 a +5, Slavia 3-2 a +2). Kolik tomuto už trochu sci-fi scénáři v tuto chvíli dáváte?
Je to samozřejmě dost, my ale výzvy máme rádi, přijímáme je a každý sportovec je na ně připraven. Je to tím opepřené a všechno je možné.

Nakolik při absenci Sidarevičiuse a po odchodu Majerčáka pomohl proti GBA nový americký rozehrávač LaQuincy Rideau?
Asi tomu dodal torchu klidu, že tam vůbec někdo takový momentálně je, když Sidarevičius bohužel má dlouhodobé zranění. Zápas hlavně na rozehře bravurně zvládl Mikuláš Čank, takže v tu chvíli to bylo spíš na prostřídáná Mikiho, aby si odpočinul. LaQuincy s námi absolvoval jen jeden trénink, takže bylo těžké ho víc zapojovat.

Měl by Rideau být po zapracování i více bodový, jak se zdá z jeho minulosti?
No, hlavně jde o tu práci kolem, že vidí a dokáže zapojovat spoluhráče, umí číst obranu, chodí za zisky, doskoky, takže jsou tam i ostatní atributy. Nejde jen o body. My pořád postrádáme někoho, kdo tomu na hřišti dá klid, a doufáme, že jsme se s posilou trefili.

Lamba Autreyho už tedy výhradně stavíte na pozici 2?
Bylo to před sezonou poskládané tak, že první rozehrávač bude Matej Majerčák a Lamb s „Majkem” Svobodou budou kolem něj. Hned ze začátku sezony nám to bohužel nabouralo zranění Mateje, Lamb se do toho pozvolna obul, ale přece jen už to i v jeho věku není to, na co býval zvyklý dřív v Pardubicích a trochu možná v Ústí. Už potřebuje být jako by bokem a mít možnost skórovat z druhých pozic, než tahat balon a pak ještě skórovat.

Mikuláš Čank zřejmě leckoho překvapil svým kariérním maximem 21 bodů, když dosud jen jednou v sezoně skóroval dvojciferně a průměr měl na třech bodech. Bylo to v danou chvíli hodně nečekané?
On takových nástřelů je schopen, což dokazoval v mládežnické reprezentaci, v první lize mužů nebo i loni v extralize U19 a před tím v U17. Samozřejmě takovou důležitou pozici tu ještě neměl, ale my jsme minulý týden odehráli v sedmi zápas Českého poháru a vypadalo to, že ve stejném složení to bude i proti GBA. Nakonec se kluci vzchopili a musím jim poděkovat, že do toho zápasu šli i přes šrámy a zranění. Miki vycítil svou šanci, zahrál tak, jak bysme od něj konečně čekali, nebál se a vletěl do toho po hlavě, jak umí.

Odchod Majerčáka vás nejspíš musel zaskočit, když k němu došlo nedlouho poté, co se vrátil do rotace po dlouhodobém zranění, že?
Maťo dostal lukrativnější nabídku (z Interu Bratislava) a my jsme mu poděkovali za odvedené služby a umožnili mu odejít. Tu sezonu jsme dlouho absolvovávali bez něj a jeho návrat byl jako příchod nového hráče, byť samozřejmě měl pozici v kabině, znal ligu. Ta adaptace zpět by byla úplně jiná, ale nakonec jsme zvolili to, že ho necháme odejít a podíváme se po jiném hráči.

Byl by seznam příčin, proč sezona dosud dopadala dost nepříznivě, dlouhý, nebo by to hodnocení z vašeho pohledu naopak bylo velmi jednoduché?
To nikdo neví (hořký úsměv). Myslím, že každý den je to trochu jinak. Z pohledu toho, co ukazujeme na hřišti, ten seznam vypadá jednoduše, kde jsou naše chyby a tak dále. Tak snadné to ale není. Je to alchymie, vliv má všelicos a třeba i ta absence Maťa v tom sehrála svou roli, která byla za mě stěžejní. Měl být tváří týmu, ale den před prvním zápasem sezony v Děčíně jsme se museli přizpůsobit úplně jiné situaci.

Pár zápasů zpátky jste řekl, že se nepodařilo najít lídra. Ti, od kterých se to nějakým způsobem čekalo, své role tedy dostatečně nenaplnili?
Nejde jen o body, ale spíš o klid ve fázích zápasu, kdy tým cítí tu tíhu. A tam mi přijde, že tápeme a že ten lídr se ještě neukázal, ale co není, může být a doufám, že to bude Quincy, nebo vyskočí ještě někdo další. V tomhle nám to vždycky utíkalo, že tým nebyl nějakou osobností semknut.  

Čísla má stále dobrá, ale v některých zápasech možná nebyl tak viditelný Autrey, který měl v některých utkáních i nezvyklý počet ztrát, a v posledních pěti kolech byl jen jednociferný Michal Svoboda. Svezl se třeba i on s těmi týmovými výkony při sérii porážek?
Jde to ruku v ruce. Michala trápí menší zranění, což může mít trochu vliv, plus některé další okolnosti. Lamb v tom pak byl poněkud sám, ta pozornost obran, když to Michalovi tolik nešlo, se primárně soustředila na Lamba a mohlo z toho být i víc těch ztrát. A jak jsem řekl, on není čistokrevný rozehrávač, taky chce skórovat a potřebuje balon do své pozice. Stejně je to u „Majka” Svobody, potažmo u Davida Škrance, Martina Gniadka, Matěje Snopka a Štěpána Svobody, kdy ti hráči potřebují k sobě někoho, kdo je najde v té správné pozici, kde pak oni většinou bývají úspěšní. Protože i to jsou naši operní hráči v útoku. Proto jsme se snažili najít nového playmakera. Doufám, že Michalovi v těch bodech, Lambovi v herním klidu a i dalším právě příchod Quincyho pomůže.  

Co se nepodařilo nahodit celou sezonu, je obrana, která je stále druhá nejhorší s 89 obdrženými body. Co vidíte jako hlavní potíž?
Tam jde hlavně o náš individuální přístup k bránění. Moc jiného tam není. Kluci si to musí vzít za své a uvědomit si, že bez obrany a práce na doskoku to nejde. Musí se to doplňovat vzájemně, pokud mě někdo porazí v situaci jeden na jednoho. Ale prvotní musí být chtíč neprohrát ten souboj. Když mě porazí kdokoli jeden na jednoho, tak můžeme vymýšlet, co chceme, ale žádný zázrak z toho nevznikne. Největší potíž je tak individuální obrana, ten nedůraz a malá inzenzita.

Když to nevyjde s postupem do skupiny A1, tak ta trojice celků nad nováčkem si to nejspíš bude muset rozdat v brutálním boji o pozici číslo 9 a vyhnutí se Nymburku v případném čtvrtfinále. Berete to tak, že by to byla ještě větší bitva než loni?
Je to tak. To je to hlavní, co všechny týmy namočené do předkola, tíží, že se chcete vyhnout Nymburku, když se podaří ten postup do play-off. Není samozřejmě příjemné jít v první sérii na Nymburk. Každý tým je sice porazitelný, ale v tomto případě ne na denní bázi a ne v systému na čtyři výhry. Tomu se tedy chcete vyhnout.