Slovenský defenzivní eskamotér: Je zvláštní, že na hřišti si to nesedlo

Ostravský kouč Adam Choleva ještě během minulé sezony plánoval posun NH každý další rok o stupínek výš. V letošním ligovém ročníku už by to ale byl husarský kousek. Po polovině základní části je tým stále poslední s bilancí 1-10 a ve srovnání s minulou sezonou je to zvrat o 180 stupňů.

„Je to tak, výsledkově i všechno další tomu nasvědčuje,” pokýval hlavou po těsně ztraceném derby v Opavě (80-75) slovenský rozehrávač Matej Majerčák, který přitom osobně zažil jasně nejlepší zápas podzimu s 18 body, 8 asistencemi a nebývalými 6 zisky za 37 minut.

Mateji, jak daleko je pro vás v tuhle chvíli nadstavbová skupina A1?
Těžko říct. Ještě tam nějaké procentuální šance jsou, ale momentálně se na to nesoustředíme. Spíš na každý nejbližší zápas, který se budeme snažit vyhrát, nějak se chytit a otočit tu zápornou sérii na možná i pár výher v řadě. Abysme se tím psychicky nakopnuli a potom uvidíme, jak to bude vypadat s A1, nebo A2.

Jak by vypadal váš seznam příčin stávající situace?
Prvních asi deset zápasů nás trápila střelba trojek. Neuměli jsme proměňovat otevřené nebo i některé těžší střely, které nám minulou sezonu vycházely. Potom je tam téma koncentrace na celých 40 minut. Vždy jsme měli herně dobré úseky, ale převažovaly ty špatné, kde jsme ztráceli prakticky s každým soupeřem. To jsou dva hlavní důvody. A přidal bych chybějící psychickou pohodu, což je ale při bilanci 1-10 pochopitelné.


Tým se po odchodu řady veteránů poměrně dost omladil a ubral na zkušenostech zahraničních hráčů. Individuálně sice vaše nové akvizice v úvodu sezony vypadaly dobře, ale problém byl zřejmě v zapojení do kolektivního projevu. Jak jste to viděl vy?
Pravděpodobně i v tomhle nějaký problém byl. Na papíře tu nějaká kvalita je, ale zatím to do sebe nezapadlo, možná jsme si navzájem na hřišti nesedli. To je přitom dost zvláštní, protože v šatně je parta dobrá. Lidsky jsme si sedli všichni, jen na hřišti to nefunguje tak, jak si představoval trenér a vedení.

Číselně vypadá jako větší problém nízká produktivita v útoku, než vaše obrana. Souhlas?
Statistiky něco ukazují. Je pravda, že bráníme asi o něco líp než loni, máme mladší sestavu, možná jsme agresivnější. V útoku ale asi chybí ty zkušenosti z loňska. A stejně chybí klid u otevřených střel. Dost zápasů jsme prohráli tím, že jsme dali jen kolem 60 až 70 bodů a s tím se vyhrává těžko.

Vyniká váš vysoký průměr ztrát stejně jako nízké procento trojek. Z čeho to pramení nejvíc?
Možná to souvisí se vším, že v týmu není ta vítězná nálada a ruce jsou pak při střelbě víc svázané, než by měly být. A ztráty plynou z té hry, že to chceme někdy řešit víc, než bysme měli, individuálně. A tím, že jsme mladé družstvo, si toho míče tolik nevážíme, což nás někdy sráží na kolena.

Čtyřikrát v řadě, doma s Brnem, v Písku, Kolíně a teď v sobotu Opavě jste prohráli do pěti bodů. Jsou za tím hlavně chybějící zkušenosti, když už jste v těchto utkáních obstojně bránili?
Asi jo. Hodně se vždy mluví o tom, že zkušenosti se ukazují hlavně v koncovkách. U nás se ale neukázaly a těsně jsme to prohráli. Byla tam slabá úspěšnost střelby i dost ztrát. Možná nám teď chybí jedna výhra, aby se to otočilo v náš prospěch.

