Ten, co nás dává o parník. A já? Hlavně hlava
Zaznamenal svou na míle nejpamětihodnější performanci sezony. V sobotu se mu v ostravském Tatranu naskytla unikátní profesní situace, kterou bezezbytku využil. A dokonce byl veřejně chválen trenérem.
Druhý rozehrávač Válečníků Tadeáš Slowiak pronikl do světel ramp hodně díky tomu, že už před poločasem kvůli zranění odpadl ústřední totem Anthony Walton, a shromáždil na něj nebývalá čísla - 17 bodů (dosud v celé sezoně 24), užitečnost 20 (dosud nejvíc 11) a hlavně bilanci 5/4 z trojkového oblouku (dosud za 110 odehraných minut 8/2).
Na úvodu následujícího interview ale musel přece jen zodpovědět trochu jinou otázku.
Tadeáši, čert aby se v tom vyznal. Stovku nasázíte Nymburku, teď další v Ostravě a mezi tím dáte jen 70 bodů s jasnou porážkou v Brně, kde jste vůbec nepřipomínali tým z obou vyhraných utkání. Jak to vysvětlíte?
(usměje se) No, to je otázka, kterou si pokládáme sami. Sezona je zatím hodně nahoru dolů. A nedokážu přesně říct, čím je to způsobené. Občas se stane, že po velkých výhrách jako nad Nymburkem, je náročné navázat v dalším zápase podobným výkonem. A stává se nám, že občas nepůsobíme tak hladovým výkonem jako proti tomu Nymburku nebo teď proti Ostravě.
Byl výkon s Nymburkem váš jasně nejlepší v sezoně, když vám vyšlo prakticky vše?
Týmově určitě. Přece jen Nymburk od začátku sezony neprohrál a že se nám podařilo zastavit jeho vítěznou sérii, jasně vypovídá o kvalitě výkonu, který jsme museli předvést.
Ty mraky šestek v onom zápase, zejména 53 na vaší straně, byly až senzačně ohromným číslem. Co jste za tím viděl?
To se rozhodně jen tak nevidí, ale přiznám se, že v tom utkání jsem to ani tolik nevnímal. Ano, byl to dlouhý a tvrdý zápas ve velké intenzitě, ale až do jeho skončení jsem nevěděl, že to bylo až takové množství. Prostě když se nastaví nějaký metr, tak proč ne? Mně ale v tom zápase ani nepřišlo, že by to nějak narušovalo hru, i když utkání trvalo dlouho.
Mistr už si v této sezoně asi zvykl, že každý druhý třetí zápas musí obracet skore a někdy ne z malých deficitů, u vás to ale nezvládl. I proto, že vy jste se tak střelecky rozjeli, vás přetlačit nešlo, což už místy vedlo i k frustraci soupeře, který nebránil podle svých zvyklostí...
Je fakt, že nám se to sešlo. Měli jsme tam velmi dobrý útok, získali tím sebevědomí a přišlo mi, že jsme ten náskok pak už kontrolovali, nepanikařili jsme a oni naopak v té křeči, že to musí stáhnout, neproměňovali střely, které by za normálních okolností dávali a postupně se tam pak nějaká frustrace vybuduje.
Tři dny nato jste ale vůbec nezvládli zápas v Brně, jako by vás souboj s favoritem příliš vyčerpal, kdy zejména váš lídr Walton měl už před poločasem čtyři osobní chyby včetně jedné technické a v celém průběhu nebyl žádným faktorem. Co se v tom utkání stalo špatně?
Jak jsem řekl, na takovou výhru jako s Nymburkem je kolikrát hodně obtížné navázat. Tím to ale nechci omlouvat. My do toho nevstoupili s takovou hladovostí jako proti Nymburku a zároveň se nám nesešel dobrý den, v útoku jsme byli špatní a v obraně si nechávali dávat hrozně laciné koše. A taky nevím, jak se na nás podepsal ten odpolední čas se začátkem od tří hodin. Sám jsem to na sobě tolik necítil, i když jsme cestovali docela dlouho, ale prostě se nám to nesešlo. Pokud jde o AJ Waltona, tak jistě je to emotivní hráč a nechal se tam v závěru poločasu vyprovokovat, za což bohužel dostal tu technickou, která ho na nějakou dobu vyřadila ze zápasu, což nám nepomohlo.
Týden poté stejný hráč vypadl před poločasem rovněž, tentokrát kvůli zranění definitivně, ale dopadlo to úplně jinak, kdy vy a Jordan Ogundiran jste ho dokonale zastoupili. V čem byla situace jiná?
Za mě to byly dvě odlišné situace. Je rozdíl, když hráč vypadne ze hry a nemůže už dál hrát kvůli zranění, nebo když vypadne, když to tak řeknu, svou blbostí. Tím, že musel v Ostravě odstoupit, jsme tušili, že už do zápasu nezasáhne, a najednou si to člověk přepne v hlavě, že teď je na něm větší zodpovědnost a tím, že na začátku zápasu mi padly střely, já trefil své první dvě, ještě když AJ byl na hřišti, tak jsem byl ve svém rytmu a celkově jsme se všichni cítili líp než v Brně.
