Těch myšlenek se tam mohlo dostat sakra hodně

Pod děčínskou skálou se stal symbolicky hrdinou Olomoucka v super dramatické koncovce. On, bývalý Válečník, který toho na koše v pevnosti ARMEXU měl odházeno i z trestných hodů na míle nejvíc ze všech Hanáků. Jako přední trestný exekutor Kooperativa NBL neselhal ani tentokrát a vůbec tak nepotěšil ty, kteří pro něj kdysi dýchali. 

Dirigent z ligové rodiny Lukáš Feštr už má ale dávno jiné starosti. Teď třeba musí uřídit družinu s pěti Američany a soudě podle středečního překvapení u vicemistra ještě rozhodně neřekl poslední slovo.

Lukáši, tušil byste, že se po prvních třech porážkách právě v Děčíně může odehrát něco tak dobrého, jako se odehrálo?
My tam samozřejmě nejeli dostat rychtu, to vůbec. Za sebou jsme měli tři porážky a prostě jsme to chtěli zlomit. I v těch předešlých zápasech jsme měli dobré úseky, ale nedokázali jsme hrát dobře 40 minut. Ve středu jsme do toho ale vstoupili od začátku soustředěně a hlavně jsme celý zápas dobře bránili. Děčínu se asi taky nedařilo ideálně, ale my bránili fakt dobře.

Na to, že jste z opěrných hráčů zbyl v týmu jen vy, získat tak cennou výhru už ve 4. kole je poměrně husarský kousek, ne?
Všichni, co nějakou dobu ligu hrají, vědí, že v Děčíně se nehraje dobře a každé vítězství tam je důležité a cenné. My si toho tedy vážíme, ale taky si uvědomujeme, že jedno vítězství, zvlášť ve čtvrtém kole, nedělá sezonu a my teď máme doma důležitý zápas s Ostravou, který musíme zvládnout.

Kromě výměny většiny týmu bylo vaše léto celé poněkud složitější, že?
My hlavně měli problémy se zraněními v přípravě, kdy jsme ani jeden zápas neodehráli komplet, ať ze zdravotních důvodů, nebo pro pozdější připojení k týmu. Sehráváme se tak až teď v sezoně, což je samozřejmě těžké, ale není to výmluva. Musíme teď všechno nahnat v tréninku i v zápasech, protože při frekvenci utkání středa - sobota není moc času na přípravu. Je to hodně i o videích, vysvětlování a pak už to bude na nás.

Po spíš ex-jugoslávských trenérech a hráčích z minulých sezon jste teď přešli na americkou variantu s pěticí ze zámoří. Jak se vám na to zvyká?
Změna to je. Sezony před tím to byl takový mix, trenéři z Balkánu a hráči z USA a Balkánu. Teď je to americká cesta, ale zatím je vše v pohodě a ta první výhra byla strašně důležitá.

Jedním z důvodů dobytí Děčína byla vaše nová posila power forward Hemphill, který zaplnil páté cizinecké místo při absenci křídla Matthewse. Po jednom tréninku vystřihnout 14 bodů, 8 doskoků, 3 bloky i dvě trojky - bylo to spíš na „falešku”, nebo jde o dobře připravenou posilu?
Já doufám, že to nebylo jen na „falešku” a že Jack nám pomůže i v dalších zápasech. V Děčíně to odehrál opravdu po jednom tréninku a hodně nám pomohl. Byl důrazný v obraně i na doskoku a jsem rád, jak se mu to povedlo. Navíc to je střelec.

Kouč Kolína Benáček odhalil, že hodně měníte obrany, což s novým týmem s tolika Američany asi nejde jen tak. Jak vám to fungovalo v Děčíně?
V Kolíně jsme ty obrany měnili o hodně víc, v Děčíně bylo těch úseků jen pár. Hlavně jsme byli soustředění a vyrovnali se Děčínu v té fyzické hře a nedělali hloupé ztráty, z kterých jsou snadné koše. V tomhle utkání to bylo o tom, kdo to urve, a nakonec jsme to byli my. A ještě k těm změnám obran - v Děčíně to bylo dobré, ale pořád to může být lepší. Taky si ale nemyslím, že bysme sázeli na to, že budeme ty obrany pořád měnit. Hodně to vyplývá z daného zápasu.