V Opavě se navíc přidala absence kolegy z rozehry Weavera. Bude to na dlouho?
Tohle bych nerad komentoval.

Už vyhlížíte návrat křídelníka a schopného trojkaře Michala Svobody? Platí stále, že by měl naskočit kolem Vánoc?
Rádi bysme, aby se vrátil co nejdřív, ale víme, že jeho zranění bylo celkem vážné (únavová zlomenina nohy) a nechceme, aby se mu to později vrátilo. Nikdo ho do ničeho netlačí, ale určitě bysme byli rádi, aby se zapojil už do konce roku. Pomalu začal s tréninkem, už dělá i něco v kontaktu, takže je to na dobré cestě. Jeho přítomnost nám pomůže, má s ligou zkušenosti a víme, co umí.

Ve vašem případě se v úvodu sezony zdálo, že jste ustoupil do stínu nového kolegy Weavera, a plnil roli jeho zálohy. Teď jste ale postupně začal vystupovat výrazněji a hned z toho jsou dvojciferné střelecké výkony. Nastala tedy u vás změna v roli?
Spíš než záloha jsme i předtím s Weaverem chodili do hry společně a nebyl rozdíl, kdo je první a druhý rozehrávač. Kdo měl k míči blíž, tak si ho vzal. Tak jsme chtěli hrát, chodit rychle dopředu, i všechna naše křídla umí míč potáhnout. A ty poslední zápasy jsem se cítil o něco komfortněji, když jsem byl čistě na pozici jedna než na té dvojce. Nepřipisoval bych tomu ale žádnou velkou váhu, spíš to souviselo se vším kolem. Aktuálně je náš herní projev každý zápas lepší a věřím, že už to přijde, kdy všichni ze základní rotace podáme stoprocentní výkon a vyhrajeme.

V Opavě, kde jste s 18 body i 8 asistencemi podal velmi dobrý výkon, to nakonec opět nevyšlo. V čem nejvíc?
Domácí nás ničím extra nepřekvapili, my jen neuměli zahrát do jejich zóny, se kterou ve druhé půlce přišli. Dělala nám velké problémy, už jsme si nepodali tak dobře míč jako do půle a Opava si to s tím zkušeným týmem na konci dokázala líp pohlídat. Proměnila své střely, my naopak nedali ani ty volné a měli i hodně ztrát. Klíčem byla ale ta zóna, kterou Opava hrála skoro celý druhý poločas a otočila tím průběh.

Vy jste stihl i šest zisků. Je to vaše letošní novinka, když máte průměr už dvou zisků, což je skoro o sto procent víc než v minulé sezoně?
Jo, bylo to moje nejvyšší číslo z této sezony a na mě je opravdu vysoké, protože nejsem typ hráče jako Walton nebo Nichols, kteří po těch ziscích vyloženě chodí. Souviselo to s tím, že jsem se dobře cítil na hřišti a míče si mě nacházely. Celkově věřím, že v mé obraně nastala i nějaká změna. Vím, že to byla jedna z mých slabin, snažím se na tom víc pracovat a víc se na to v zápasech soustředit, být o něco agresivnější a věřím, že nějaká změna nastala a že si ta čísla udržím, aby byla častější.


A ještě jednou věcí jste v posledních kolech zaujal, a to v Kolíně prohozením míče při driblinku mezi nohama bránícího soupeře Číže při přechodu do protiútoku u postranní čáry. Je právě tohle místo na hřišti ideální pro využití takového fíglu?
Párkrát jsem to už v zápasech zkusil, i v minulé sezoně, a myslím, že i v „repre”. Momentálně mi to přijde jako nejlepší způsob přejití přes obránce u té postranní čáry, abych se vyhnul faulu nebo ztrátě. Ne vždy to vyjde, protože někteří hráči si na to dávají pozor a umějí tomu nohama zamezit. Je to ale věc, na kterou v těchto prostorech myslím, a když vidím tu možnost, tak to zkusím.