Šance proti GBA? V tuhle chvíli vyrovnané
S PAVLEM PUMPRLOU Blíží se čas, kdy jeho dvouleté úsilí může být zúročeno. Nebo spíš - mělo by být. První překážku jeho Slavia ve středu zdolala, když i potřetí složila Brno U23 a jako první tým první ligy si zajistila postup do semifinále play-off. Na konci této mise by v ideálním případě měl být postup sešívaných do Kooperativa NBL z baráže s jindřichohradeckou GBA.
O sezoně, plánech i zákulisí týmu promluví nyní bývalý reprezentační kapitán a aktuálně hrající manažer pražské Slavie Pavel Pumprla, který by si rád zopakoval 14 let starou zkušenost, kdy zažil postup do NBL s Opavou.
Pavle, bilance Slavie 22-2 po dlouhodobé části byla podle vašich představ z loňského léta?
V podstatě jo. Po minulé sezoně, kdy se vlastně v soutěži nic neodehrálo, mi nejdřív nebyla plně známá kvalita soupeřů. Bylo mnohem těžší ji předjímat, nicméně jsem věděl, že pokud bych nepočítal béčko Jindřichova Hradce, tedy Pelhřimov, tak naši dva Američani jsou jedinými cizinci v soutěži. A i z toho pohledu jsem předpokládal, že máme reálnou sílu se určitě pohybovat mezi prvními třemi týmy. Jsem rád, že jedna prohra přišla na začátku a druhá na konci, protože na začátku, kdy jsme těsně prohráli venku (o dva body v Litoměřicích), jsme ještě nevěděli, co od sebe i ostatních čekat, a teď ta porážka ve Svitavách (o osm) byla těsně před play-off, což byla možná nejvhodnější doba, kdy se to mohlo stát. Ukázalo se, že nejsme „nesmrtelní” a že prohrát můžeme. Proto je potřeba pořád myslet na to, že nikdo nám nedá nic zadarmo jenom proto, že jsme většinu zápasů v pohodě vyhráli.
Svitavy jste v nadstavbě doma porazili jasně. Jakým varováním pak byla porážka na jejich palubovce, kdy jste navíc dali jen 68 bodů?
Ukázalo to, že i nám se může stát, že nemáme ideální den. A když k zápasu přistoupíme tak, že si nepřipouštíme, že bychom ho mohli prohrát, tak se to opravdu může stát. Do té doby pro nás ta aura neporazitelnosti trvala dost dlouho (pět a půl měsíce) a člověka to chtě nechtě uchlácholí, ať se o tom mluví jakkoli. Takže jsem rád, že jsme tu facku nedostali v nějakou kritičtější chvíli a doufám, že tahle situace u nás vzbudila to, abychom v každém zápase přistoupili k soupeři s respektem, což nám pak pomůže soutěž bez problémů dohrát a vyhrát.
Po čtvrtfinálové sérii hrané na tři výhry se ty další hrají už jen na dvě vítězství. O kolik zrádnější to proti těm nejlepším soupeřům bude?
Pro nás bylo klíčové skončit před play-off na prvním místě, a to zejména proto, že se v průběhu sezony ukázalo, jak velkou výhodou je pro nás domácí palubovka. To naznačily i rozdíly ve skore, kdy jsme snad ani jednou nešli pod třicet bodů. Víme, že venku jsme odehráli pár vyrovnaných zápasů kolem deseti bodů a dva jsme i prohráli, takže tohle pro nás byla stěžejní výhoda. A věřím, že to tak bude i dál v play-off. Jistě, je to netradiční, že se pak bude hrát jen na dvě výhry, ale díky tomu, že dva zápasy budeme mít v sérii doma, věřím, že to může být rozhodující faktor. To ale neznamená, že to chceme pouštět do třetích zápasů a riskovat, že se něco může stát. Jak říkají američtí klasici, je to sport, a stát se tak může i něco u nás doma, byť dosud se to nestalo.
