Přijmout vědomí, že to nemusí skončit 3-0

S VOJTĚCHEM HRUBANEM Pro jeho tým je tahle sezona velmi specifická. Skončil už v základní části Ligy mistrů, poprvé od roku 2006 padl v Českém poháru a po spoustě let podlehl jednomu soupeři dokonce dvakrát během jediné sezony.

Ani tohle všechno ale kapitánovi Nymburka a reprezentace Vojtěchu Hrubanovi nenarušilo sebevědomí před očekávaným finále s Opavou. Je tam však jedno „ale”, o kterém bude řeč i v následujícím rozhovoru, který ovšem nebude jen o nadcházející titulové sérii.

Vojto, dá se říct, že v semifinále s Ústím vám stačilo při nastolení ohromného tempa hry počkat si pokaždé na druhý poločas, kdy už měly Pandy i pod tlakem vaší obrany těžší nohy? Nebo to tak jednoduché zase nebylo?
Nějaký faktor to byl, že ty zápasy dopadly o tolik bodů. My jsme se v těch druhých poločasech i zlepšili a hráli víc v klidu. Domácí zápasy nám úplně nevyšly v útoku, kdy jsme v nich nehráli moc chytře, ale hlavně venku byly oba druhé poločasy už lepší.

Co jste zvedli oproti finále poháru i ve srovnání s domácími utkáními čtvrtfinále?
V těch zápasech jsme prostě nebyli dost dobří. Děčín nás ve čtvrtfinále trochu překvapil svou agresivitou, nehráli jsme navíc dost chytře a s dostatečnou energií. Občas se prostě stane, že nehrajete tak dobře, jak byste měli.

Lídr Ústí Lamb Autrey byl až na výjimky téměř neviditelný a prý za to hodně mohla obrana Jakuba Tůmy.
Kuba na tom měl lví podíl, byl tím, kdo Autreyho dokázal udržet a bránil ho většinu času. A i my další jsme na něm po přebráních odváděli dobrou práci. On má svůj styl, který když se přečte, tak se dá docela dobře zastavit. A my na to byli hodně dobře připravení a soustředili jsme se na to opravdu moc. I Kuba tak přesně věděl, co má kdy dělat. Autrey má zažité určité pohyby, po kterých rád zakončuje, a ty jsme mu prakticky všechny zavřeli. Musel tak chodit do nestandardních věcí a bylo vidět, že mu to bylo hodně proti srsti.

Kolega Tůma se v obraně zlepšil, nebo takové schopnosti měl vždy a jen si jich ne každý všiml?
Kuba není vůbec špatný obránce. Měří 195 centimetrů a občas má trochu rychlostní nevýhodu proti malým rozehrávačům, ale jakmile to je někdo vyšší nebo spoléhající víc na techniku než na rychlost, tak na něm v drtivé většině času odvádí velice dobrou práci.

Do jaké míry vás Ústí mohlo připravit na finále s Opavou?
S Opavou to bude úplně jiný basket. Na druhou stranu ty zápasy s Ústím nebyly o šedesát, zahráli jsme si všichni, nikdo se nezranil a myslím, že nás to připravilo tak, jak jsme chtěli.

Tušil jste před semifinále, že ve finále to bude opět s Opavou?
Tušil jsem to od začátku. Myslím, že Opava má poměrně jasně druhý nejlepší tým ligy. Jsou jediní, kdo nás dokázal v sezoně porazit, navíc Brno jako jediný tým, který je býval mohl potrápit, sužovala zranění.

Viděno optikou předchozího průběhu sezony, jdete do tohoto finále, zejména vy, délesloužící, jako nejmotivovanější za mnoho let?
O nutnosti motivace se nemusí mluvit v žádném finále, letos je ale možná trochu větší ta koncentrace a řekněme přijetí vědomí, že to nemusí skončit 3-0. Tohle v jiných ligových ročnících nebylo, ale letos nás Opava dokázala několikrát hodně potrápit. Na druhou stranu my do toho jdeme jako vždycky s tím, že víme, že máme na to sérii vyhrát a je to pořád jen v našich rukou.

Bude se tedy v Opavě hrát jednou, nebo dvakrát?
My doufáme, že jednou. Chceme sérii ukončit stavem 3-0. Naopak Opava bude chtít doma hrát co nejvíc. Já ale věřím, že ačkoli to nebude nic jednoduchého, tak že první tři zápasy zvládneme úspěšně všechny.

Když to z covidových důvodů nešlo v listopadu na zápase reprezentace s Litvou, tipnete si, zda si naplněnou třítisícovou kapacitu v opavské hale užijete aspoň nyní?
Já jsem kvůli zranění na „repre” ani nebyl, ale věřím, že na finále plno bude. Navíc tím, že nás letos dokázali porazit v pohárovém finále, asi si hodně věří. Musíme tak počítat s plnou halou a s bouřlivou atmosférou.

Oproti finále poháru ale soupeři bude chybět MVP FINAL 4 Klečka a po zranění ruky ze závěru pátého semifinále nejspíš i jeho nový tahoun Gumbs. Jaký to udělá rozdíl, když vy jste naopak prakticky kompletní?
V tuhle chvíli se trochu otočily role. Na poháru jsme my byli tím zdravotně rozpadlejším týmem, teď je to Opava. Jak ale s oblibou říkají trenéři, basketbal není vakuum a vždycky může přijít někdo další a zahrát dobře. To, že soupeři budou chybět Klečka s Gumbsem, může být pro nás výhoda, ale taky se může chytit někdo jiný. Nebude to tak, že by bez těchto dvou Opava nemohla hrát.

