Šok, totální zklamání, průšvih? Které emoci byl nejblíž po úvodních dvou domácích čtvrtfinálových zápasech, po nichž jeho tým proti předpokladům ztrácí s Opavou už 0-2, brněnský pivot Šimon Puršl?
„Je to zklamání a trochu i frustrace. Samozřejmě jsme nečekali, že to po prvních zápasech bude 0-2, ale myslím, že to pořád není nic, co by se nedalo otočit,” zdůraznil reprezentant nedlouho před startem dnešní třetí bitvy ve Slezsku (18:00).
Šimone, ač jste v obou případech padli těsně v koncovce, asi jen na štěstí soupeře svést obě porážky nešlo. Jaký problém byly třeba oba začátky zápasů, kdy jste vždy šli do minusu a složitě se museli vracet?
Oba zápasy se rozhodly v koncovce, ale zápas nikdy není jen o tom, nebo o jedné situaci. V prvním utkání jsme si Opavu nechali rychle odskočit, soupeř střílel v první čtvrtině dobře za tři a pak jsme celý zápas dotahovali. A ve druhém jsme už začátek zvládli líp, ale zase jsme je nechali odskočit ve třetí čtvrtině na 15 bodů. Sice jsme to znovu dotáhli, ale když celý zápas dotahujete, na tu koncovku pak přece jen nezbývá tolik sil.
Tak expresní basketbal jako zejména v první půli úvodního zápasu jsme možná ještě Opavu v této sezoně hrát neviděli. Překvapilo to ukrutné tempo i vás?
Byli jsme si vědomi toho, že Opava hraje jinak v průběhu sezony a jinak v play-off, má spoustu zkušeností a ví, jak play-off hrát. Ale je pravda, že jsme byli i zaskočení, v až jakém tempu ten první zápas začal, a do toho to Opavě padalo za tři. Jen to ukazuje, jak byli nastavení a že ty zkušenosti mají a vědí, jak do toho vstoupit.
Dvakrát jste se v obou zápasech dostali zpět, ale když přišel čas jít i přes soupeře, zejména vaši američtí guardi si brali dost těžká, nepřipravená zakončení, což vás spolupřipravilo o momentum. Jak jste to cítil vy?
Je to možné. My měli v posledním období hodně nových hráčů, někteří naopak odešli, tým se před play-off poměrně radikálně změnil a možná to, co fungovalo dřív, se muselo trochu změnit a možná to bylo i znát. I když jsme se v obou zápasech dokázali nastartovat a dotáhnout, později jsme nezvládli nebo nevěděli, jak jít do vyššího vedení.
Ve druhém zápase byl málo vidět lídr Opavy z prvního duelu Šiřina, ale zase za něj hodně převzali aktivitu další guardi Kouřil s Farským. Zejména druhý jmenovaný vám dělal v obraně pořádný vítr, zaskočil vás?
Je pravda, že „Šířa” to první utkání rozhodl ve čtvrté čtvrtině prakticky sám. My věděli, jak bude v play-off hrát, že ty body dá a že hlavně musíme zamezit jeho tvorbě hry, aby tolik nezapojil další, jako se stalo v prvním utkání, kde nám dal „Švanda” (Švandrlík) hodně bodů v první čtvrtině. A ve druhém to byl Radek Farský. To musíme eliminovat, aby ty body byly hlavně na „Šířovi” a neměli nastartovaný celý tým a všech pět hráčů na hřišti.
Veřejně hodně viditelným momentem po druhém utkání byl váš protest proti uznání opavského koše na základě videa v situaci, kdy to regule neumožňovaly. Cítili jste velkou křivdu a jak tahle situace poznamená váš tým před třetím utkáním?
Jako hráči jsme do toho protestu nějak moc zapojení nebyli, jistě, věděli jsme o tom, ale to bylo vše. Je pravda, že to video mělo mít jiný obsah než uznání koše, ale zrovna křivdu kvůli téhle akci necítím. Ten zápas se nerozhodl jednou akcí, a jestli bylo něco rozhodnuto špatně, je to možné, ale křivdu vážně necítím.
Jsou čtyři comebacky za dva zápasy z druhé strany viděno i zdrojem vaší naděje pro dvě utkání na horké opavské půdě?
Jo, určitě. Na jedné straně je hodně vysilující se takto vracet, ale když jsme viděli video, tak v druhém zápase jsme jeden úsek vyhráli 22-7 a dokázali tak smazat 15bodové manko. Víme tak, že s Opavou dokážeme hrát, jen tu naši hru musíme držet po větší část zápasu. Nesmí to být nahoru dolů.
Druhý zápas jste na body z druhých šancí prohráli jako domácí tým 5-23, což je ohromný rozdíl. Vedle nedůrazného odstavování jste nechávali soupeři i většinu volných míčů. Budete se na to v Opavě muset extrémně zaměřit?
Určitě je to věc, na kterou se musíme změřit, ale k těm útočným doskokům Opavy prostě dochází často. Je to hlavně proto, že střílí hrozně moc za tři, ve druhém zápase to bylo 41 pokusů, a pak se ty míče odrážejí hodně daleko, pro doskok můžou sbíhat guardi a je to tak hodně ovlivněné tou dalekou střelbou. Každopádně se v tom musíme zlepšit.
Oba zápasy byly také plné emocí. Hodně se mluvilo i mezi hráči obou týmů. Vy máte spoustu Američanů, kteří jsou na „trash talk” zvyklí, slyšel jste toho kolem sebe hodně? A myslíte si, že vaše kolegy to spíš ve výkonu pohání, nebo někdy i rozptyluje?
Tohle je hodně individuální, jak je ten který hráč nastavený. V play-off to bývá vyhrocené a nějaký trash talk už tam běžel, já se ale snažím soustředit na své věci, a do tohohle se moc nepouštět, i když je to občas docela obtížné, když člověk slyší, jak se do toho někteří pouštějí.
Jde to někdy i za hranou přijatelnosti?
Já už toho v kariéře slyšel hodně a v těchhle dvou zápasech to nebylo něco, co by mě extra překvapilo. Celkově ale ta vyhrocenost je určitě o dost nad průměrem dlouhodobé části. Jde už prostě o víc.