I když se do vaší rozehry významně promítá kolega Ogundiran, vy jako Waltonova záloha tedy „potřebujete” takovou situaci, kdy víte, že už není kam uhnout, protože on tam není, abyste se odvážil víc hrát a zejména zakončovat?
Při pohledu do vašich statistik je patrné, že jste do zápasu v Ostravě v některých utkáních skoro nevystřelil, víc ran jste měl jen s GBA a za 110 minut jste měl jen 8 pokusů za tři a dva proměněné. A teď to najednou přišla bilance 5/4 venku. To je jako jít z nuly na sto.
My jsme to už řešili i s trenérem, že těch pokusů je málo a že i když tam nutně nejsem od skórování, tak potřebuju být agresivnější na koš a nějaké střely ze mě musí vypadnout. A zrovna v Ostravě se to sešlo. NH na mě chodila při clonách spodem, nechávala mě volného ke střele, já to využil a padlo to. Vím, že na tom dennodenně pracuju a je to hlavně otázka hlavy, než střeleckého stylu nebo odstřílených pokusů.
Takže vás nakopla až taková vynucená situace a musela uplynout polovina základní části, než jste se k tomu odhodlal a povedlo se vám to odšpuntovat?
Dá se to tak asi taky říct. První polovina základní části pro mě byla docela náročná, měl jsem taky nějaké zdravotní problémy a nebyl jsem v takovém zápasovém rytmu, v jakém bych si přál, tak doufám, že na takový výkon navážu a budou se opakovat.
A co říct k famóznímu výkonu Jordana Ogundirana, podle ratingu užitečnosti nejlepšímu v celé lize v této sezoně? Jen připomenu, že třetí čtvrtinu odehrál skoro sám se sedmi body a pěti asistencemi a ve čtvrté přidal deset bodů a končil na 29 s 9 asistencemi a 14 získanými fauly.
Byl neskutečný! Klobouk dolů, jak tu situaci zvládl. Na začátku zápasu měl lehčí problémy s fauly a vypadal, že není úplně ve své kůži, ale vrátil se do toho neuvěřitelně a držel nás. Pomohl nám ve druhé čtvrtině vrátit se do zápasu, nastartoval to v obraně i v útoku, stejně i ve třetí čtvrtině nás držel v zápase a měl značný podíl na tom, když jsme šli přes domácí.
Ač na křídlo přišla v létě nová posila Isaac Davidson, dostal před sezonou nějakým způsobem za úkol nahradit čísla Matěje Svobody, nebo si to vzal za své sám, že je aktuálně na mnohem vyšších průměrech?
Asi trochu sám, ale u nás se to neřeší stylem, že vypadne jeden, tak potřebujeme nutně někoho, kdo to nahradí. Spíš jsme počítali s tím, že se ty body rozloží. Já upřímně čekal, že to tak bude. Jordan ale už do přípravy přišel ve velmi dobré kondici, hlavně plně zdravý a celé léto na sobě pracoval. Už od přípravných zápasů byla znát jeho hladovost a chuť pracovat a mít větší roli v týmu.
Aktuálně je už čtvrtým střelcem ligy a šestým nejužitečnějším hráčem. Vyšší místa přitom nemá daleko. Pokud budete mít jako tým dobrou sezonu, mohl by být za Děčín namísto Waltona kandidátem na MVP sezony právě on?
Možné to je určitě. On nejenže má tahle ofenzivní čísla, ale velmi platný je i v obraně. Svou rychlostí dokáže být tam, kde nikdo jiný, a samozřejmě těmi čísly na to teď vypadá. Je ale před námi ještě strašně moc zápasů a netroufnu si odhadnout, kdo by mohl být tím kandidátem na MVP.
Pokud platí jeho udávaná výška 180, vyniká u něj navíc i to, kolik dodatečné energie a úsilí musí dávat do výskoků, zakončení a doskoků, aby se prosadil přes vyšší soupeře. Jak ho vidíte vy?
Určitě to platí. On sice není nejvyšší, ale atleticky je to neskutečný hráč. Je schopen bez problémů smečovat, nebo co stihne za letu, to se nedá zastavit. Menší výška je do určité míry handicap, ale on to zároveň dokáže skvěle kompenzovat. A ještě k tomu přidává rychlost. Je to možná nejrychlejší hráč ligy nebo patří mezi ty nejrychlejší. Když do toho šlápne při běžeckých cvičeních, je schopný nás dávat o parník. A pokud jde o tu výšku, tak v botách bych mu to uznal. (směje se)
A ještě kontrolní otázka i pro vaše fanoušky - na jak dlouho to vypadá se svalovým zraněním Anthonyho Waltona?
Čekáme na výsledky ultrazvuku a rezonance. Všichni doufáme, že to bude jen natažené, ale zatím přesně nevíme.