Jak velké ohrožení cítíte ze strany hlavních soupeřů?
Extra ohrožení se necítíme, v sezoně jsme si dokázali, že je dokážeme porazit, a když hrajeme, co umíme, tak i docela v pohodě. Zároveň je ale třeba mít respekt, ty týmy mají svou kvalitu, třeba Svitavy disponují několika hráči, co hráli nejvyšší soutěž, přičemž „Pája” Slezák dobrých dvacet let. Pokud jde o Písek, tak to je velmi specifický tým, zejména ve své hale a zejména svou specifickou hrou, kterou jsem snad ještě nikde u jiných týmů nepotkal. Mají tři čtyři velmi šikovné kluky, kteří sice v NBL neodehráli buď nic, nebo jen velmi málo, ale jsou na první ligu velmi kvalitní a mohli by v určité formě nastupovat i v nejvyšší soutěži. Proto není radno je podceňovat. Zejména doma může být Písek velice nebezpečný.
V čem tkví specifika písecké haly a hry týmu?
Je to klasická domácí hala, se specifickými fanoušky, bývá tam vyhecovaná atmosféra od první minuty, což domácím hráčům pomáhá. A specifická je zejména hra týmu - a teď nechci, aby to znělo urážlivě -, kde není velká svázanost nebo strategie. Je tam spousta presinku po celém hřišti a po celý zápas, zakončování v první možnou chvíli útoků, což pozná každý z našeho zápasu, který jsme tam odehráli. Vlastně nikdy jsem neviděl, aby někdo dal doma 105 bodů a prohrál, protože dostal 129, tím pádem prohrál o více než dvacet bodů, ale po zápase se radoval. Po pravdě můžu říct, že tam by se mi znovu nechtělo jet hrát, i přesto, že druhá největší možnost na finálového soupeře jsou Svitavy. Ale i když jsme u nich už jednou prohráli, možná bych tam jel radši než do Písku.
Na základě čeho jste skládali letošní kádr, kdo skládání nejvíc řešil, a proč padla volba právě na dva stávající americké hráče Bradleyho a Parka hned od startu sezony?
Z velké části to bylo na mně, ve spolupráci s trenérem Pavlem Benešem, se kterým jsme vše konzultovali. I cizinci byli z velké části na mně, aspoň po stránce finálního rozhodnutí. Skládání bylo u Čechů i cizinců dost omezené tím, kdo byl ochoten jít do druhé nejvyšší soutěže. Z hráčů, kteří už hráli NBL, stejně jako ze zahraničních borců, kteří měli něco za sebou venku, málokdo chce jít právě do první ligy. Zároveň jsme chtěli, aby se vhodně doplňovaly role a schopnosti jednotlivých hráčů. Nakonec jsme měli dobrou ruku, jak po stránce herních schopností, tak to dobře sedlo i charakterově. To, že jsme chtěli mít i zahraniční hráče od začátku, mělo dobrý důvod. Chtěli jsme, aby tým spolu rostl od začátku, a proto bylo tohle klíčové. Vypadalo by to totiž úplně jinak, kdybychom takového hráče brali až v lednu nebo únoru.
Jsou rozehrávač Bradley (druhý střelec soutěže s téměř 22 body) s power forwardem Parkem (průměr 15 bodů) jedinými plnými profesionály v týmu?
Máme tam takové hráče čtyři, ještě jsou to Zdeněk Nehyba a můj brácha Radek.
Jako prvoligový tým byste před baráží měli mít možnost ještě doplnit cizince, jak to naznačují regule. Využijete toho?
V sezoně jste měli osm dvojciferných střelců, z nich ale Bernáth už od prosince nehraje. Z jakého důvodu?
Odešel z pracovních důvodů na jih Evropy.
Dalším skórerem je kolínský křídelník Novotný, jaká bude ve finiši sezony a zejména v baráži jeho využitelnost?
