Pokud sjedete lídra, ocení to ještě víc
S ORENEM AMIELEM A PETREM CZUDKEM V české lize to byl velmi neobvyklý jev. Aby si kouč Nymburka vzal dva timeouty během necelé minuty. Oren Amiel však nemohl jinak, když viděl, co vidět nechtěl. Rozhodně ne ve finále ligy, kde už může hrát roli každý detail. A proto si uprostřed druhé čtvrtiny po nevkusně inkasované trojce vzal oddechový čas okamžitě.
Když se hráči trousili k lavičce, trenér vstoupil do hřiště a zamířil rovnou k americkému power forwardu Daltonovi, aby mu vyčinil za příliš laxní dobíhání ke střelci Jurečkovi. Hned v následující obraně ale Polabané otevřeli trojkovou pozici kapitánovi domácích Šiřinovi a ten už snižoval na rozdíl dvou bodů. Amiel okamžitě signalizoval další oddechový čas. A opět ještě před týmovou promluvou nastoupil na Haydena Daltona, který po přebrání nechal střelci neakceptovatelně velký prostor.
Okamžitě po timeoutu ovšem Dalton ulovil obranný doskok a při dalším útoku Opavy získal míč znovu. ”Zpráva” kouče tak byla napodruhé už zřejmě doručena.
”Já vždy posuzuju výkon podle energie a soustřední, které řadím ještě před basketbalové věci. A pokud vidím, že energie a koncentrace tam chybí, musím reagovat. A další věc je, že je příliš snadné vyjet na všech dvanáct hráčů. Když ale sjedete své lídry, oni to ocení ještě víc. Vědí, že všechno je to o týmu a nejbližším útoku a že to není nic osobního. Někdy je potřeba použít správný postup na každého a já byl tvrdý i na Obasohana. Hráči jsou ale profíci, díky tomu to berou profesionálně, a proto se s nimi tak dobře pracuje,” vysvětluje Amiel.
Když pak měl naopak vyzdvihnout přínos MVP finále Retina Obasohana, vzal to z poněkud jiného konce. ”Měli jsme v týmu tolik hráčů, kteří se během sezony někdy zaskvěli. Final-8 Ligy mistrů bychom nejspíš neudělali bez ”Palyho” (Palyzy) a bez Retina, kteří přišli až během sezony, ale jistě ani bez Vojty (Hrubana) nebo Petra (Bendy). Retin dostal cenu pro MVP, ale on zároveň reprezentuje celý tento tým .”
Do pozice čtvrtého střelce Nymburka se ve druhém finále nenápadně propracoval 22letý rozehrávač Jakub Tůma, který 12 body, 6 doskoky, dvěma zisky a pěti asistencemi bez ztráty za 24 minut (navíc měl i druhou nejvyšší užitečnost z týmu) korunoval letošní zásadní zlepšení, k němuž přispělo i vytrvalé vnitrotýmové cepování veterány, kteří jej nemilosrdně nutí do střelby. Většinu sezony člen základní pětky (včetně zápasů Ligy mistrů) tak v tomto ročníku NBL vyrostl oproti loňskému premiérovému roku v Polabí z 2,7 bodu a 1,9 asistence za 14 minut na 6,2 bodu a 2,8 asistence za 18,6 minuty.
V pondělí v Opavě mimo jiné třemi trojkami na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny výrazně pomohl odrazit nápor domácích a celkovými 4 trojkami z pěti pokusů málem dorovnal celou svou obloukovou produkci z minulé nedohrané sezony (48/7). V letošním ročníku posadil do obruče už 34 ze 79 pokusů a šel tak ze 14procentní úspěšnosti až na 43procentní!
”Kuba zaznamenal slušný progres. Má určité výkyvy, ale taky má za sebou už řadu dobrých zápasů a dál se vyvíjí. Každý trénink s tímhle týmem je pro něj novou lekcí a já jsem rád, že ligu končil tímhle výrazným způsobem, protože vidí to zlepšení a své možnosti do budoucna. Zejména ve druhé půlce druhého finále byl úžasný,” chválil Oren Amiel, o jehož dalším pokračování v nymburském klubu se nyní jedná.
I přes titulovou radost v české nejvyšší soutěži jej ještě dlouho bude mrzet nevyužitá příležitost v nedávno skončené Lize mistrů, kde jeho tým nepotvrdil ambice, když padl už ve čtvrtfinále s tureckou Karsiyakou, na niž si nemálo věřil.
