Úkaz díky Veselému. Útočí na MS. Chce dát 52!

Pod koši zažil kosmický start. Vlastně pro to ani není měřítko. Díky NBA-záři Jana Veselého se až ve třinácti - po řadě marných pokusů v jiných odvětvích - rozhodl pro basketbal. 

Už za tři roky získal profi smlouvu, nastoupil v NBL a pronikl do reprezentace. Letos mu jen smůlou unikla World Tour 3x3, ale i tak už byl v trojkové hře jedním z hlavních reprezentantů do 21 let. A příští rok už chce úspěch na světovém šampionátu. Jako čerstvý rekordman první ligy hodlá zaútočit i na 51bodový rekord soutěže. A tohle všechno má za sebou v jednadvaceti. Je v tom jen jeden háček. V Kooperativa NBL vídá hřiště zblízka pouze na sporadické minuty, které přijdou, když je vůbec nečeká. Upřímný křísitel vybledlé slávy Nového Jičína, který si zamiloval jeho věrné fanoušky, a kterého již vedly dvě generace kormidelníků Cholevů. Možná ho někteří znáte. Je to druhý nejlepší Čech Nové huti. Kevin Týml.

Kevine, už jste s NH v tabulce skoro dorovnali šestou Opavu, jak to prožíváte?
Máme strašně super kolektiv, když trenéři se „trefili” do zahraničních hráčů. Tím, že „Raduka” (Radukič) je tady už druhou sezonu, líp se poznáme. A myslím, že naši cizinci výkonům týmu hodně pomáhají.

Když už derby se sousední Opavou je skutečným derby, a vy už ho i v pevnosti soupeře vyhráváte, mění to dosud zaběhnuté ligové pořádky?
To, že jsme teď v Opavě vyhráli, ještě asi nic moc nezměnilo. Jim chyběli dva základní podkošoví hráči Mokráň a Bassett, ale jistě to pořád je cenná výhra. Měli Šiřinu, bývalého reprezentačního rozehrávače, Kouřila a další. Ta výhra zahřála, ale musíme jít dál.

Vážně taková výhra neudělá nic se sebevědomím, když poslední sezony jste v tomhle derby byli spíš za otloukánky?
Tahle sezona je nabitá, každý s každým může prohrát i vyhrát. My máme sebevědomí vysoké a určitě si jdeme i zítra pro Brno, které máme doma.

Jako tým jste se po solidním začátku trochu zasekli a trenér mluvil při trvající absenci pivota Bohačíka o chybějící výšce a kilech pod košem i o příliš velkém počtu ztrát. Jak jste to viděli vy, hráči?
Na začátku sezony nám při hře hodně chyběla komunikace. Já tolik nehraju, tak to pozoruju hlavně z lavičky a měl jsem pocit, že zahraniční hráči to brali víc na sebe. Teď už je to ale týmovější. Chvíli prostě trvalo, než jsme si nastavili kolektivnější hru.

V posledních kolech přišla sekvence se čtyřmi výhrami z pěti zápasů a dotírali jste i na šestou příčku. Je už slyšet volání skupiny A1?
Doufám, že ano. Chceme se na současných pozicích udržet a minimálně se dostat do play-off. Já jsem ho v lize ještě nikdy nezažil, takže pro mě by to bylo něco velkého. A pro ostatní kluky určitě taky, stejně jako pro Adama (Cholevu), našeho trenéra, když trénuje teprve druhou sezonu.

Vy nyní hrajete i za prvoligový Nový Jičín, který otec vašeho současného kouče Zbyněk Choleva dříve vedl v NBL. Sám jste to moc nemohl zažít, přesto - slýcháte, že se váš trenér potatil?
(usmál se) Je pravda, že jsem jeho tátu v lize nezažil, s basketem jsem navíc začal docela pozdě. Nicméně jsem s ním byl před asi čtyřmi lety na kvalifikaci mládežnického mistrovství Evropy 3x3 ve Francii, kdy to vedl právě on. Už ho tedy trochu znám. Jinak hodně lidí říká, že Adam se opravdu potatil.

Říkáte „začínal s basketem pozdě”, jak moc?
Až někdy ve třinácti, nejdřív v Havířově a Karviné, kdy jsem netušil, že se dají basketem vydělat i nějaké peníze. A až pak v Ostravě jsem začal s větším basketem v extralize U17. A v šestnácti jsem poprvé nastoupil v NBL.

Už po třech letech?
Jo, hned první sezonu, co jsem podepsal profesionální smlouvu. A zároveň se dostal do mládežnické „repre”.

Neříkáte si někdy, jaké by to bývalo bylo, začít pod koši už v šesti nebo sedmi?
Jo, říkám, říkám. Já ale dřív dělal strašně moc sportů, které mě buď nebavily, nebo jsem se u nich zranil, a skončil jsem. Taky můžu říct, že jsem s basketem začal kvůli Janu Veselému. My u nás v Havířově měli na základní škole turnaj míčových sportů, kde byl i basket. A on se tam objevil jako hlavní hvězda, tehdy jako hráč NBA, zašel se podívat, popovídat a udělat nějakou show. A já tehdy vyhrál soutěž v trestných hodech, za což jsem dostal balon podepsaný právě od něj. V tu chvíli mě to nějak trklo a začal jsem hrát víc.

