Ta myšlenka byla úplně malinká

S MVP FINÁLE VOJTĚCHEM HRUBANEM Jako šéf týmu neměl během finále na růžích ustláno na hřišti, zdravotně, ani na sociálních sítích. Opavský celek mu věnoval extrémní péči, noc před klíčovým čtvrtým duelem bojoval s teplotami a ještě mu podle jeho slov chodily zprávy, jaké by nikdo nechtěl číst.

Dvaatřicetiletý forward Vojtěch Hruban nicméně ukázal, že kapitánem Nymburka i reprezentace není náhodou. Po 29 bodech z prvního utkání přidal ve čtvrtém 27 s osmi doskoky, svůj průměr ve finálové sérii dotlačil na 18 bodů a byl vyznamenán cenou pro MVP. Tu si po třetí výhře svého týmu přebíral na opavské palubovce za poměrně hlasitého hvízdotu z hlediště. Nad to se ale dokázal povznést, mnohem podstatnější pro něj bylo třeba to, že včas při osobní schůzce dokázal usměrnit mladšího spoluhráče Colbeyho Rosse, aby se z něj stal skutečný generál vítězné nymburské armády v opavské jámě lvové.

Vojto, jak těžký pro vás poslední zápas sezony s nakonec 22bodovou výhrou byl?
Nebyla to sranda. Zase krásná atmosféra, i když trochu nepřátelská (usmívá se), ale pár lidí, co to ženou za hranu, se najde všude. Opava se držela, ale nakonec rozhodlo to, že už šlo o čtvrtý zápas, že měla zranění, tím i užší rotaci a my jsme hráli velice slušnou nátlakovou obranu. Domácí neměli metr hřiště zadarmo a postupně se jim už velmi těžko skórovalo. A ve chvíli, kdy jsme se dokázali trefovat v útoku, jsme šli přes ně.

Cítil jste, že tenhle zápas už v Opavě zvládnete?
Myslím, že si nikdo nepřipouštěl, že bychom tu mohli prohrát i podruhé. Jistě jsme nečekali, že to skončí o třicet, nebo že to v průběhu skoro o tolik bude, a pro Opavu byl ten rozdíl trochu krutý. Pro nás rozhodlo, když jsme ve druhé půli udělali šňůru deseti dvanácti bodů a pak už domácí neměli sílu na to zkusit zápas zlomit zpátky.

Možnost pátého zápasu jste si nepřipouštěli ani v koutku duše?
Bylo to úplně vzadu a ta myšlenka byla úplně malinká. Spíš jsme si ale věřili. To, že by se do pátého zápasu muselo jít, by musela být vyloženě naše chyba. My jsme dobře věděli, jaké chyby jsme udělali ve druhém utkání, proč jsme tu prohráli, a věděli jsme, že stejné chyby nezopakujeme. Pak už to bylo o tom zvládnout to, jak jsme chtěli, a ve druhém poločase už to tak i vyšlo.


Jaké to je být jako MVP finále při převzetí trofeje hlasitě vypískán? A čekal jste to?
Asi i jo. Ke mně se dostalo strašně moc nenávistných komentářů, vůbec ale nevím proč. Je to škoda. Po každém zápase jsem dostal na sociálních sítích deset zpráv, ať už sem nejezdím a k tomu spousta sprostých slov. Musíme to ale brát tak, že atmosféra v hale byla krásná, přišlo tři tisíce lidí a z toho dvacet hlupáků, co to ženou do extrému, a na někom si musí vylít tu zlost. Ti se najdou vždycky a já to nemám za zlé. S opavskými kluky k sobě podle mě chováme vzájemný respekt, oni ve finále dokázali velké věci. Co zvládl oběhat Kuba Šiřina, je neuvěřitelné. A i ta atmosféra byla krásná. Opava má opravdu nejlepší fanoušky v lize a že po vás dvacet lidí řve a píská, no, co se dá dělat.

Na druhé straně ještě před vyzváním moderátora k potlesku novým šampionům vám při vyhlášení vítěze ligy spousta domácích fanoušků tleskalo.
Ano, proto říkám, že nechci soudit na základě dvaceti lidí, kteří sedí v jednom hloučku a celý zápas nadávají. Každý, kdo si po zápase přišel pro podpis nebo fotku, tak byl slušný, a tohle já beru jako vzorek opavského fanouška, a ne těch pár hlupáků, co po nás pořád řvou.

Co pro vás osobně bylo ve čtvrtém utkání jinak, že jste po dvou bodech těsně ještě před koncem opavského Zápasu 2 tentokrát explodoval až na 27?
Já jsem po pravdě v neděli neměl dobrou střelu. Ve čtvrtém utkání už jsme ale daleko líp pohybovali balonem. Opava používala obranu, která se mě a Jerricka Hardinga snažila držet od míče a nechávala hrát ostatní. My do toho ale v neděli nehráli chytře a já celý zápas odstál v rohu a vystřelil jen několik těžkých střel na sílu. Neměl jsem tak jak se do střelby dostat. Ve čtvrtém utkání jsem ale hned na začátku dostal několik slušných přihrávek, chytil jsem se a říkal si, že musím být agresivnější. Nemohl jsem se schovávat.