Ač by se čekalo, že vaše hra bude při tolika Američanech, kteří se sotva poznali, víc individuální, vy jste si v Děčíně nejednou míč i pěkně rozdali...
Záleží, jak který úsek hry. V některých děláme hloupé ztráty a nedokážeme to v útoku líp vyhodnotit, což je o té lepší souhře. Jindy ale hrajeme už velmi dobře a jsme schopní vypracovat si dobré střely. Náš systém vypadá, že to hrajeme jako by nahodile, ale tak to není.

Na začátku a vůbec v první půli vám hra šla jako po másle, ale konec jste už moc nezvládali a jako by se tam už objevoval ten pověstný strach z výhry, načež domácí vyrovnali.
Je pravda, že Děčín se k nám na konci hodně přiblížil, asi jsme tam nějaké situace mohli vyřešit líp, když jsme se hodně snažili hrát pick-and-roll proti domácímu pivotu Šturanovičovi.

Koncovku rozhodla poměrně bizarní chyba právě domácího pivota Šturanoviče, který při vašem vhazování přešlápl autovou čáru, inkasoval technickou chybu, vy jste proměnil šestku, posunul vás do bodového vedení a dál jste měli míč. Už jste někdy něco takového zažil?
V mém zápase se to nikdy nestalo, ale vzpomínám, že pár let dozadu, když Radek Kouřil hrál své první angažmá v Opavě, tak se při zápase v Prostějově něčeho takového v koncovce taky dopustil.

Vy jste vás vzápětí při už nutném faulu Děčína dostal na tři body. Proti bývalému týmu, v hale, kde jste toho za Válečníky tolik odehrál, tam jistě mohly být i řádné emoce. Jak jste to v tu chvíli zvládal?
Tady je hrozně důležité, aby člověka nerušily nějaké vedlejší myšlenky. Mohlo se jich tam dostat sakra hodně, ale já se snažil si to nepřipouštět. Věděl jsem, že když hlavně tu první šestku za technickou dám, tak nám už dám i velkou šanci na výhru, protože zbývalo necelých deset vteřin. Jsem rád, že jsme to takhle urvali.

Za vedení o tři jste ale Matěji Svobodovi nechali trojku z rohu, byť hodně tísněnou. Jaké jsou v těchto případech pokyny - snažit se faulovat za dvě šestky, nebo radši neriskovat tři? Anebo je tam obava i o nesportovní faul?
Nemyslím, že jsme nechtěli faulovat. Už po těch mých šestkách nebo i dřív jsme s trenérem mluvili v tom smyslu, že pokud povedeme o tři, tak k tomu faulu klidně sáhneme, ale v téhle situaci to bylo hodně zrádné. Vy můžete jít na faul za dvě šestky, ale ten střelec už může jít do odpoutání pokusu a najednou to bude faul za tři šestky. My to tam dobře pokryli a Matěj z toho rohu neměl vůbec jednoduchou střelu.

Záleží tedy i na citu hráčů, co jsou nejblíž, zda k faulu sáhnou?
Kolikrát si můžeme něco dopředu říct, ale na tom hřišti je to pak úplně jinak. Je něco jiného faulovat hráče, když dribluje na půlce, a potom v rohu, když chytá balon, to je opravdu zrádné.

Muselo by se to tedy stihnout ve zlomku sekundy po výhozu z autu a před chycením míče hráčem ve hře, aby nevznikl nesportovní faul, který se v  závěrečných dvou minutách píská, pokud k faulu dojde ještě před vhozením míče?
Tohle se už, myslím, může, ale je tam na to asi půlvteřinka a v takové situaci si to člověk kolikrát ani nestihne uvědomit.

A ještě vaše srdcové téma - fotbalová Sparta. Při tolika amerických spoluhráčích, s kým teď fotbal v týmu vůbec řešíte?
Je fakt, že pro americké kluky je to obyčejný „soccer” (americký výraz pro klasický fotbal), kdežto pro nás Evropany je to FOTBAL. Oni tomu neholdují, a pokud jde o české spoluhráče, tak jiné sparťany v týmu nemáme, ani slávistu, ale je pravda, že třeba s Davidem Škrancem nebo Dominikem Žákem se dá o fotbale i krásně pokecat.