NH letos plně vsadila na zahraniční element, kdy nejlepší z Čechů podle užitečnosti je na šesté pozici Filip Šmíd. Jaká je to parta se Slovákem, Bosňanem, Ukrajincem a dvěma Američany?
My jsme si všichni sedli. A Filip Šmíd, který je náhradním kapitánem při absenci Petra Bohačíka, tu kapitánskou práci dělá úžasně. Je to super chlap a dodává mi inspiraci. Všichni se v kabině snaží i mluvit česky a my se tím bavíme. A kdo řídí hudbu? (směje se) Jak kdy, většinou jede americký rap, anebo „Šmídy” pouští starší české hity.

A to pak Američané odcházejí ze šatny, ne?
Jo, jo (smích).

Malik Morgan je mezi třemi top skórery NBL, podkošoví kolegové Mathon s Radukičem jsou nyní první a druhý v užitečnosti celé ligy, rozehrávač Majerčák patří mezi elitu trojkařů. Zdá se, že vaše zahraniční legie je doslova hvězdná, což tak dříve nebývalo.
Je fakt, že všichni jsou něčím dominantní. Mají nějaký cíl a něco určené od trenéra podle toho, co on chce, aby pro tým plnili. A oni to plní suprově.

Dá se říct, že pivot staré školy Sukhmail Mathon se stal tím podkošovým článkem, který tým dlouho postrádal?
Řekl bych, že asi ano. Neuvěřitelně nám zvedl doskok a tím nám pomohl.

Filip Šmíd jako nejlepší z českých hráčů má užitečnost 6,7, vy jste druhý nejlepší tuzemec, ovšem s průměrem 8 minut za 8 utkání. Bojujete tedy o každou minutu?
Jo, jo, bojuju o všechno, co můžu. Tím, že dostávám šanci v prvoligovém Novém Jičíně, kde hrávám přes 30 minut, tomu dávám všechno, abych mohl hrát i v Ostravě. Dělám pro to vše.

Kde v NBL přicházejí vaše chvíle?
(usměje se) To je otázka. Já si vlastně nejsem jistý. Adam na mě na lavičce vždycky koukne a asi si řekne - „Teď ho tam dám” -, a já tam jdu a na hřišti se uvidí, co zvládnu. Není tam ale žádné pravidlo, aspoň myslím. Třeba naposledy na USK jsme celou dobu prohrávali a on mě tam dal na konci první čtvrtky a zůstal jsem i na celou druhou. A jindy tam jdu na tři minuty, když i vedeme, a zase jdu dolů. Takže nikdy nemůžu předvídat, jak dlouho na hřišti budu, nebo kdy tam půjdu.

Přitom podobně jako kolega Karlovský, který vede pořadí střelců, ale v NBL hrává za Ústí velmi skromné minuty, v první lize záříte. Teď jste šestý střelec soutěže a v posledních čtyřech zápasech jste nasázel 21, 22, 30 a dokonce 39 bodů, což je letošní rekord. Člověk by si tak řekl, co víc ještě můžete dělat?
Dozvěděl jsem se, že rekord první ligy je snad 51 bodů (dvakrát Petr Šlechta podle dostupných údajů) a na nové maximum bych chtěl zaútočit. (usmívá se) Za Nový Jičín budu hrát ještě příští sezonu, tak uvidíme. Půjdu za tím.

Někdejší slávu Nového Jičína nyní pomáháte křísit hlavně, vy, hráči ze soupisky Nové huti, kterých je v týmu hned pět.
No, my jsme tam hlavně proto, abysme se vyhráli, ale je pravda, že i sami chceme Nový Jičín povznést dál, aby se to tam udrželo. Místních kluků už v týmu moc není a je to pro ně těžké.

Jaký máte cíl?
Minulou sezonu jsme byli v semifinále, kde jsme podlehli Slavii, a letos bysme chtěli do semifinále znovu.

Jak fanoušci prožívají to už jedenáctileté odloučení od nejvyšší soutěže, kde působil klub do roku 2011 dvacet sezon v kuse?
V NBL by určitě chodilo víc lidí, ale to už bysme tam nebyli my, mladí. Fanoušci jsou v Novém Jičíně neskuteční a já je miluju, protože jsou úžasní.

Postupme ještě k jednomu tématu, které je pro vás důležité, a to k basketbalu 3x3. V létě jste kvůli patálii s covidovým testem přišel o prestižní turnaj pražské World Tour. Co vás čekalo poté a co vás bude čekat v roce 2023?
Po té World Tour jsme byli na finále Nations League U21, kde jsme v play-off vypadli s Izraelem. Bylo ale neskutečné, že jsme se tam vůbec dostali a bylo mi líto, že Martin Svoboda a Vojta Sýkora nemohli jet s námi. Pro příští sezonu bych chtěl být v reprezentačním týmu U23, ale bude to našlapané. Je nás tam osm nebo devět a na všechny se nedostane. Myslím, že máme tým na to udělat hodně dobrý výsledek na mistrovství světa U23.  A na něj bych chtěl určitě získat nominaci.