Bude záležet, jestli Kolín ještě bude v play-off, neboť je jedním z kandidátů na postup do semifinále NBL. A to bude probíhat právě v době baráže (v ní se 6. a 8. května utkají vítěz první ligy s GBA Jindřichův Hradec - pozn.), takže ty termíny můžou kolidovat. Doufáme ale, že Filipa mít budeme, protože je důležitou součástí naší sestavy.
Dále jste dvojciferní ještě vy s bratrem Radkem, Zdeněk Nehyba, David Jelínek a oba Američané. Bude to na těžkou misi stačit?
My zase nejsme v situaci, že bychom měli být plně profesionální tým. To by zaprvé nedávalo smysl a zadruhé tam v tuhle chvíli nejsme ekonomicky. Na druhou stranu když se podívám na Jindřichův Hradec, který hraje NBL, tak tam ta šíře sestavy, která by byla extra platná ve hře, není o moc větší a zejména zahraniční hráči GBA jsou velmi nevyzpytatelní. Člověk nikdy neví, který z nich dá třicet bodů (úsměv), ale taky měli spoustu zápasů, kdy pro tým nebyli úplně přínosní. Je to tak těžko odhadovatelný soupeř, a kdybych měl šance odhadovat v tuhle chvíli, věřím, že v případném barážovém souboji by byly podobné. (od března Slavii navíc pomáhá forward Aušprunk, který přišel z Plzně a v posledních zápasech měl už dvojciferné zápisy - pozn.)
Platí nadále, že NBL je pro Slavii jednoznačným cílem?
Asi by nedávalo smysl skládat takový tým, který první ligu může suverénně vyhrát, aby pak řekl, že si to vyzkouší i příští rok. Taky ale víme, jak může být baráž zrádná, i to, že není snadné udělat ten skok z první ligy do NBL, i když několik z nás s tím zkušenost má. Platí, že se ten tým snažíme budovat tak, že kdyby to v baráží z nějakého důvodu nevyšlo, tak budeme připraveni pokračovat a pokoušet se o NBL další rok, byť se teď vůbec neví, jak to bude dál se systémem baráže, jestli se vrátí do hry rozšíření, nebo naopak zúžení ligy. Zároveň operujeme i s tím, že můžou být další možnosti se do NBL dostat, a když by to nevyšlo, počítali bychom s dalším pokusem příští rok.
Jak zatím slyší na postupové ambice Slavie fanoušci? Už se třeba podařilo navázat partnerství s fotbalovými příznivci sešívaných a pracujete proto i s termíny zápasů v play-off?
S termíny se moc operovat nedá, protože v první lize jsou dost pevné a většinou se musí udržovat pátky a neděle jako hrací dny, a to ještě s omezeným rozptylem hracích hodin. Nám tam vstupuje do hry další faktor, což je značná naplněnost haly v Edenu, kde funguje několik sportů, a je to někdy těžké zkoordinovat. Pro spoustu fanoušků může být náš hrací čas v pátek nebo v neděli v sedm nebo osm večer docela nepříjemný, ale i s tím děláme, co můžeme, a i jako novému týmu nám značka Slavie může pomáhat v tom, že se občas leckdo podívat přijde. Já jsem rád, že nechodí jen dvacet lidí, ale sto nebo dvě stě v závislosti na zápasu. Na to, že jsme toho zatím jako klub moc neodehráli, můžeme být rádi za takové návštěvy, které se občas dají srovnávat i s některými zápasy v NBL.
A návštěvu zástupců proslulé slávistické Tribuny Sever už jste řešili?
Ještě ne. Tím, že se snažíme, aby na zápasy chodily i nějaké děti, byť v ten večerní čas je to složité, tak se do toho úplně nehrneme. Zároveň ale budeme chtít udělat nějakou marketingovou kampaň, může to být už před semifinále a zejména před případným finále a baráží, aby nás tam přišlo podpořit co nejvíc lidí.
