Přísahám! Už ráno jsem to říkal fyzio. Lezlo nám to všem na nervy

Odkud se to v něm najednou vzalo? Jen Bůh ví. Něco ale tuší i on sám. Martin Kheil se po roce mimo prkna NBL, tedy od náhlého exitu z Pardubic, poprvé významněji připomněl.

Teprve potřetí v ligové kariéře a poprvé za poslední dva roky vysázel nejméně dvacet bodů, když kariérními sedmadvaceti jako senzační top skórer vedl nováčka od Vajgaru k nečekanému domácímu triumfu nad Děčínem. Senzačnímu proto, že dosud jeho průměr činil pouhé čtyři body a jen jedinkrát v sezoně zaznamenal aspoň deset bodů.

„Myslím, že mě nastartoval pohárový zápas s prvoligovou Plzní, kde se mi pár dní před Děčínem zadařilo, a kde víc lidí od nás chytlo slinu, víc jsme se sehráli a připravili se tím na sobotu. Mně s tím výkonem hodně pomohli ostatní kluci, kteří mě nacházeli na hřišti, a já se cítil pohodlně,” pravil ke své překvapivé explozi 21letý atletický forward, který ve zmíněném pohárovém utkání zapsal 19 bodů s trojkami 8/4.

Martine, mohly být určitou indikací už i dva předešlé ligové duely, kdy jste odehrál přes dvacet minut a už jste se blížil dvojcifernému nástřelu?
To je pravda. Já se po letním zranění zatím v dosavadním průběhu sezony v nově složeném týmu hledal, za poslední dobu už jsme se ale líp sehráli, zlepšil jsem se v obraně a jde mi to o něco víc i v útoku. To mělo pozitivní vliv na můj výkon. Nevím, jestli to tak viděl i trenér a začal mě proto dávat do hry víc, ale snad je vidět, že se poslední zápasy cítím na hřišti líp.

Můžete připomenout své zranění z úvodu sezony?
Měl jsem zánět v postranních kolenních vazech. Měl jsem přetížené úpony na hlavičce lýtka, takže jsem prvních pár zápasů vynechal a připojil se později, kdy už ostatní z týmu byli zajetější.  

Pomohlo nejen vašemu ofenzivnímu výkonu i to, že Válečníci si k vám nedovezli právě obrannou formu, když od nováčka inkasovali 99 bodů?
My jsme počítali s tím, že je to nejfyzičtější tým v lize. Hráli jsme ale rychle a tím, že v naší sestavě nebyl až na Gabriela Wiznitzera nikdo vyšší, tak bych řekl, že jsme je uběhali. Půjčovali jsme si to v útoku, a když se hraje takhle spolu, nese to ovoce.


Obě vaše výhry, tedy i s Brnem, byly dosaženy hlavně díky útoku, když pokaždé jste nasázeli 99 bodů. Bez toho asi vaše úspěchy jen tak přijít nemohou, že?
Určitě. My jsme si hodně zakládali na tom, že máme hodně střelců, každý to umí zvednout za tři, ale v předešlých zápasech jsme měli hrozná procenta právě trojek a dávali kolem šedesáti bodů s čímž se nedá vyhrávat. Teď to začalo padat a hlavně jsme si navzájem věřili a hrozně nám to zvedlo sebevědomí. Proto jsme i dávali ty střely.

Obrana, která je se 94 obdrženými body nadále jasně nejhorší v lize, ale stále nepřichází...
To ne. Občas mi přijde, že v obraně nejsme všichni na jedné vlně a jako mladý a ne tak silový tým se necháváme převálcovat. Nejvíc nám dává zabrat obrana pod košem, odkud dostáváme nejvíc jednoduchých košů. Není to tedy tak, že by nás někdo rozstřílel zvenku.    

To asi souvisí i s tím, že po odchodu pivota Popea jste na podkošových pozicích už opět výrazně poddimenzovaní.
Pořád máme Gabriela, který se od začátku sezony neskutečně zlepšil. V něm oporu máme. A teď hodně pracujeme na tom, jak si vypomáhat, když přebereme ve clonách vysoké hráče. Postupně se do toho dostáváme. Víme, že už je velká část sezony za námi, ale je lepší s tím začít někdy, než nikdy.

Zápas s Děčínem jste začali trhat vašimi trojkami ve druhé čtvrtině a pak dalšími projektily i ve druhé půli, kdy se k vám přidal Colson Bajema. Stále to právě na obloukové palbě hodně?
Určitě nám to pomohlo před poločasem, ale ještě důležitější bylo, že jsme se pak nenechali zlomit, když se Děčín dotáhl na rozdíl koše. Když jsme vedli asi o dvanáct doma proti SLUNETĚ, tak jsme pak podlehli tomu, že máme nějaký náskok a polevili. Tentokrát jsme ale dál hráli svůj basket, věřili si a už jsme si to nenechali utéct.

Vy jste cítil už od startu, že budete mít dobrý zápas?
Přísahám, že když jsem byl ráno v den zápasu u naší „fyzio”, tak jsem jí řekl, že cítím, že bude dobrý den. (usmívá se) A celkově jsem se cítil fakt dobře, vlastně už od té středy s Plzní. Těšil jsem se na to.

Když jste porazili dva celky z horní části tabulky, hraje se vám proti lepším líp?
Nemyslím si. Jediné, co nám to ukazuje, je to, že můžeme hrát se všemi a že je to o nás. Řadu zápasů jsme si prohráli hlavně sami, když jsme polevili v hlavách. Nedělil bych to tedy tak, že teď hrajeme proti Olomouci, nebo s Opavou. Můžeme podle mě hrát se všemi, když jsme na jedné vlně a hrajeme spolu.

Tři z pěti posledních porážek byly poměrně těsné. Potvrdili jste s Děčínem, že to nebyla náhoda a že bod zlomu se blížil?
Nám už to všem lezlo na nervy. Všichni jsme po těch těsných porážkách byli otrávení a v šatně seděli se svěšenými hlavami. Řekli jsme si, že už to nechceme zažívat a urvali to. Není to lehké kousat každý zápas ty těsné prohry, když víme, že to máme na dosah, ale pořád to nedopadalo. Teď už jsme si to nenechali ujít a udělali pro to všechno. Ochutnali jsme zase vítězství a snad nám to nebude stačit a budeme chtít víc.

Vy jste se na rok vytratil z ligového pelotonu. Bylo to pro vás po vynuceném odchodu z Pardubic loni na podzim hodně mrzuté období?
Určitě. Bylo to hrozně těžké období. Cítil jsem se pak, že musím lidem něco hrozně dokazovat, když jsem se z ligy vytratil. Šel jsem do první ligy (od letošního ledna v Jindřichově Hradci), vím, co se o mně psalo v sezoně 2022/23 ještě ve Slavii - nadějný mladý hráč a podobně. Bylo pak těžké sledovat vrstevníky, kteří ligu hráli. Prostě jsem udělal krok zpátky, abych mohl udělat dva dopředu. Zpětně si myslím, že to byla dobrá volba, že jsem se do toho zase mohl dostat a teď už koukám jen dopředu.

Je to nový začátek?
Určitě. A já se jen těším, co to přinese, protože mám úplně jiné mentální nastavení, a hodně věcí jsem si srovnal. Myslím, že jsem na dobré cestě.