Poprvé kapitán, pravý Šiška a zabiják Dáňa

Na nymburské palubovce měl ve středu večer tolik motivací, že nevěděl, kterou použít dřív. Hlavně si ale musel rozplánovat, jak celý zápas bez kolegy na rozehře Viktora Půlpána přežije.

Nakonec to o minutu nezvládl, ale i tak dal týmu vše, co měl, a po dramatické koncovce mohl slavit další z překvapivých výher nějakého z týmů v této sezoně. Teď už se ligový TOP 10 skórer Ondřej Šiška ponoří do děje senzačního úspěchu Brňanů.

Ondřeji, vy jste v tomhle zápase měl určitou extra motivaci, viďte?
Je pravda, že osobně ji proti Nymburku vždycky mám. A pro mě to ještě zesílilo tím, že jsem byl těsně před zápasem jmenován kapitánem, tím, že nehráli Kuba Krakovič, ani Viktor Půlpán. Podle mě k tomu došlo poprvé v kariéře.

Nezapomněl jste na jednu motivaci? Na jednoho z asistentů Nymburka, který byl vaším koučem v Kolíně...
Jo, tenhle asistent (směje se). Před zápasem jsme s Adamem Konvalinkou prohodili pár slov. Je prý v Nymburce velmi spokojen. Jasně, že pro mě i on představoval dodatečnou motivaci v tomhle zápase.

Je brněnský Šiška, který je jednoznačným top skórerem týmu s 18 body za 28 minut, ten pravý a naopak nebyl to ten kolínský s průměry 10 bodů a 5 asistencí za 29 minut?
(zasměje se) Těžko říct. Teď mám jinou roli, jsem tu jedním z nejstarších, mám větší zodpovědnost a určitě se ode mě čeká víc bodů. Tak asi to ten pravý Šiška bude. (usmívá se)

Top skórerem Brna, který je navíc v TOP 10 celé ligy, jste se stal spíš vynuceně, nebo to byl od začátku léta plán?
Vyplynulo to z naší hry a sestavy. V první řadě se snažíme o nátlakovou obranu a v útoku je systém postavený tak, aby na mě ty střely vycházely. Kluci mě hledají v dobrých pozicích a já se je snažím co nejvíc proměňovat. Mám prostě tu zodpovědnost a nevyhýbám se jí.

Po prvních dvou kolech, kdy jste na Folimance a na Dašické mnoho neukázali, čekal byste, že to zlomíte zrovna v Nymburce, bez dvou opor a po direktu, který soupeř utržil na USK?
Neřekl bych, že první dva zápasy jsme odehráli špatně. Oba jsme zvládli jakž takž, nebyl to úplný propadák. Hráli jsme pokaždé venku, poprvé na USK, který ukázal, že letos asi bude silný, a pak v Pardubicích, které mají nabitý tým. Já do toho šel v Nymburce jako do každého jiného utkání, že chci vyhrát, a když jsme Nymburk viděli na USK, začali jsme tomu věřit trochu víc. Nastoupili jsme do toho koncentrovaně, vše plnili a dosáhli na super vítězství.

I pro vás to ale bez kolegy Půlpán muselo být o dost těžší, když jste si musel dávat víc pozor na fauly a nakonec nedohrál, když jste se po 33 minutách vyfauloval 70 sekund do konce.
Těžší to bylo, ale i když je Viktor důležitý hráč, pořád je basket týmový sport a vyhrává to kolektiv, takže nás to spíš semklo. Samozřejmě se ale těšíme, až bude zpátky, protože já po zápase nemohl ani chodit, jak jsem toho měl „plný brejle”. Taky se ale ukázali další hráči, kdy bych vypíchnul Matěje Dáňu, který to vzal v závěru na sebe a zachoval chladnou hlavu na šestkách, což nám hrozně pomohlo a ještě pomůže.

19letý křídelník Dáňa do letoška fungoval v Brně ve spíš neviditlné roli, ale tři zápasy nové sezony našlápl k průměru 9 bodů za 16 minut a v Nymburce všemi vašimi pěti body za posledních šest minut a zejména dvěma klíčovými šestkami pár vteřin do konce, kdy zvýšil na tři body, poprvé výrazněji vystoupil z stínu. Kde se to v něm vzalo, nebo bude prostě muset přispívat víc?
Myslím, že se od něj teď očekává víc, víc bodů a větší prezence v obraně. On je dobrý střelec, přidává si na tréninku, maká každý den a tam vzniká to sebevědomí do zápasů. Já mu přeju jen to nejlepší a doufám, že takové výkony bude podávat čím dál častěji.

Ten závěrečný výhoz na něj po timeoutu byl řízený, nebo to tak spíš vyšlo z nouze?
Měli jsme tam určitou akci s více možnostmi a Matěj byl volný. Věřil si, což je super. Tam nikdy nevíte, na koho se obrana zaměří víc, a kdo zůstane volnější. Matěj má to procento dobré a je to chladnokrevný zabiják.

Vzali jste si mustr z toho, jak hrál na Nymburk USK?
Určitě. Viděli jsme, že USK na ně vletěl a zatlačil na ně hned v první čtvrtině, což jsme chtěli udělat i my.

Taky jste stejně jako USK dali Nymburku hodně šestek, z nichž soupeř hned 13 minul. Sovy to prý zejména v případě procentuálně horších pivotů dělali cíleně. Vy též?
Nebyl vyloženě plán je na šestky posílat, ty fauly asi pramenily z naší nátlakové obrany i z toho, že Nymburk má spoustu zkušených hráčů, kteří si pro faul umějí dojít.

Přes dlouho nadějný průběh jste nicméně v koncovce málem o vše přišli? Nebál jste se už v ty chvíle, kdy jste musel vše sledovat jen z lavičky?
Na lavičce jsem to prožíval mnohem víc a byl jsem o hodně víc nervózní. Nymburk bránil v odskočené zóně, na což jsme úplně neuměli zareagovat, odpalovali jsme to z dálky, síly už nebyly, ale pořád jsme si za tím šli a bylo to zasloužené vítězství.

V minulé sezoně kádrově silnější Brno vedlo ligu až o tři výhry, letos si budete vítězství muset spíš pravidelně vydřít?
Myslím, že liga je tak vyrovnaná, že na každou výhru se budeme muset nadřít a pochybuju, že nějaká bude v „suchým triku”. Je to vidět už po prvních kolech, kdo by byl čekal, že Olomoucko vyhraje v Děčíně? Tohle je ale jedině dobře, já vypjaté zápasy a chvíle mám rád. A že Brno bylo i první? Jak ale ta sezona dopadla. Pokaždé se to nějak vyvíjí a důležité je hlavně se dobře naladit před play-off. To je ale ještě za dlouho. Nás teď čeká Kolín, který taky nečekaně prohrál s USK, a věříme, že i my v Kolíně uspějeme.

Už s Viktorem Půlpánem?
To ještě nevím, ale myslím, že by do toho už měl zasáhnout.