”Zaprvé musím říct, že jsme v tom utkání nehráli svou hru. Když jsme si vyhodnocovali, proč jsme to v tomto konkrétním případě nedokázali, došli jsme k tomu, že měsíc dělící poslední utkání v osmifinálové skupině a čtvrtfinále nás trochu vyhodil z rytmu. Museli jsme po měsíci a půl opět rozběhnout Obasohana, hráli jsme jen českou ligu a nebyla tam vždy potřebná kvalita zápasů. Přitom na konci osmifinálové skupiny jsme hráli extrémně dobře, ale už se stalo a je to další lekce k tomu, abychom příště hráče udrželi v potřebné formě.”
Do top kontinentální soutěže FIBA by se na podzim rád podruhé podíval i letošní vicemistr BK Opava, který by jako druhý tým NBL měl získat místo v kvalifikaci. A právě i pomocí zkušeností z evropského poháru by se chtěl Nymburku výkonnostně opět o něco přiblížit. Letos ani jeden ze sedmi vzájemných zápasů (včetně poháru) nebyl skutečně vyrovnanou bitvou až do koncovky, což platilo i o finálové sérii.
”Co jsme v ní předvedli, bylo aktuálně naším maximem. Nymburk je někde jinde. Může se nachytat v nějakém zápase, ale určitě se nedá porážet, tedy zatím,” řekl opavský kormidelník Petr Czudek po dobytí svého druhého ligového stříbra za poslední tři dokončené sezony.
”Celkově jsem ale rád, jak to letos dopadlo, protože před sezonou chtělo do play-off hodně týmů a řada jich toužila hrát o medaile. Mě proto těší, že jsme využili druhého místa po nadstavbě a dokráčeli až do finále, kde jsme byli důstojným soupeřem. Rozdíly o třicet a o dvacet bodů sice vypadají jako jasné výsledky, ale myslím, že Nymburk to nemohl odchodit a musel podat kvalitní výkony, které také podal.”
Opava se podle Czudka v rámci moderních eurotrendů podobně jako Nymburk či Brno snaží o velmi rychlou hru ve vysokém tempu. Právě v soubojích s Polabany se však zdá, že to hraje proti Slezanům, neboť obrovsky náročné tempo a hru se spoustou bodů většinou celý zápas nevydrží. Kouč však změnu stylu kvůli jednomu souboji odmítá.
”Evropské soutěže se tak teď hrají. My tu konfrontaci kromě pár zápasů s Nymburkem jinde nemáme a musíme se na to nějak připravit. I když si ale na tréninku budeme stokrát simulovat ty rychlé přechody, tak soupeř točí deset velmi kvalitních hráčů a my zatím nejsme schopní s nimi vydržet hrát celých 40 minut,” přiznává Czudek.
”Samozřejmě zpomalit hru by bylo jedno z řešení a nedostali bychom pak dvakrát stovku, ale my tak hrát nechceme, protože by nás to nikam neposunulo. Chceme hrát agresivně v obraně i v útoku, aby to kluci do sebe dostali.”
Vydržet smrtící tempo po celé utkání by ovšem ani tak nebylo samospasitelné. ”Pokud chceme hrát s Nymburkem vyrovnaně, museli bychom taky mít reprezentanty a my teď máme jednoho (Jakuba Šiřinu). Těžíme z kolektivnosti, že jsme dlouho spolu, ale když Opava dřív vyhrávala tituly, tak měla právě reprezentanty a taky kvalitní zahraniční hráče,” zavzpomínal Czudek na éru, jejíž byl sám aktivní hráčkou součástí.
Možná už v létě se ale ledy dají do pohybu a nějaký ten zajímavý cizozemec se ve Slezsku objeví, i kvůli snaze probít se do Ligy mistrů. ”Petr Bohačík nám ukázal, že potřebujeme silného pivota, aby se Martinu Gniadkovi trochu uvolnily ruce, a pak určitě i jedno úderné křídlo. A jistě, pokud nenajdeme ”nějakého Petra Bohačíka” u nás, budeme muset sáhnout do zahraničí. V řešení to je, ale hlavně na takové hráče musíme sehnat peníze, což bude naší pracovní náplní během léta,” hlásí kouč a sportovní ředitel klubu, podle nějž ale ani rostoucí síla jeho týmu či po čase ambiciózního Brna nezmění pro příští sezonu nymburskou nadvládu v Kooperativa NBL.
”My a další kluby se proto musíme víc srovnávat s Evropou, jinak ty nůžky mezi Nymburkem a ostatními v lize budou nadále obrovsky rozevřené,” doplnil Czudek, jehož klub během finále oznámil, že na nejbližší tři sezony bude v týmu zařezávat rozehrávač Kouřil, který před play-off přišel posílit Opavu z Olomoucka.
Trenér nových vicemistrů ve finálové sérii navzdory dvěma porážkám zažil i jednu dílčí radost - konečně si po více než půlroce mohl zakoučovat před pořádnou diváckou kulisou, již v Opavě utvořilo 500 fandů z obou táborů.
