Úkaz Vilém i s chřipkou: Pár gratulací přišlo. A teď to zlomit s USK
V létě leckoho hodně překvapil. Teď už ve druhém ostrém zápase zvládl 27 minut s 13 body a 7 doskoky a byl druhým střelcem Slavie při těsné domácí výhře nad Novou hutí. Může si tak definitivně říct, že to dokázal. Vrátit se po sedmi letech mimo ligu. A vlastně mimo basketbal.
Je to ve světě vrcholového sportu velmi nevšední úkaz. O to větší zaslouží 28letý pivot Vilém Svoboda ocenění.
Viléme, jak jste vydýchal první ostré ligové bitvy po dlouhých sedmi letech?
Pořád se hře na této úrovni snažím přizpůsobovat. Letní příprava sice proběhla, já přesto cítím ve svých výkonech rezervy. Jako tým jsme ale ukázali určitý potenciál, jsme přece jen složeni úplně nově a ještě na konci přípravy došlo k výměně podkošových hráčů, kdy za Chrise Ostena přišel Jordan Dallas. Ten se v prvních zápasech ukázal velmi dobře, ale po příletu z Los Angeles to pro něj taky nebylo právě snadné. A teď už vyhlížíme středeční zápas s týmem USK (v jeho dresu Svoboda před sedmi letech v NBL končil), který jsme, jak jsem slyšel, za dva roky Slavie v lize ještě neporazili. A tuhle sérii osmi porážek budeme chtít přetrhnout.
Čekal jste z osobního pohledu ten comeback do ligy těžší, nebo to zatím dopadá zhruba podle očekávání?
A vy jste s Ostravou oproti Brnu rovnou zdvojnásobil svůj herní čas už na 27 minut. Jak jste takovou porci zvládl?
Bylo to dané tím, že nám vypadli Ráďa Mrázek s Radkem Pumprlou a Filip Halada, který alternuje na pozici 4, už byl jen čistě na křídle. A já tam měl pár dobrých úseků, což mě zřejmě udrželo na hřišti.
Pár gratulací mi přišlo, ale nebylo to nic velkého. Spíš jsme se těšili s tátou, manželkou a s rodinou, že ten návrat má nějakou úroveň. Přece jen přípravné zápasy jsou jedna věc a podat slušný výkon i v ostré sezoně je druhá a bylo důležité předvést odpovídající hru, i pro ten vnitřní klid a hráčské sebevědomí.
Zdravotně jste start do ligy po velké pauze přečkal v klidu?
Jo, já s Filipem Haladou jsme sice hráli s nějakou chřipkou, ale už se dáváme do kupy a na středu snad budeme v plné síle.
Na jaké bodové a doskokové průměry teď budete cílit?
Ty bodové bych asi nechtěl nějak specifikovat, ale na doskoku, který mi vždycky byl blízký, a je jedno, jestli před těmi sedmi lety, nebo letos v první lize, bych chtěl patřit mezi lídry našeho týmu a myslím, že se to i ode mě čeká a trenér Růžička podle mě doufá, že to naplním.
Mimochodem, kolik jste měl za první zápasy smečí?
Přesně dvě.
A co vám říká soutěž o sto tisíc zvaná Kooperativa Faktor, kde mají největší šanci shrábnout odměnu ti nejefektnější hráči ligy?
Já to v minulosti registroval, ale teď na začátku sezony jsem na to úplně zapomněl. Vím, že bych musel nějaké dunky plus bloky přidat, abych se mohl držet vysoko. Ne že bych k tomuhle směřoval své výkony, ale pokud k tomu šance bude, tak smeč mi pořád přijde jako nejjistější zakončení, když je člověk kolem koše a má k tomu prostor.
A nedáte teď řeč s panem Watsonem, aby vám to jako rozehrávač servíroval pod koš častěji, když za dunk z alley-oopu berete pět bodů a přihrávající se napakuje čtyřmi?
(směje se) Možná bysme to v šatně mohli probrat , že bysme za zápas jednu dvě akce vymysleli. Netrénovali jsme to moc, ale vím, že trenér Růžička má tyhle akce rád, nějaké to tvrdší zakončení do koše, takže by byl určitě potěšen, kdyby to vyplynulo ze hry. (směje se)
Bylo to na úvod v Brně z hlediska vašeho prosazení v útoku výrazně těžší než proti NH?
Brno mě překvapilo, jak fyzický basket hráli jeho dlouzí. A i když jsem hrával na Folimance, tak brněnské koše pro mě byly hodně specifické a vypadalo to, že i pro domácí, protože spousta střel i z bezprostřední blízkosti se tou tvrdostí košů vykroutila ven. Na to jsme se tam nikdo nedokázali aklimatizovat.
A co podle vás rozhodlo sobotní drama s Novou hutí?
My si ten konec zkomplikovali, když jsme vedli o deset a pak jsme udělali pár laciných ztrát, ze kterých Ostrava dala jednoduché „šoupáky” nebo trojky. My jsme ale nakonec nějak trestnými hody ten náskok ubránili. Jinak oproti Brnu jsme celkově zlepšili doskok, protože tam jsme zejména na obranném prohrávali tristně. Brno pak mělo 19 druhých šancí. Taky s Ostravou míč víc putoval z ruky a byly tam už volné střely.
Zkusili jste si defenzivnější i ofenzivnější zápas, co vám osobně z toho bylo bližší?