Topili se v covidu. Teď čeká mission impossible

S KOUČEM KRÁLOVSKÝCH SOKOLŮ Váží si toho, že spolu s Opavou nemusel během sezony provést žádnou zásadní kádrovou rošádu a přivádět nové posily. V tuhle chvíli by to ale kouč Královských sokolů Lubomír Peterka moc rád vyměnil za jednu výhru navíc. 

Ta by týmu umožnila dosáhnout na sedmé místo a po překonání předkola jít alespoň na Opavu, ale hlavně ne na obhájce trofeje. Jenže pondělní domácí porážka s Beksou Sokoly odsoudila při shodné bilanci a horších vzájemných zápasech s USK na osmou pozici, jejíž majitel má před play-off NBL už téměř dvě dekády jednu jistotu - čeká jej „mission impossible”. Ovšem pokud k ní dojde. Letka z východních Čech totiž ještě předtím musí podstoupit jednu těžkou „válečnickou zkoušku”.

Trenére, jaký pocit ve vás po pondělku převažuje - zklamání, naštvání, nebo jen hledání příčin?
Samozřejmě nás ta porážka mrzí, protože Pardubice přijely oslabené. Ani my jsme nebyli komplet, chyběl Pavlovič, ale i tak jsme si na ně věřili. Ukázalo se ale, že ani Pešakovič není v pořádku a Pardubice nás na konci přetlačily. Poslední čtvrtina se nám nepovedla, měli jsme tam trojky 10/0 a soupeř toho využil. Vyhrál šťastnější tým, my jsme většinu zápasu vedli. Vyhrát, bývali bychom se vyhnuli Děčínu, teď uvidíme, jak ta konfrontace s ním dopadne. I když jsme ve skupině A1 moc zápasů při trvajících zdravotních problémech nevyhráli, tak věřím, že kvalita té skupiny nás připravila na předkolo líp. Navíc máme výhodu prvního a případného třetího zápasu doma a já věřím, že přes Děčín přejdeme.

Vše musí být mrzutější o to víc, že Bekse chyběli Vyoral, Henry, Potoček, Burda a v průběhu zápasu se přidal k absentérům i Šafarčík, vy jste navíc vedli až o 14 bodů a hráli doma...
Jistě to mrzí víc. To vedení ale bylo poměrně rychlé, navíc Pardubice tu hlavní pětku mají pořád silnou, něco i trefily z dálky. Naši kluci na konci trochu zazmatkovali a místo chození si pro fauly tam poslali dvě zbrklé trojky a tím se to asi definitivně pohřbilo.

Vy jste si sedmé či lepší místo ale neprohráli jen v posledním kole. Máte za sebou úsek už 11 porážek z 12 posledních zápasů, takže v nadstavbě jste mnoho radosti nezažili celkově. Co vás sráželo nejvíc?
Podepsaly se na nás dvě karantény. Po té před únorovou reprezentační pauzou jsme hráli během 11 dnů pět utkání, a tam to začalo. Hráči byli přetížení, vznikla nějaká zranění a od té doby jsme se nedostali do pořádné formy. Stále někdo chyběl, přicházela únava a z toho února po covidu má půlka týmu nějaké problémy, což se přeneslo i do hry. Ztratili jsme rytmus, a ačkoli jsme odehráli i dobré zápasy, včetně toho s Nymburkem, tak jsme nevítězili. Pořád jsme někde hráli v osmi v devíti lidech... A pak mě mrzelo, že se ještě překládalo poslední kolo nadstavby ze soboty na pondělí, protože se někomu dovolily dohrávky později, a někomu ne. My přitom po těch karanténách museli odehrát vše v rychlém sledu, a to se ještě zápas s USK kvůli covidu v týmu soupeře musel odložit, jinak bychom tam hráli během 13 dnů šest zápasů. A to už by byla „sebevražda”.

