Šéf ALK v hloubkové zpovědi
Už osm a půl roku je předsedou Asociace prvoligových klubů NBL. A dobře si tak uvědomuje, jak dlouhou cestu liga za tu dobu urazila.
Nejen o tom však Tomáš Kotrč promluvil v novém podcastu CZ BASKETBALL. Zbilancoval i ekonomické fungování soutěže, proměnu přístupu klubových manažerů, problematiku účastí v evropských pohárech a českého koeficientu, potřebu zkvalitnění první ligy, konec BC Kolín v nejvyšší soutěži, roli arbitráže i možnosti basketbalového marketingu na planetě českého sportu.
O tom, jak se NBL změnila za dobu, kdy je v čele klubové asociace
Cítím, že se změnila a změnil se obecně i přístup ke sportu, a to i v jiných odvětvích. Má to dvě části. Tu sportovní, tedy herní a výsledkovou, a pak produktovou část, kdy sport jako produkt s sebou nese i ekonomickou stránku a něco říká celé společnosti, jak partnerům po ekonomické stránce, tak i vztahově. A v této druhé části se to za těch osm let změnilo výrazně, až o sto procent. Před osmi lety se to víc řešilo v té sportovní než marketingové a ekonomické rovině. S tím souvisí, že je teď třeba daleko víc peněz pro kvalitní sport. Tím nechci dávat tu sportovní rovinu na druhou kolej. Jen bych vyzdvihl, že haly před osmi lety nebývaly tak plné, možná byly mnohdy i prázdné a dnes bych řekl, že plné jsou, basketbal tedy někoho oslovuje a pro fanouška se to všechno i dělá.
O síle titulárního partnera pojišťovny Kooperativa
Je to silný parťák zejména z pohledu té dlouholeté tradice, dá se na něj spolehnout. Začínáme spolu jedenáctou sezonu a je to důležitý partner pro stabilitu soutěže. Před těmi osmi lety jsme měli jednoho silného partnera a několik malých, teď jsou ti klíčoví tři čtyři a točí se v tom daleko víc peněz, které slouží k aktivaci našeho produktu. A jeden velký rozdíl je, že tehdy kluby, dá se říct, na ten produkt každoročně peníze doplácely a teď spíš finance dostávají. Takže už je to bez té participace ze strany klubů a spíš máme možnost jim přispět na sportovní činnost.
O proměně uvažování manažerů klubů
I tohle se hodně změnilo. Před osmi lety při mém nástupu hrál prim jeden klub, což byl Nymburk, který hrál evropské soutěže, kterých bylo i víc naráz. Velmi dobře si uvědomoval, co je to marketing, jaké jsou potřeby ekonomického zázemí, pracoval velmi sofistikovaně s financemi a partnery a stavěl to jako produkt, nejen jako sport. Vedle toho tuto situaci velmi dobře vnímali i v Pardubicích a v průběhu těch osmi let se podařilo i s přispěním klubů, které k tomu přistupovaly pro-obchodně, dostat na ten správný břeh i další kluby a dnes jich valná většina vnímá, že je potřeba dělat i ty věci marketingově-obchodního charakteru a přes basketbal působit na fanoušky a partnery. Jsou i výjimky, které upřednostňují tu sportovní stránku, ale už jsme víceméně za jedno v tom, že to musíme tlačit tímto způsobem, což vidíme i ve federační struktuře, v reprezentaci a dalších složkách CZ BASKETBALL.
O účasti klubů v pohárové Evropě
Tohle bylo vždy silné téma a loni i letos je ještě silnější. Na poslední členské schůzi klubů NBL jsem navrhl, že pro příští období bude jedním z důležitých kritérií, kdo hraje evropský pohár, nejlépe pod hlavičkou mezinárodní federace FIBA. Takovému klubu se budeme snažit hodně přispět ekonomicky, nebo třeba organizační pomocí, a to je velmi důležité. Navíc možnosti účastí v evropských soutěžích je přizpůsoben i hrací systém a harmonogram ligy.
O cíli mít tým v základní fázi Ligy mistrů bez nutnosti kvalifikace
To určitě je náš cíl. Jsem rád, že Liga mistrů jede podle schématu sbírání jak národního, tak klubového koeficientu. Ta matematika je ale neúprosná. Když byl Nymburk jediným zástupcem v soutěžích FIBA, za každé vítězství se získal bod, který nám tam zůstal. Když ale Nymburk prohraje a druhý tým v soutěžích FIBA prohraje, započítá se nám jen půl bodu, protože se to dělí počtem týmů. My na jednu stranu chceme, aby tyto soutěže hrálo co nejvíc klubů, ale taky pak musí všichni pro ten ranking něco uhrát, abysme si udrželi pozici, nebo ji i zlepšovali. Tohle je dlouhodobá cesta, kterou je nutné si projít. Je potřeba začít, aby se tam kluby usídlily a postupně jsme navyšovali ten ranking a získali přímého účastníka v základní fázi.
