V Písku nemůže být favorit vůbec nikdo! Finále? Jéžiš, to vůbec!
Tu první větu možná až nečekaně vyřkl chlapík, jehož tým v letošní sezoně setnul Sršně pětkrát z pěti zápasů. Znamená tak vyjádření velkého respektu k soupeři, jejž v neděli Slezané v jeho pevnosti pokořili až šťastnou trefou Miroslava Kvapila s koncovou sirénou. Pro Opavu to bylo už třetí veletěsné skolení stejného protivníka v řadě, což jen demonstruje obtížnost letošního potýkání se s Jihočechy.
„Jsme určitě rádi, že se nám dál daří s Pískem držet tu neporazitelnost. Čekali jsme těžké utkání a taky to nebyla žádná procházka růžovým sadem, a to i přesto, že měli zraněného rozehrávače Sýkoru jako jednoho z nejproduktivnějších hráčů,” odfoukl si křídelník Slezanů Radek Farský, který v Písku doručil důležitých 13 bodů.
Radku, jde už říct, že víte, jak na Sršně, byť poslední tři souboje byly vždy těsné a rozhodovaly se v koncovce?
V tomhle případě podle mě rozhodují zkušenosti. My jsme typově dost podobné týmy, dá se říct, na všech pozicích, i tím, že jsme prakticky české celky, když nepočítám jednoho našeho Američana. Písek sice nikoho takového nemá, ale pivot Martin Svoboda se hrou podobá našemu Robu Howardovi. A při té typové shodě pak zápasy rozhodují zkušenosti, kdy my máme starší hráče, kteří vědí, jak v tom chodit.
Poslední zápas se přeléval sem a tam a byl enormně vyrovnaný až do posledních vteřin. Neměli byste ale přece jen při čtyřech nemalých absencích Sršňů rozhodnout takové utkání dřív?
No, nám zase chyběl druhý rozehrávač Radovan Kouřil, který je taky velmi produktivní a dokáže naši hru zklidnit, když je třeba, a hrajeme s ním v jiném tempu než se „Šířou” (Šiřinou). Právě v zápasech s Pískem, který hraje velmi rychlý a bláznivý basket, Radovan dokáže udržet pomalejší tempo, což Písku tolik nesedí. Laborujeme i s dalšími zraněními, což se týká Franty Váni nebo Marka Vyroubala, který by byl hodně platný v obraně. Takže i když Písku chyběli čtyři hráči, tak nám chyběly také stěžejní opory. Neřekl bych proto, že jsme byli favorité, navíc v Písku nemůže být favorit vůbec nikdo (důrazně). Nehraje se tam snadno, ta hala je malá, a když je napěchovaná až po strop, je to tam velmi nepříjemné. Já bych proto v Písku jako favorita neoznačil žádného soupeře.
Vy jste vyvázli s výhrou šťastným košem z útočného doskoku a s konocovou sirénou v podání Miroslava Kvapila. Kdo mu na cestě zpět do Opavy platil pitný režim?
(smích) V autobuse se vlastně ani nic nepilo. Vrátili jsme se ve dvě ráno a hned v jedenáct dopoledne jsme druhý den měli trénink, což je po zápasech v týdnu běžné. Dali jsme si tak jen při večeři U Reinerů naproti hale jedno pivo na cestu a jinak se na palubě busu nic neslavilo.
Jak velkým problémem pro vás bylo 29 píseckých bodů z brejků a také vaše jen 33procentní palba z pole, kdy jste pak museli vše hasit až drtivou převahou z druhých šancí (21 ku 2 bodům)?
Předem jsme si řekli, že chceme na útočném doskoku vyvíjet větší tlak než v posledních zápasech, což se povedlo. Naopak se nám bohužel vůbec nepovedlo využívat fauly k zastavení protiútoků, z kterých Písek dává strašně moc bodů. Nenašli jsme ten balanc, aby to nebyl nesportovní faul, ale protiútok se zastavil. Nějak jsme se báli faulovat, aby to nebyl nesportovní faul. Pak z toho vyplynul ten velký počet brejkových bodů soupeře. Máme na čem pracovat, teď nás čeká USK, kde to bude velmi podobné a běhavé. Doufám, že už budeme postupovat taktičtěji.
Je ale dnes stále nutné se obávat o nesportovní fauly? Od doby zpřed pár let, kdy bylo rozhodčími deklarováno, že skoro každý zastavený brejk bude posuzován jako nesportovní faul, se to už takto nyní posuzuje spíš jen výjimečně.
Ta hranice je tam hrozně tenká. Pamatuju, že tím, jak to bylo nastavené v minulosti, prakticky všechny fauly kolem půlky při rozjezdu brejků byly nesportovní. Postupně se to ale posunulo k tomu, že hru nechávají rozhodčí hodně plynout, a pokud to není něco zákeřného, nechávají spíš výhodu. Občas se ale ten nesportovní faul zapíská, a když se zrovna láme zápas, nechcete soupeře nechat střílet dvě šestky a ještě mít další útok, kdy z toho může padnout i pět bodů. Vy se to třeba do poslední chvíle snažíte ubránit čistě, pak ale ještě chcete zafaulovat, nicméně rozhodčí to nechají. My se ty fauly i snažili použít, ale možná, jak říkáte, nebyly pískány.
Jste nyní stejně jako druhý Písek na 20 výhrách. Jak pět zápasů do konce vidíte šanci právě na dobytí výhodnější druhé pozice?
Zatím ji máme velmi blízko, ale zároveň i hrozně daleko. Čeká nás ještě pět nesnadných zápasů. Teď jedeme na USK, pak nás čeká SLUNETA, Děčín, Olomoucko a Nymburk a v teorii se ještě může stát, že budeme hrát předkolo play-off (třetí Opava má na sedmé Olomoucko, které bude hrát už jen čtyřikrát, náskok čtyř výher se zatím negativní vzájemnou bilancí). Ta tabulka je pořád hodně vyrovnaná.
Právě i při té vyrovnanosti vzrůstá důležitost co nejlepšího umístění směrem k play-off, kde se může stát leccos. Nelétají už vám hlavou i myšlenky na další finálovou účast?
Jéžiš, tak na to vůbec nepřišla řeč. My si nedávno procházeli nějakou menší krizí, báli jsme se, abysme nebyli v dolní části skupiny A1, teď se nám nějaké zápasy povedly a řekli jsme si, že chceme skončit na druhém třetím místě a to je celé, na co chceme myslet. Loni se nám přesně tohle vymstilo - začali jsme myslet na další finále, na obhajobu a podobně a vypadli jsme hned ve čtvrtfinále. Takže na tohle ani jednou nepřišla řeč.