S Gumbsem tedy do série nepočítáte?
Víme, že má zlomené předloktí, což se za týden nespraví. Byť to zatím není oficiální, četl jsem to už z několika zdrojů a viděl jsem i jeho fotku se sádrou.

Šly z tohoto Američana po jeho skvělých výkonech ve čtvrtfinále i v prvních utkáních semifinále trochu obavy?
Jo, je to dobrý hráč. Říkali jsme si, že to je trochu riskantní krok, vzít před play-off nového hráče do základní rotace, ale v některých zápasech jim pomohl. V jiných byl ale už trochu „ztracený”. V tuhle chvíli ještě mohou hrát, ale pokud by vypadl ještě někdo, byl by to už pro ně obrovský problém.

Jste aspoň v teorii připraveni na všemožné opavské defenzivní pasti?
Pokud Opava vymyslí něco nového, budeme na to muset reagovat. To, co na nás už někdy vytáhla, a co by mělo přijít, na to připravení jsme, navíc máme ještě týden času. Taky věřím, že teď už nás něčím zásadně novým překvapit nemůžou (úsměv).

Co bude podle vás klíčové, pokud počítáme se dvěma zásadními absencemi Slezanů?
Pokud to tak bude, ještě se zvýší důraz na to zbrzdit Kubu Šiřinu. V tuhle chvíli bude tvořit 80 procent jejich útoku. A druhá velká věc bude využití toho, že pivot Markusson při své výšce není tak pohyblivý. Plán na to ještě budeme chystat, ve čtvrtek jsme měli první trénink po pauze po semifinále. Tohle ale vidí asi každý, kdo basketu trochu rozumí.

Opava má nyní oboje, a hrozí tedy jak z trojek, tak výraznou podkošovou hrou. O kolik těžší je to pro obrany vykrývat?
Není to jednoduché, mají teď dobrý tým. Jistě ale taky záleží, jaký máte den, a jak vám padají trojky, nebo jak dobře dokážete míč dostávat pod koš. Na nás bude eliminovat aspoň jedno z toho, protože pokud budou dávat jen trojky, nebo jen zpod koše, tak myslím, že ty zápasy zvládneme. Naopak problém by byl, kdyby jako na poháru trefovali trojky a k tomu přidali i body z vymezeného území.

Posuňme se na mezinárodní scénu. Minulou neděli skončil letošní ročník Ligy mistrů, který se v Bilbau před zhruba osmi tisíci diváků stal kořistí Tenerife. To ve španělském finále zdolalo Manresu a triumfovalo tak už podruhé. Poprvé se FINAL 4 hrálo v neutrální lokaci, je tento model, který už roky využívá Euroliga, podle vás životaschopný i pro tuto soutěž?
Sledoval jsem semifinále, kde byla díky tomu, že z Manresy dorazila spousta lidí, krásná atmosféra, a to prostředí tak nebylo úplně neutrální. Já si ale hlavně myslím, že je škoda to dávat na neutrální půdu. Zažili jsme to na vlastní kůži v Nižném Novgorodu, kde domácí při FINAL 8 vypadli hned ve čtvrtfinále a pak už to nikoho nezajímalo. Jinými slovy, pokud tam chybí domácí tým, ten turnaj to hodně ochudí. Může se totiž stát, že pokud to není basketbalově fanatická země, a na turnaj nepostoupí ty „správné” týmy, tak tam ti fanoušci nepojedou. A když pak přijde na finále půlka haly, nevypadá to právě dobře.

Ve finále s Opavou se bude hrát mimo jiné i o přímý postup do základní fáze Ligy mistrů, je letos tato pozice ve větším ohrožení?
O trošku možná, ale pořád máme dost sebevědomí a dost zkušený tým na to, abychom věděli, že trumfy máme v rukou my. Přestože Opava má dobrý celek a nemůžu mu nic upřít díky tomu, jak letos hraje, tak my máme pořád širší rotaci a i z pohledu talentu lepší tým. Navíc jedna věc je porazit nás v poháru a druhá v sérii na tři výhry, kdy máme domácí výhodu. Myslím si tak, že si u nás nikdo možnost nezískání titulu nepřipouští.

A ještě jeden individuální milník - podle dostupných statistik vedete už o 250 bodů historické pořadí střelců Ligy mistrů, když vám už jen 4 body chybí k rovné tisícovce. To vypadá, že vás jen tak někdo nesesadí...
Vždycky jsem si dělal srandu, že musím těch bodů ještě co nejvíc nahonit. (úsměv) Liga mistrů se posouvá stále víc nahoru a věřím, že za pár let to bude třeba i nejlepší klubová soutěž v Evropě. Tak abych pak byl mezi těmi velkými jmény, co tam ještě budou hrát. (smích) Letos jsem toho moc nepřidal, bohužel při vypadnutí už v základní skupině bylo málo zápasů, ale věřím, že příští sezonu přidám bodů zase víc a ještě trochu poodskočím.

Autor: Redakce NBL
Reklama
Radiožurnál Sport