Šestá porážka v řadě? Po Gorniczi můžeme překvapit
Před ústeckou SLUNETOU stojí velká nedělní výzva, kterou by ještě pár týdnů zpátky při sérii osmi výher asi nikdo nepředvídal. Před očekávaným domácím duelem s Nymburkem se nad Pandami vznáší hrozba už šesté porážky v řadě v součtu ligy a poháru, byť v NBL je tíží zatím jen dva slepené neúspěchy.
Na možnost další porážky ale určitě nechce myslet ústecký křídelník František Váňa, který v souboji s bývalými kolegy bude naopak enormně motivován, zvlášť když se v posledních utkáních už solidně rozohňuje.
Františku, v čem se to vašemu týmu v listopadu zaseklo?
Oproti té fázi předtím jsme narazili na silnější soupeře. Kolín nás ve své hale potrápil v prodloužení, to byla velká škoda, a teď jsme měli doma Opavu. A do toho se přidal Alpe Adria Cup, kde jsou velmi kvalitní týmy, i cestování a teď naposledy jsme doma s Dabrowou Gorniczou nezvládli začátek a pak už to jen doháněli. Byly to všechno náročné zápasy. Musíme se z toho oklepat a zase se sebrat. Zatím si z toho neděláme extra hlavu, ale určitě už se chceme naladit na vítěznou vlnu.
V Kolíně domácím chyběl jeden z tahounů Smith, kdy jde brát nevyužití takové situace asi za chybu...
No, byla to chyba. Jeli jsme tam vyhrát, věřili si, že to zvládneme, ale Kolín na nás nějak umí zahrát. Jede si ve svém tempu, hrají v klidu a je velká škoda a bolí to, že jsme to tam nezvládli. Mrzí nás samozřejmě i ten domácí zápas s nimi z prvního kola.
A doma proti Opavě to bylo podobné, když mistrovi pro změnu chyběl lídr Šiřina. Jenže vás zaskočil trojkovou kanonádou Kouřil, že?
Asi to tak bylo. Hrál uvolněně, suprově a my ho bohužel neubránili. On ale dával i těžké trojky. Opava celkově předvedla skvělý výkon, a nám než to začalo jít, chvilku to trvalo. Utekl nám začátek a stálo nás to zápas, ač soupeř za sebou měl dlouhou cestu.
V Alpe Adria Cupu jste po úvodní domácí výhře prohráli postupně v Kapfenbergu, Spišské Nové Vsi a čerstvě doma s Gorniczou. Měly ty zápasy něco společné, nebo byl každý úplně jiný?
Každý trochu jiný. Pro nás nejlepší byl ten poslední, kdy jsme až na začátek hráli krásný týmový basket, a na to se musíme soustředit a odpíchnout se od toho. Tak jako zhruba posledních 35 minut bysme měli hrát každý zápas, s vysokým nasazením v obraně i útoku, a když to přeneseme do nedělního souboje s Nymburkem, můžeme hrát vyrovnaně, nebo i překvapit výhrou, což by bylo pěkné.
Gornicza vás hned v prvních devíti minutách zasypala osmi trojkami a vedla až o 22. To byl dost unikátní počin. Nešlo hosty zastavit v tom rozletu dřív?
Je to velmi kvalitní tým, jsou pátí v polské lize a předvádějí kvalitní hru. Nám to prostě uteklo, měli jsme spoustu ztrát v útoku a oni nás trestali v protiútocích a s trojkami se vůbec nemazali. Spadlo jim tam všechno - naštěstí jen tam -, a my si s tím nevěděli rady. Byli jsme až zaskočení, jak v klidu soupeř hrál, vždy to byl nájezd, výhoz a trojka, ale byla chyba, že jsme si to nepohlídali líp. Hrát od začátku vyrovnaně, měli jsme velkou šanci vyhrát.
Ještě otočit skore z takové díry proti bilančně pátému týmu silné polské ligy je ale i dílčí úspěch, ne?
To určitě je. Proto bysme se od toho chtěli odpíchnout. Hráli jsme pěkně, bavilo to nás i fanoušky, a pokud v tom budeme pokračovat, jedině dobře pro nás.
