Poklad z NAIA válí! Fanshop vyprodán!

S KYLEM MANGASEM Pro USK se on i krajan Nate West stali dvojnásobným pokladem. Nový americký kouč Josh King při hledání klíčových posil a tahounů nelovil ve vodách první a dokonce ani druhé divize univerzitní NCAA. Sáhl po guardovi Westovi z až třetí divize a pak po dalším křídle Kylu Mangasovi, který působil v méně známé NAIA. 

Oba sice přicházeli s nálepkou bodových super mašin, ale přece jen z nižších amerických úrovní. Po sobotě by se ale mohli poslední větě s gustem vysmát. Pardubické Bekse na jejím kurtu oba nasypali třicítku a USK si tak odvezl přesvědčivý triumf 87-100 a nyní už dokonce i druhou příčku v tabulce.

Tak to bychom měli první poklad. A ten druhý? Stále víc se projevuje na explozích twitterového účtu klubu i v nebývalém odbytu sovího ”merche”. Jen Mangasovi rodiče vyexpedovali v minulých dnech do zámoří dvacítku dresů! Hráče s takovým sportovním a obchodním potenciálem byste nenašli na každém rohu. Rodák z Varšavy v Indianě a majitel 51bodového univerzitního osobáku Kyle Mangas by si ale dovolil nesouhlasit. ”Kluci schopní jako já jsou u nás na lecjakých školách, velkých i malých,” zdůrazní 22letý nováček v evropském profi basketbalu, který 37 body proti Bekse dorovnal letošní rekord sezony Adama Číže.   

Kyle, v Pardubicích jste vystřihli velký večer. Čím to, že tahle výhra na palubovce dosud druhé Beksy přišla tak snadno?
Snadné to určitě nebylo. Šlo o fyzicky náročný a intenzivní zápas, pro nás o to těžší, že nám chyběl první rozehrávač Marek Vyroubal. I kvůli tomu musel každý zabrat ještě víc. Dařilo se nám ale hrát týmově, hledat otevřené střelce a mít sebevědomí pozice proměňovat.

Měli jste spoustu bodů z protiútoků i ze 14 trojek, co bylo klíčové dál?
Pro nás je vždycky, a tedy nejen v Pardubicích, hlavní, abychom běhali a využívali tuhle naši výhodu. Máme v týmu hodně mladých kluků, jsme v dobré kondici a pak už jen chybí doskočit míč a můžeme vyrážet do protiútoků. A v obraně musíme pořád tlačit na míč, vynucovat ztráty a z toho zase běhat a těžit snadné koše a otevřené trojky na začátku útoků.

Mít v zápase dva hráče z jednoho týmu s nejméně 30 body, to už je na evropskou ligu slušný unikát. Je zajímavé, že vás domácí tým nedokázal zastavit dřív.
S Natem Westem se hraje parádně. Bydlíme spolu na bytě a vím, že on si fakt obrovsky věří a ”lepilo” mu to skvěle. Dal sedm trojek! Pardubice jsou velmi zkušený a dobře vedený tým, takže jsme museli být stále naplno koncentrovaní a nedělat moc chyb.

Z NAIA v lize mnoho hráčů není, kluby se většinou snaží hledat v první divizi NCAA, sem tak přijde někdo druhé nebo třetí. Zdá se ale, že výteční skóreři se dají najít i v NAIA, což vy asi potvrdíte. Anebo jste jeden z milionu?
(směje se) Ve Státech je spousta různých soutěží a úrovní. A dobří hráči se dají najít všude. Je jedno, jestli jde o velkou, nebo malou univerzitu. Já jsem pyšný, že můžu reprezentovat svou školu takovým způsobem i v Česku. Rozhodně podepíšu, že i v NAIA je víc takových střelců jako já. Třeba Nate je z třetí divize NCAA a ukázal, že fakt umí hrát.

Máte amerického kouče. Když na vás Josh King vsadil, musel tak zřejmě věřit, že svá střelecká kouzla a 25bodový průměr z minulé sezony dokážete zreplikovat i v české lize, ve vašem prvním profi roce...
Tohle byla velká věc, že mi tu důvěru Josh dal. Že věřil, že budeme s Natem schopní okamžité produkce. Mohl by si vzít někoho v Evropě už zkušenějšího nebo staršího profíka, anebo hráče z velké školy v divizi jedna, ale vzal nás, i když to pro něj je první rok v klubu.