O potřebě zkvalitnění první ligy mužů a užší provázanosti s NBL pro rozšíření základny kvalitních českých hráčů
Je třeba budovat pod NBL kvalitní druhou soutěž, což je dlouhodobý úkol. Propojit obě soutěže, aby pod klubem NBL bylo jasně zavěšené jeho „béčko”, oba týmy měly třeba společné tréninky a ty talentovaní hráči z první ligy, kteří by na to měli a kteří mají spíš jiné pracovní zázemí a jsou na nějakém rozcestí, dostali možnost si k tomu „čichnout”, aby nakoukli do NBL a třeba se rozhodli jít ještě nějaký rok profesionální cestou. Při velikosti naší země by to podle mě bylo ku prospěchu.
BC Kolín se bohužel dostal do svých ekonomických situací, které neuměl dobře v čase řešit a letos to vygradovalo v to, že jsme mu nemohli udělit licenci pro NBL v nové sezoně. Je mi to líto, ale nedalo se nic dělat, protože je tu jednoznačná podmínka, která se musí splnit pro právo účasti v další sezoně, a to být absolutně bezdlužný vůči jakémukoli členovi České basketbalové federace. To Kolín nebyl, a tudíž jsme mu nemohli právo startu udělit.
O roli arbitrážní komise při řešení dluhů
Pokud jde o dluhy například vůči hráčům, orgány federace mohou takovou situaci řešit, až když jsou nejprve řešeny přes arbitrážní komisi. Pořád jsme jako Asociace prvoligových klubů sdružením právnických osob a máme tak respekt ke každé právní entitě a nemůžeme koukat do „kuchyně” každého klubu, který neřídíme. Arbitrážní komise řeší různé sportovní nebo ekonomické spory a je třeba to řešit přes ni, protože pak se to stane věcí veřejnou. Řešit věci klubů, které jsou v rovině „jedna paní povídala”, to nemůžeme uchopit. Proto hráče či jakékoli členy federace nabádáme k tomu, aby se obraceli na arbitrážní komisi. Poplatky jsou v řádu jednotek tisíců korun a každý to tak může vyřešit. Arbitráž je proto důležitá věc. A ještě zpět ke kolínskému klubu. My jsme mu dali tři čtyři příležitosti, respektovali jsme, že klub přišel s návrhem situaci vyřešit s tím, do kdy zaplatí, s tím, že dosud to vždy zvládl. První kroky tímto směrem začaly v březnu nebo v dubnu, ale bohužel pak jsme několikrát termíny posouvali a 31. července, zhruba šest týdnů před zahájením sezony, už jsme nemohli couvat dál. Ty věci nebyly vyřešené a my jsme to rozhodnutí museli udělat, abysme zachovali možnost mít v lize 12 účastníků. Samozřejmě slyším z basketbalového prostředí, od různých hráčů, že jsme měli rozhodnout daleko dřív, protože i oni měli svoje starosti hledat si nové angažmá. Ano, nebylo to pro všechny ideální, ale nemyslím si, že by o dva tři týdny dřívější rozhodnutí bylo něčím výrazně prospěšnější.
Celý český sport je podfinancován, s výjimkou fotbalu, který má obrovskou fanouškovskou základnu a popularitu získává zejména prací těch největších klubů. Žijeme v zemi, kde je vedle fotbalu populární i hokej, a basketbal je v závěsu na třetím místě a my se s tím musíme naučit žít. Není to úplně jednoduchá situace fungovat v zemi se dvěma takto populárními sporty jako ten třetí. Pro větší objem peněz se chodí velmi těžko a složitě. Dlouhodobě je známé, že v zemích, kde hokej chybí, je po fotbale hned basketbal. Ve Španělsku, Francii, kde je fotbalové prostředí spjaté s tím basketbalovým a jdou ruku v ruce i v marketingu, mají společné fanoušky a organizují svá utkání ve spolupráci. My jsme samozřejmě rádi, že máme partnery přispívající a umožňující nám hrát ligu, jakou máme. Jsme soběstační, vše dobře ufinancujeme a musíme interně dělat velmi dobře marketing, což je nekonečná práce. Také platí, že tohle všechno musí být propojené i s federací, bez které to nejde. A ještě je tu jedna důležitá a pro Česko specifická věc, jak pro sportovní, tak pro marketingovou rovinu - že u nás nemáme kvalitní haly. Vím nicméně, že se blýská na lepší časy a během pěti let vyrostou nové stánky v Olomouci, Českých Budějovicích, Ostravě nebo v Pardubicích, a až se tohle stane, tak jsem přesvědčen, že budeme schopni mít dvoutisícovou průměrnou návštěvnost na každém ligovém kole. Kvalitní hala je základ jako místo setkávání fanoušků, prodej merche, setkávání rodin. Dnes jediná ligová hala splňující parametry je v Opavě, kde to za tři roky skokově změnili a dokázali se v těch číslech dostat mnohem výš. Hrozně moc jim to pomáhá v jejich činnosti a je to i zdroj příjmů. Dostatek kvalitních hal je klíčová věc právě i pro ten marketing.
