Pro peníze to neděláme. Bailey dunkoval proti NBA, Englický už má vázu

Jsou to dva závodníci, kteří před sobotním Město Opava Slam Dunk Contestem můžou říct, že už mají s touhle soutěží zkušenosti, a to i zahraniční.

Dva chlapíci, kteří mají smečování v krvi odmala. A které dělí 14 let věku. V napěchované opavské hale se zítra představí i nejstarší - stabilně hrající - hráč letošní sezony Kooperativa NBL Pavel Englický z Písku a také super atlet Adrio Bailey z Olomoucka.

Oba muži budou mezi třetí a čtvrtou čtvrtinou All-Star Game čelit Terrellu Brown-Soaresovi z Brna, Jaredu Kimbroughovi ze Slavie a Matyáši Vrábelovi z Pardubic.

O tom, co mají v dunkování za sebou, co je na něm přitahuje, i jak vidí sobotní klání, promluvili oba smečaři i v rozhovoru pro NBL.Basketball.

Pavle, jak se stalo, že nejstarší hráč ligy ve svých jednačtyřiceti přijal nominaci do Slam Dunku?
PE: Stalo se to poměrně úsměvně. Když jsme dostali tu možnost, nechtěl trenér posílat Martina Svobodu, který není vyloženě typ na soutěž v duncích, i když smečuje skoro všechny svoje střely. Přece jen není na ty smečařské triky, i když letí hrozně dlouho i vysoko. Tak trenér přišel s myšlenkou na mě. A já jsem pro každou blbost, tak jsem řekl - pojďme. (směje se)


Co na to říkali spoluhráči z Písku?
PE: Čekal jsem, že si ze mě budou dělat trochu srandu, ale naopak jsem se setkal jen s podporou. A taky mi věří. Nevím, jestli to nehrají, a jsou jen tak dobří herci (usmívá se), nebo jestli mi věří opravdu...

Adrio a Pavle, bylo smečování vždy vaší oblíbenou basketbalovou činností?
AB: Nejsem něco jako profi dunker, ale vždycky mi to šlo a pokaždé to nakopne fanoušky i celý tým. Úplně poprvé jsem zasmečoval asi ve dvanácti letech, ještě z toho mám doma video. A ano, bylo to už na koš v dospělém basketu.

PE: Určitě, vždycky. A bavilo mě učit se stále nové triky od starších spoluhráčů. Když jsem byl v dorostu, tak se třeba z Ameriky vrátil Marek Kosovič a ukázal mi nějaké nové smeče z univerzit. Zkoušeli jsme to pak spolu a mě to vždycky bavilo.

Už máte za sebou nějakou smečařskou soutěž?
AB: Jo, zúčastnil jsem se. Na střední jsem soupeřil s Robertem Williamsem, který v této sezoně hrál NBA za Portland a dřív byl v Bostnu. On tehdy tu soutěž vyhrál. A pak jsme ještě měli interní dunk contest v rámci univerzitního týmu a tehdy jsem prohrál s dalším hráčem NBA Danielem Gaffordem, který teď působí v Dallasu.

PE: V roce 2007 jsem vyhrál český ligový Slam Dunk, tak uvidíme, jestli to klapne i tentokrát. A pak jsem si to zkusil ještě dvakrát, jednou na Kypru, kde ale byli Američané, kteří skákali neskutečně, tak tam jsem nebyl ani ve finále. A potom ještě jako hráč Sparty jsem byl v ligové soutěži v Ústí, to už ale ani nevím, v jakém roce.

Jak vysoký máte výskok?
AB: Naposledy jsem ho měl změřený asi před třemi lety a bylo to kolem 39 palců (99 centimetrů).

PE: Ten aktuální si nechám pro sebe (směje se), ale měl jsem ho kolem metru, až jsem se bouchal hlavou o obroučku.


Jaký je váš nejlepší, nebo nejoblíbenější dunk?
AB: Ten, který propadne obručí (směje se). Zvládnu leccos kreativního a bude to v sobotu zábava.

PE: Můj podpisový určitě je klasický windmill (dunk po zakroužení paží či pažemi během letu). Když jsem vyhrál v roce 2007, uměl jsem to i z náhozu z trojky o zem. To bych chtěl zkusit i v sobotu, tak uvidíme.

Chystáte se na soutěž?
AB: Trochu jo, ale vzhledem k našemu programu jsem na to neměl moc času.

PE: Já to risku na „falešku”. Ty věci se ale nezapomínají, jsem už dost zkušený a věřím si, že to půjde.

Věříte si na výhru? Třeba trenér Písku Jan Čech by si na svého svěřence i vsadil.
AB: No jasně! Jen nechci jít první, chci vidět, jak se to bude hodnotit. Jsem schopný skákat přes lidi a zvládnu i leccos jiného.



PE: Myslím, že trenér to trochu přehnal (směje se), já budu rád, když se mi povede něco z mých klasik, které jsem dával už před sedmnácti lety. Ale třeba to zase zafunguje. A i když půjdu na vítězství, tak tahle meta je hodně vysoko.

Kdo byl vaším dunkerským vzorem?
AB: Samozřejmě Vince Carter. Když se bavíme o smečování, tak to byl vždycky on. Nebo Blake Griffin. Osobně se mi pak líbil i Stromile Swift, který v první dekádě tohoto století hrával NBA za několik týmů. To byl fenomenální dunker! Není tak známý, ale já o něm vím, protože je taky z Louisiany.

PE: Jednoznačně Vince Carter, nejlepší smečař basketbalové historie.


Pavle, mají dlouzí hráči vůbec v takové soutěži nějakou výhodu oproti guardům?
PE: Je to trochu těžší, guardi u toho vypadají líp, jejich letová fáze je lepší a vypadá to, že pod nohama mají třeba metr a půl, ale dá se s nimi soupeřit. Musí si všechno sednout, jak má, a půjde to.

Jak se vám pozdává prostředí opavské haly, kde má být kolem tří tisíc fanoušků?
PE: Že bude plno, to miluju. Děláme to hlavně pro ty fanoušky. Já v Opavě hrál naposledy za Nymburk, což už je pár let, letos jsem tam náš zápas ze zdravotních důvodů vynechal. Takže si to prostředí už moc nepamatuju, ale myslím, že to půjde.

A co oba říkáte na prize money pro vítěze? Je dvacet tisíc korun dobrou motivací?
AB: Jistě, nějaké peníze navíc se vždycky hodí. Já chci ale hlavně mít radost z toho, že tam budu moct smečovat.

PE: V mém případě bych šel i za čest a slávu, do dneška mají naši doma vázu, kterou jsem tenkrát vyhrál v Děčíně. Je moc hezká. Mně o peníze v téhle soutěži nejde, těším se, že bude sranda. (usmívá se)