Naposledy jste měl v NAIA trojky 39 procent, po prvních zápasech NBL jste na třiatřiceti. Je to mezi profesionály přece jen o něco těžší?
Možná trochu jo. Musel jsem si zvykat na jiný typ míče a trochu delší vzdálenost i jiné prostředí hal a hrací plochy, ale své trojkové střelbě věřím. Hodně na ní pracuju a jsem si jistý, že to procento ještě půjde nahoru.

Aktuálně jste už druhým střelcem ligy s průměrem 21 bodů. Je to ještě lepší, než jste si představoval před sezonou?
Asi trochu jo. Vlastně jsem netušil, co od toho můžu čekat, jen jsem chtěl být jakkoli nápomocný týmu. Máme teď unikátní mužstvo, kde hodně kluků hraje dost minut, které jsou poměrně vyrovnané.

Svých 21 bodů musíte natlačit do v průměru 26 minut, je to o něco těžší?
Záleží jak kdy. Hrajete v různých úsecích, tři minuty tady, tři támhle, ale tak prostě fungujeme, protože chceme, abychom byli stále čerství a měli dost sil a energie na to běhání.

Byl USK v létě vaší hlavní nabídkou?
Zkoušel jsem i nějaké workouty v NBA a v G-League a pak jsem se už rozhlížel v zámoří. A možnost jít do české ligy si mě získala. Praha a tým USK vám mohou dát hodně. Lidi jsou tu super a město je úžasné, takže nejlepší možnost, jakou jsem měl. Nejdřív jsem o Praze moc nevěděl, až když se mnou mluvil kouč. Pak jsem si promluvil s pár kamarády a blízkými, kteří už tu byli a řekli mi, jak si to tady oblíbili. Ponořil jsem se tedy víc do Googlu a zjistil, že to vypadá jako skvělé místo na to strávit v něm rok a zároveň hrát basket.

Působil jste na křesťanské škole, má to hlubší souvislost i s vaším osobním založením či vírou?
Mělo to s tím co dělat, protože víra je pro mně důležitá. Šance jít na takovou školu, která patří pod Wesleyánskou církev, pro mě tak byla zajímavá.

Zpět k vašim statistikám, kdy už jste i číslem 9 mezi nejužitečnějšími hráči ligy. Děláte si zálusk i na sporťák Hyundai i30 N pro MVP měsíce?
Jasně, že bych ho rád řídil, pokud by to byl automat, na který jsem zvyklý. Není? Tak pokud bych někdy vyhrál já, nebo Nate, museli bychom vzít někoho ze spoluhráčů, aby nás s tím naučil. A taky vím, že v pražském provozu bych byl za volantem řádně nervózní. (směje se) Hlavní by ale bylo stát se MVP, protože už jsem viděl, kolik je tu dobrých hráčů.

Právě jste měl v Praze na návštěvě oba rodiče, kteří viděli i vaše poslední dva zápasy. Hodně si s cestou do Česka pospíšili, že?
Dost to záviselo na jejich pracovním vytížení, máma je učitelka, takže to chtěli stihnout, navíc se snažili vyhnout zimě, aby tu i mohli něco vidět.

Musel jste se tak s Ostravou a v Pardubicích hodně snažit.
Ne zase tak moc. Byl jsem hlavně rád, že tu rodiče mohli být. Dřív na škole mohli vidět každý můj zápas osobně. Já se tu ale necítím nijak osamělý, už jsem se stihl seznámit s dost lidmi a cítím se tu fajn.

Ve Státech máte prý velkou fanouškovskou základnu mezi širší rodinou a kamarády, kdo všechno ji tvoří?
Je to fakt velká skupina lidí. Sledují moje zápasy za USK, jsou to dědové, babičky, lidi z univerzity, z mého rodného Warsaw, spousta kamarádů. Už jsme ve fanshopu koupili asi dvacet dresů pro všechny doma, rodiče je zrovna odváželi. Všechny hrozně baví sledovat zápasy a dění kolem týmu.

Klub také prý jen kvůli vám a Nateu Westovi začal plnit unikátním obsahem svůj twitterový účet, který roste jako nikdy předtím.
Je to fakt zajímavé. Já i Nate pocházíme z opravdu basketbalových prostředí, já osobně z Indiany, odkud vzešly i legendy jako Larry Bird a mnozí další. Nemáme tak velká města jako na východním pobřeží nebo v Kalifornii, ale do basketu jsme hodně zapálení. Já jsem vděčný, že jsem vzešel právě odtud a lidi v USK dělají super práci, aby se o nás objevovaly příspěvky na Instagramu a Twitteru.