Po neděli už jsem nepředvídal nic
S MARTINEM KŘÍŽEM Bylo za daných vstupních podmínek předvídatelné, že se třetí zápas finále odehraje tak, jak se v Nymburce odehrál? Tedy bez stínu dramatu, s hojným zapojením opavských hráčů třetí vlny a s jen omezeným taktickým arzenálem Slezanů. Jeden z nymburských hráčů na tuhle otázku jen zamítavě zakroutí hlavou.
„Já po neděli nechtěl předvídat nic,” zahlásí forward Martin Kříž s odkazem na poměrně nečekanou porážku ve druhém utkání. Nečekanou při dané kádrové situaci soupeře, jemuž chybělo pět hráčů ze základní rotace, a v závěru zápasu navíc přišel ještě o šestého.
Pak ale reprezentant, jehož tým nyní vede v sérii 2-1, přece jen dodá: „Trochu jsme ale takový průběh čekali. Je to jedna z dalších „Čoudových” (kouče Opavy Czudka) strategií ukázat nám, jak je to dnes možné udělat. Pošetřil síly většiny hráčů a ve čtvrtek nás v Opavě čeká úplně jiný zápas.”
Martine, je to tímhle hodně specifická série, v níž se Opava i vlivem své zdravotní situace zatím soustředí hlavně na domácí zápasy, v nichž hraje úplně jinak než u vás?
To je, ale je to jedna z vlastností „Čoudy”, že vždycky vymyslí něco, co může fungovat. Začíná to taktickými věcmi i touhle hrou, já ale doufám, že ve čtvrtek to bude poslední zápas sezony.
Když porovnáte třetí a druhý zápas, kolik defenzivních postupů Opavy z druhého utkání tam ve třetím bylo? Zdálo se, že kromě běžné zóny toho v úterý opavský tým mnoho nepoužil.
Nebudu mluvit o tom, co používali, ale je to tak. Využili tak 25 procent z toho, co dělali doma. Zóna byla jednou z možností, kterou využívali skoro celý zápas. A myslím, že se ve čtvrtek zase máme na co těšit. A nedivil bych se, kdyby „Čouda” vymyslel ještě něco nového.
A pokud byste porovnal obranu Opavy z finále poháru a z druhého utkání, bylo to hodně podobné?
Bylo to podobné, ale v neděli přidali ještě něco nového. A zase nám to na začátku ztížili. Neříkám, že to bylo jen tím, protože na nás dolehlo i to, co se dělo v hledišti, za což patří obrovský kredit opavským fanouškům. 3000 lidí bylo jedním z faktorů, proč se nám ten začátek nepovedl.
Jde nicméně říct, že vy, kteří jste zběhlejší v evropském basketbalu, jste schopní se rychleji na ty nové věci v zápase adaptovat, než vaši američtí guardi, pro něž tyhle taktické šachy - nedlouho po odchodu z univerzity - mohou být na adaptaci složitější?
Je to určitě složitější, ale „Čouda” tohle umí a pokaždé přijde s něčím, co nás někdy i na delší dobu v zápase zastaví a znepříjemní nám tím celé utkání. V neděli se mu to povedlo natolik, že zápas dotáhli až do vítězného konce.
Vy jste čekal, že ten druhý zápas bude po tom prvním snadném tak zásadně jiný?
Ve třetí čtvrtině třetího utkání za jasného stavu skoro o čtyřicet došlo k udělení čtyř technických chyb, hráči na sebe často leccos hlásili a ukazovali a častěji se ocitali i na zemi po různých srážkách. Čím se to tolik vyhrotilo?
Série je celkově hodně vyhrocená, kdy je pouštěno hodně věcí, řekněme na obou stranách, ale já bych se do toho nechtěl víc pouštět. Po dlouhé době je finálová série 1-1, pro fanoušky je to určitě atraktivní. Nás může trochu mrzet, že pokud se nám podaří vyhrát v Opavě, v což pevně doufám, tak nebudeme slavit před domácím publikem. Pokud jde o ale mě, tak já si to užiju kdekoli, protože jsem si uvědomil, že finále hraju po dlouhých čtyřech letech. V roce 2019 jsem měl utrženou achilovku, pak se sezona nedohrála a loni to bylo koleno.
Na co si budete muset dát největší pozor ve čtvrtek?
Určitě na vstup do zápasu. Ten z neděle nás vyloženě stál výhru. Musíme se adaptovat na to, s čím přijdou. Když přijdou s něčím novým, tak to co nejrychleji přečíst a najít na to variantu, kdy nás tím nebudou trápit. Musíme se v útoku prosazovat. A zopakovat ten začátek z třetího utkání, vlítnout na ně a nejlíp mít ten začátek, jaký proti nám měla Opava v neděli.