Když se sečte stovka inkasovaná na Spiši, skoro 90 bodů v Kapfenbergu, začátek s Gorniczou nebo i 112 bodů od Kolína a 96 od Opavy, kam se poděla vaše obrana, kterou si tým během předchozí vítězné šňůry pochvaloval?
I ty pohárové zápasy tohle nepotvrdily. Nechci se vymlouvat na dlouhou cestu, ale v té Spišské to tím ovlivněné možná trochu bylo. V Rakousku jsme už přespávali a tam soupeř trestal vše, co jsme v obraně nevyřešili ideálně. Bylo tam hrozně moc chyb. A Gornicza byla kvalitní. Jak nám ta obrana předtím šla, tak jsme se teď snažili o větší kvalitu v útoku, který nebyl v těch zápasech předtím naší předností. Musíme najít rovnováhu mezi obranou a útokem, aby to fungovalo, ale sezona je ještě dlouhá a doufám, že se nám to povede co nejdřív. Ty zápasy jsou většinou o nás, jak k tomu přistoupíme, s jakým nasazením.
Na začátku sezony jsem se trochu hledal, chvilku mi to trvalo, někdy až moc, ale už se cítím líp. I kluci mě víc hledají, když cítí, že mi to začalo o něco víc padat. Sehráváme se postupně všichni líp a líp a snad to může jít jen nahoru a i já se ještě můžu vyšvihnout.
U vás to teď vypadá jako vyrovnaný souboj o pozici čtvrtého skórera za triem Nichols, Autrey, Pecka. Sáhnete si na ni?
O to mi tolik nejde, chci hlavně pomoct k výhrám. Jistě rád přiložím ruku k dílu, ale není to všechno jen o bodech a statistikách, spíš o celkové hře. Když budu čtvrtý, pátý, nebo sedmý, je to úplně jedno, hlavně ať se nám daří.
V každém případě asi není v Ústí jednoduché být dvouciferným skórerem, pokud se nejmenujete minimálně Ladislav Pecka.
(směje se) Láďa už to má vyzkoušené a čeká se to od něj. Ode mě asi taky a já se o to jako střelec i snažím. Musím to pálit, což ode mě trenér i chce. V takovém týmu je ale samozřejmě těžší se prosadit. I když se o ten týmový basket snažíme, tak někdy to sklouzne k tomu spoléhání na Lamba (Autreyho) s Tyem (Nicholsem), kteří jsou v útoku skvělí. Pokud funguje to, co zrovna hrajeme, jsem spokojený, ať dám body, nebo ne.
V neděli přichází po pěti porážkách asi nejtěžší možný záchytný duel proti rozjetému Nymburku. S čím do něj jdete?
Chceme odehrát co nejlepší zápas. Loni se Ústí podařilo doma Nymburk porazit a tím se nastartovala ta dlouhá šňůra 11 výher. Kdyby se to letos podařilo znovu a já byl tentokrát na vítězně straně, byl bych jen spokojený. Nymburk je teď určitě nejlepší tým ligy a bude to těžké, my se ale nesmíme bát, musíme věřit, že na to máme a předvést co nejlepší výkon a pokusit se urvat výhru.
V návštěvnosti domácích zápasů jste poskočili už na čtvrté místo v lize. Kolik se čeká v neděli večer?
To přesně nevím, ale je to neděle, poměrně dobrý čas, takže lidi, myslím přijdou. Fanoušci jsou tu skvělí, všichni fandí, kulisa je tu parádní, většinou je plno a před tím se hraje výborně. Mě to velmi baví a s Nymburkem se tohle, doufám, potvrdí. Měl by to být pěkný zápas.
A taky bude v tomhle utkání zajímavý osobní náboj. Vy nastoupíte proti bývalému týmu, stejně jako na druhé straně Spencer Svejcar, který se od přestupu do Nymburka poprvé vrátí na ústeckou palubovku.
I proto se na zápas těším, že si zahraju proti klukům z Nymburka, i když je tam už dost obměněný tým. Možná to bude pro mě i speciální motivace, ale chtěl bych ten zápas brát jako jakýkoli jiný a Nymburk překvapit. Tuším, že nejvíc se budu bránit s Jardou Bohačíkem nebo se Spencerem Svejcarem, ale to se ještě uvidí.
