Už průběh přípravy mě překvapil. Čížova čísla neřeším

Po úvodních dvou kolech jsou jedním ze čtyř týmů s bilancí 2-0. K tomu je jejich nová americká akvizice Jamari Smith třetím skórerem startu ligy.

Dobytí obvykle horké ústecké palubovky i přes 41 bodů Pandy Tye Nicholse a vzápětí rychlý sestřel Olomoucka už v drtivé první čtvrtině, to jsou události, které kolínské Medvědy po jejich velmi složitém létě musely nemálo nabudit. A které se dvakrát nečekaly. Více už poví strůjce toho všeho, 64letý navrátilec do pěkné roviny Predrag Benáček.

Trenére, po velice horkém klubovém létě jde zatím o start snů?
Je to dobrý začátek (usměje se). My jsme už v průběhu přípravy hráli překvapivě dobře a překvapivě říkám vzhledem k té fázi přípravy, ve které jsme byli. Pro mě to bylo milé překvapení. Viděl jsem, že jsme v tom pak pokračovali a budeme i dál.

Čím se povedlo tu chemii v týmu uvařit už během léta?
Hráči si navzájem sedli, každý z nich zná svou roli, co má i co nemá dělat. Přesto, že jsme hodně obměnili kádr a přišlo osm nových hráčů, včetně dvou Američanů, kteří hrají českou ligu poprvé. A všichni dělají, co mají.

Váš nový power forward Smith navíc vypadá, že se hodně vyzná na trojkovém oblouku.
Ano, to je pravda. On přitom na univerzitě jednu dobu hrál i na pozici pětky, tedy klasického pivota. Umí obě pozice, k tomu má dobrou střelbu za tři i nájezd, taky dobrý výskok a umí bránit. Opravdu mě překvapil, že hraje vyzrále, jako by v Evropě působil už několik let, ačkoli teprve přišel z univerzity. Tu adaptaci zvládl velice rychle.

Vyřešila pro vás zápas v Ústí především kanonáda s 16 trojkami, z nichž hned pět podepsal právě Smith?
Trojky jsou letos kolínskou zbraní, ale bylo tomu tak i dvě sezony za kouče Mirka Sodomy. Tehdy byl Kolín hrozně nepříjemný soupeř, hrál podobně jako Opava, střílel ze všech pozic a ty proměňoval. My letos hrajeme podobným způsobem. Máme hráče schopné dát trojku, což může opravdu každý, včetně pivota Petráše, i když to zatím ještě nepokoušel. Pokud se nám střelba bude dařit, budeme nebezpečným soupeřem.

Platí, že jste nechali nového ústeckého lídra Nicholse dát, co dá, a soustředili jste se hlavně na omezení všech ostatních?
Přesně tak. Ale není to tak, že bysme Nicholse přímo nechávali dát, co chtěl, snažili jsme se ubránit i jeho, ale nebylo to tak, že bysme chtěli vyhrát tím, že ubráníme právě jeho. Bránili jsme ho stejně jako ostatní, ale on měl prostě dobrý den. Hlavní nicméně bylo zavřít všechny ostatní, aby Nichols měl prostor si věřit, že to může vyřešit sám, což byla voda na náš mlýn. Čím víc hrál sám, tím míň byli ostatní zapojení, což jsme využili.

Zajímavé bylo, že bodově nebyl vidět váš jinak velmi úderný rozehrávač Číž a přesto jste dali skoro sto bodů. A doma s Olomouckem byl na spíše skromných 11 bodech. Není na začátku sezony ještě plně vyladěn střelecky, nebo po něm nůše bodů ani nebudete chtít?
Když se člověk podívá na statistiky Adama z prvních zápasů, řekne si, že nezahrál nic moc. On ale posledních šest minut v Ústí, kde se rozhodovalo, velmi dobře odřídil hru, vše fungovalo, on dal důležitou trojku i nějaké přihrávky. To byly od něj vynikající minuty a to stačí. A s Olomouckem byl plus 22 při pobytu ve hře, takže s ním ten tým fungoval nejlíp. A to se moc nevidí. Není to tak vše jen v bodech a asistencích. On tvoří hru, je duší týmu a mou prodlouženou rukou na hřišti. Máme spolu výbornou komunikaci, možná nejlepší, co jsem s rozehrávačem kdy měl. A taky musím dodat, že v prvním utkání na turnaji v Polsku těsně před sezonou špatně došlápl a deset dní pak netrénoval. Začal až tři dny před Ústím. Jeden den ráno na to ještě nemohl stoupnout, ale večer už přišel na trénink a zázračně to zvládl. Chyběly mu tak tréninky. Mně ale opravdu nevadí, jak teď hrál. Ať tak hraje i dál, důležité je, že tým s ním vyhrál.

Před sezonou jste mluvil o tom, že musíte zapracovat na kondiční a fyzické formě pivota Petráše, na kolika procentech je nyní?
Na pětasedmdesáti (směje se). Kuba má obrovský potenciál a není si ho plně vědom. Musí se donutit, aby se přes léto basketbalu a svému tělu věnoval víc.  

Olomoucko u vás poprvé nasadilo všech pět nových Američanů. Tušili jste vůbec, co od soupeře čekat za hru?
Jejich první zápas s Nymburkem nedal reálný obraz. Ještě neměli Shavera s McBrayrem a jejich hra byla úplně jiná, navíc Nymburk odehrál skvělé utkání. Ten rozdíl 40 bodů neodpovídal skutečné síle Olomoucka. Teď mají pět hrozně pohyblivých Američanů, pořád běhají, mají amerického trenéra, který neustále mění obrany. Na to jsme nějak byli připravení, ale oni jsou hrozně nepříjemní a to ještě uvidíte. Potřebují čas se sehrát a i ti Američané musí pochopit, jak funguje česká liga. Taky trenér bude potřebovat nějaký čas, aby se přizpůsobil soutěži. Ten tým má potenciál hodně zlobit.

Jak se vám ty americké rychlíky podařilo pochytat, že jste naprosto ovládli úvodní čtvrtinu 32-10?
Hráli jsme skvěle. Byla tam výborná spolupráce Číže s trojkařem Novotným, ostatní se přidali, trefili jsme nějaké trojky a soupeř z toho byl v šoku. Výborně jsme i bránili a ta první čtvrtina rozhodla. Bylo to opravdu cenné vítězství, jen mě mrzí že to nebylo o víc bodů, protože každý je v konečném účtování důležitý.

Poté, co jste začali poněkud nad plán, co od vás jde čekat dál?
Chceme v sobotu porazit Slavii. Ta má taky čtyři Američany, trenéra z Portugalska, je to zajímavý tým s potenciálem. A dál se nedíváme. Až někdy po Vánocích si můžeme říct, jestli zvládneme něco víc. Teď je pořád brzy.