Co vám zápas nejvíc vyhrálo a co jste domácím z jejich hry vzali?
Vyhrál nám to tlak v obraně, Opavě jsme vzali jednoduché koše. Nedala nic z protiútoku, ani po sebězích po zadní lajně, neměla moc útočných doskoků a na každý koš se musela hodně nadřít, protože jsme soupeře dokázali presovat a hodně tlačit na míč. A pak mu body moc nepřibývaly a v té úzké rotaci mu ve druhé půlce rychle docházely síly.


MVP jste byl zvolen vy, ale stejně dobře to hodně díky poslednímu výkonu mohl být i rozehrávač Colbey Ross, jehož hra v útoku se od nedělního utkání v Opavě dramaticky vylepšila. A zatímco v neděli byl jedním ze zásadních důvodů porážky, tentokrát vám zápas do značné míry vyhrál. Jak jste jeho proměnu viděl vy?
Colbey má občas problém, že ve chvíli, kdy nemá nejlepší zápas, tak hodně drží balon. Poslední dvě utkání už ale dělal to, co od něj čekáme. Umí skvěle „napíchnout bednu” (rozevřít obranu nájezdem), v neděli se ale snažil střílet těžké střely přes vysokého pivota Markussona, který má dva dvacet, a skórovat přes něj není jednoduché. My si s Colbeym před třetím zápasem sedli a několikrát jsem mu musel zopakovat, že takhle to dál nepůjde. A bylo vidět, že od té doby se hodně zlepšil a poslední dva zápasy hrál, jak měl. Jeho 12 asistencí na jednu ztrátu z posledního utkání pak mluví za všechno. Už v úterý doma to pouštěl z ruky víc, nebál se věřit ostatním, že mu balon vrátí a odvedl dobrou práci.

Proti všem obranným systémům Opavy včetně zón jste se celý zápas tvrdošíjně tlačili pod koš a jen málo jste spoléhali na trojky. Čím to, že tentokrát všechny ty kombinace na pětníku kolem koše fungovaly?
Hráli jsme proti těm obranám daleko líp. My jsme tu druhý zápas nehráli chytře, bylo tam strašně moc pick-and-rollů a hráli jsme přesně tak, jak chtěla Opava, a jak jí „Čouda” (kouč Opavy Czudek) nakreslil, že by to mohlo vyjít. A ono to tak i vyšlo a my se celý zápas trápili. Tentokrát už jsme si dokázali míč daleko líp podat. V takové obraně, jako je triangl plus dva, tedy ne čtverec v zóně plus jeden bránící individuálně, bývá spousta děr a my jsme už prostě věděli, kam se koukat.

A byl tak plán jít maximálně pod koš?
Tam těch míst k nájezdům byla spousta, takže to pak vyplynulo přirozeně ze hry. Nebylo to tak, že bychom nechtěli střílet trojky.

Vy jste stihl velkou trojku ze závěru poločasu, kdy jste za čtyři sekundy přeletěl hřiště až k úspěšné střele, ve druhém poločase jste stihl další trojku z driblinku, celkem jste dal 27 bodů a navrch cena pro MVP. Zvedne to trochu sebevědomí před náročným závěrem první fáze světové kvalifikace, který vás čeká na začátku července?
Samozřejmě, taková cena vždycky potěší. My jsme si mohli s Jerrickem Hardingem hodit korunou, kdo z nás to dostane, ale on už měl cenu pro MVP sezony, tak asi abych nebyl smutný (směje se). Mně se víc povedly první a poslední zápas, těch kandidátů bylo ale víc a jsem samozřejmě rád, že jsem to byl já. Jinak léto bude perné, já ale věřím, že na něj budeme připravení. Teď tedy pár dní nechci balon ani vidět, pojedu se někam zrekreovat a 14. června budu na značkách v přípravě reprezentace.

Oslava bude?
Po té dlouhé a náročné sezoně si dáme pár piv po cestě a zapíchneme to. Všichni toho mají dost, ale v pátek nebo v sobotu to zapijeme pořádně.

A jaký bude Nymburk v příští sezoně?
Nemám křišťálovou kouli, těžko teď říct. Většina z nás má nějaké opce, které nevím, jak budou uplatněny. Bude se to řešit v příštích dnech, týdnech a měsících.

Byli byste jako tým rádi, aby byl v lize další silný tým a ještě výrazněji vám konkuroval?
Jistě že na jedné straně rádi vyhráváme, na druhé by lize hrozně pomohlo, kdyby finále bylo ještě zajímavější a byl by tu tým, který by nám dokázal konkurovat nejen v NBL, ale chtěl by mít i ambice v evropských pohárech. S titulem se pojí i právo hrát základní fázi Ligy mistrů. Nevím, jaké plány má Opava do budoucna, ale bylo by fajn, aby až nás někdo ve finále porazí, to byl tým s ambicí být i konkurenceschopný v Evropě.