Sešívaní ve dvou halách a se zajímavými jmény
Jen v minulé sezoně na poslední chvíli zachránil pro Slavii v baráži NBL, už se chce pokusit o útok na nadstavbovou skupinu A1. Kouč šešívaných z pražského Edenu, kteří teď budou pendlovat mezi dvěma halami, sestavil kádr se zajímavými českými i zahraničními jmény. A s ním Lubomír Růžička ve středu pod Špilberkem rozehraje novou ligovou sezonu.
Trenére, co všechno jste s kolegy od svého příchodu do klubu letos na jaře stihl změnit a vylepšit?
Asi největší změna je, že máme širší realizační tým, počínaje asistentem, kondičním trenérem a fyzioterapeutem. O hráče se snažíme co nejvíc pečovat, aby se mohli co nejvíc soustředit na basket, což se týká i možností regenerace. A tréninky a přípravu jsme přesunuli do haly na Rokytce, která nám umožňuje větší variabilitu v rámci tréninkových jednotek. Eden je přece jen víceúčelová hala, kde působí více sportů, a pro nás je i tohle velká změna. V hale v Edenu tak už budeme hrát převážně jen zápasy.
V létě jste také získali některé zajímavé české i zahraniční posily. Začněme u Michala Kozáka, který se už objevil i v reprezentaci a který má za sebou nyní číselně méně výraznou sezonu v nizozemském Zwolle. Proč padla volba na něj?
Michala jsem dlouhodobě sledoval, už od mládeže v Plzni. Tehdy jsem byl šéftrenérem mládeže v Nymburce a měl jsem o něj enormní zájem. Strávil celkem sedm let v zahraničí, z toho pět na Weber State v NCAA, rok v Hamburku a sezonu ve Zwolle. Přišel sem jako absolutní profík, má velmi dobrý potenciál pro obě podkošové pozice a je to velmi zajímavé české jméno, které bude stát za to sledovat nejen ze strany našich fanoušků, ale i od celé ligy.
Pro zasvěcené je velkým překvapením angažování pivota Viléma Svobody, který byl po konci v USK v roce 2017 kvůli zdravotním problémům takřka sedm let mimo basketbal. Kdo a proč měl pocit, že by vám mohl pomoct?
Mně o něm řekl Honza Slowiak (v uplynulé sezoně sportovní ředitel Slavie), pod kterým Vilém působil druhou polovinu minulé sezony v prvoligovém Radotíně a hned se zařadil mezi lídry týmu. Pro mě patřil mezi největší talenty ročníku 1995. Několikrát jsme si sedli a řekli si, jakým způsobem bysme ho zkusili vrátit do nejvyšší soutěže. On tomu podřídil absolutně všechno, celé léto. Ze svých 117 kilogramů se dostal na 106 funkčních kil. Baskeťák to je, má dobrou střelu i nájezd, je velmi odolný v osobních soubojích a nemám tak o něj strach. Vím, kolik tomu dává, jak o sebe pečuje, a jak je hladový. Je to další zajímavé české jméno.
Dalo se čekat, že už v přípravě bude snášet dvojciferné bodové příspěvky?
S tím záměrem jsme ho brali a já to čekal. Pokud sport děláte od dětství, tak i když z něj na čas vypadnete, tak se do toho dá vrátit, protože ta pohybová paměť nebo mechanika střelby se nevytrácí. Je to jako jízda na kole, na kterém nemusíte sedět deset let, ale nezapomenete, jak se na něm jezdí. Šlo tak jen o to dát Vildu do kupy zdravotně, aby se při té zátěži neobjevily nějaké komplikace a zatím to musím zaklepat. Vilda se o sebe dobře stará a bude ready.
Co byste vypíchl u tří zahraničních noviců v týmu?
Jedno z největších jmen naší soupisky bude Brit Jelani Watson-Gayle, kluk, kterého jsem sledoval delší čas, a hráč, jakého by si podle mě přál každý trenér. Je to neskutečný „energizer”, nabitý pozitivní energií, lídr od prvního dne přípravy, kdy hned dokázal mentorovat jak mladší spoluhráče, tak i ty ostatní. Je velmi dobrým tvořivým rozehrávačem. Ne často se děje, že by hráč z belgické ligy šel do posledního celku české, a jsem proto rád, že se s agentem rozhodl pro Slavii, že věřili této cestě. A na dálku tu děkuju i Mikeu Taylorovi (bývalému americkému asistentovi české reprezentace), který jej vedl v kvalitní kanadské lize, kde Jelani získal cenu pro šestého hráče, tedy nejlepšího náhradníka. Sám Mike říkal, že v jeho případě určitě nesáhneme vedle a bude to jednoznačný přínos pro náš tým.
Z univerzitní NCAA pak dorazil Dale Bonner...
A jak to nyní vypadá s dalším Američanem Christopherem Ostenem?
Kdo jej nahradí?
Nového hráče zná dobře Michal Kozák, protože spolu hráli na univerzitě. Je to 27letý pivot Jordan Dallas, který v Evropě už má něco odehráno a doufám, že nám pomůže a že zůstaneme na třech zahraničních hráčích a kádr nebude nutné dál doplňovat. Máme tam teď i zajímavé mladé kluky jako Davida Nejezchleba nebo Radovana Mrázka, tedy letos úspěšného reprezentanta s týmem U20. Honzu Matušíka pak vyřadilo z letošní reprezentace do 18 let zranění hlezenního kloubu, ale i on je jedním z hráčů, který do budoucna bude pokukovat po větší minutáži. Je tu dobrý mix zkušených hráčů, Čechů ve středním věku a mladých kluků.
Co ukázaly přípravné zápasy a jaký posun oproti minulé sezoně s posledním místem a účasti v baráží byste chtěli zaznamenat?
Já nechci hodnotit minulou sezonu, kdy její většinu jsem nebyl součástí týmu. Soustředím se teď na to, aby byl konkurenceschopný v každém utkání. Víme samozřejmě, že Nymburk je letos odskočený, s čímž jsme v přípravě měli živou zkušenost, byť zrovna při velké únavě ze 16denní sekvence se sedmi zápasy. Pro zbytek ligy, myslím, už budeme konkurenceschopní a já bych si přál proklouznout do nadstavbové skupiny A1, aby už zmínění hráči dostali dalších 14 zápasů proti kvalitním soupeřům. To ale bude záležet na našem sportovním rozpoložení, formě a zdravotním stavu. Kádr není nejširší a pro spoustu hráčů půjde o debut v nejvyšší soutěži, kterou se budou učit hrát.