Kritickému období předcházela naopak vaše nejlepší sekvence sezony, když jste na konci základní části po sedmi výhrách z devíti zápasů sahali už dokonce po čtvrtém místě...
Tam jsme měli před těžkými zápasy s Opavou a dalšími a ještě se to jevilo dobře. Pak jsme ovšem doma prohráli klíčová utkání s Ústím a Kolínem, na které jsme si věřili, ale po tom covidu už jsme nehráli dobře a měli problémy. Třeba Pešakovič, s tím jsme museli lítat po doktorech, protože možná prodělal i covid, aniž o tom věděl. Minulý týden měl najednou návaly a dušnost a vypadal, že se zhroutí. Měl nějaký nález na srdci, který se pak ukázal, že nebyl tak vážný, byla tam ale únava a musel asi na týden vysadit, protože jinak hrozil kolaps. A s tím jsme se museli potýkat. V užší sestavě byli ti, co hráli, přetížení, pak byli hotoví oni, přicházela zranění a dostali jsme se do takové nedobré spirály. Tohle ale v tom covidu bylo pro všechny stejné, jen mě mrzí, že jsme si jeden zápas navíc nepohlídali. Třeba v Ostravě, kde jsme po vedení v poločase o dvanáct ve druhé půlce vybouchli. Ve skupině A1 už potom těch soupeřů, které bychom mohli porážet, zase tolik nebylo. Jsou to skoro samé těžké kalibry.

Paradoxem je, že loni jste po reorganizaci nadstavby na dvě šestičlenné skupiny dopadli lépe než letos, ačkoli jste v minulé sezoně hráli skupinu A2. Tu jste ale vyhráli a ze sedmého místa po vyhraném předkole (shodou okolností rovněž proti Děčínu) šli ve čtvrtfinále na Opavu. Teď jste sice poprvé účinkovali ve skupině A1, ale končíte osmí a i po zvládnutí předkola byste museli na Nymburk.
Je to tak. Jistě že cílem všech týmů je vyhnout se ve čtvrtfinále Nymburku nebo Opavě. Letos jsme si postupem do A1 splnili základní cíl, bohužel to ale nevyšlo na šesté místo, aby se nešlo ani na Opavu. Nemít ty trable, určitě jsme o to mohli bojovat, protože hlavně doma hrajeme velmi dobře. Je to škoda, protože i když se podaří zvládnout Děčín, porazit čtyřikrát Nymburk je už hodně složité.

Děčín se většinu sezony také hrabal ze slušného lazaretu a musel hodně hýbat kádrem. Teď se kromě Eudyho prakticky celý tým uzdravil, navíc přišel guard Alston a čerstvě i power forward Jonathan Galloway. Bude to ještě nepříjemnější soupeř?
Určitě chtějí do čtvrtfinále a pro nás to bude nepříjemný tým. Výhoda je, že začínáme doma a máme tam i případný třetí zápas, tak daleko to ale nechceme nechat zajít. Myslím, že těžké zápasy v horní skupině nám posloužily jako dobrá příprava, věřím, že nás to nachystalo líp a že ten rozdíl bude vidět.

Budete mít na předkolo k dispozici forwarda Pavloviče, který vám už dva zápasy chyběl?
To ještě nevíme, má problémy se zády a budeme se snažit ho zprovoznit. Není už na co čekat, ale zase nechceme jít za hranu, aby pak měl nějaké větší následky. Sám tvrdí, že to půjde, ale ještě nevíme.

Po všech zmíněných zkušenostech, včetně covidových důsledků, jaké bude vaše poučení z této sezony? Budete se při vědomí velké náročnosti zejména druhé poloviny ligy snažit omlazovat? Nebo i dál budete víc sázet na veteránské zkušenosti?
Omladit chceme a máme už nějaké plány. Taky nám to ale letos ukázalo, jaký je třeba rozpočet na hráče, a jaká musí být jejich kvalita, abychom se bezpečně dostali do horní skupiny, což bude náš cíl i příště. V těch začátcích v lize nám ti zkušení hráči jistě pomohli, ale taky vnímáme své minusy, jako je doskok nebo slabší přechod do protiútoku, a na to budeme orientovat i naše další skládání kádru. Hodně to samozřejmě bude záležet i na rozpočtu.