Věřím, že máme na to Nymburk zlomit
S MATĚJEM SVOBODOU Dvakrát mačkali mistra na jeho palubovce ke zdi a zadělávali na senzaci, na niž se v ligovém utkání v Nymburce čeká už dvanáct let. Jako by chtěli ukázat, že play-off pro domácího hegemona nezačne až v semifinále, nebo snad ve finále, ale velmi zostra už od prvních utkání. A křídelník děčínských Válečníků Matěj Svoboda tenhle dojem dotvrzuje i jednou zásadní větou: „Nesmíte se na nás dívat jako na devátý tým.”
Matěji, šlo by se na vaše play-off vystoupení z druhého utkání čtvrtfinále s náskokem 14 bodů ve druhé půli a s vedením ještě osm minut před koncem dívat jako na možná i výkon sezony?
Těžko říct. Už jsme letos měli pár dobrých vítězství jako v Brně po prodloužení, nebo v zápasech na USK a v Kolíně, doma jsme porazili i Opavu, což byly všechno důležité výhry po dobrých výkonech. Samozřejmě se dá mluvit i o tomhle zápase v Nymburce, kdy jsme většinu času vedli, ale výkon sezony, doufám, ještě máme před sebou, až doma Nymburk porazíme.
A co váš lídr ve druhém čtvrtfinále Ondřej Šiška, který i přes zdravotní limit doručil 29 bodů s trojkami 8/6? Byť to nebyl jeho letošní top výkon v bodech, ani v užitečnosti, z hlediska produkce, soupeře i důležitosti zápasu se vystoupení sezony minimálně blížil, ne?
To by byla spíš otázka na něj, ale za sebe říkám, že „Šíša” byl naprosto famózní a celou dobu nás držel nad vodou. Všichni jsme cítili, že je to jeho den a byla radost s ním být na palubovce, protože ten tým táhl za vítězstvím. Bylo by to o to lepší, kdybychom při takovém super výkonu, možná opravdu i po výkonu sezony, na který se bude dlouho vzpomínat, i vyhráli, bohužel to nedopadlo. My se ale pořád díváme mnohem výš než jen na vydařené individuální výkony nebo na 25 minut ve vedení s Nymburkem, a to je na vítězství v zápase.
Ondřej Šiška hrál toto utkání se zdravotním omezením. Byly právě zdravotní ohledy důvodem jeho nižších čísel v řadě nadstavbových utkání?
Je to tak, zhruba poslední měsíc ho trápí nějaké problémy. Nejdřív snad chytil covid, potom nějakou virózu, teď měl navíc zánět středního ucha, do toho rýma, takže nebyl úplně ve své kůži. Pár zápasů musel i vynechat a v několika se do toho nemohl pořádně dostat, ale je to strašně moc pracující hráč a vždycky do toho dává maximum, ať už se cítí jakkoli. Je obrovským zdrojem energie pro náš tým a umí vycítit, kdy je ho nejvíc potřeba, jako teď v Nymburce. Ke konci se vyfauloval i Ty Nichols a my ostatní jsme neměli ideální střelecký den a on se tak nebál to vzít na sebe, navíc se mu dařilo. Jako náš lídr ukázal, že to umí a že chce hodně vyhrát.
Jak takový zánět středního ucha člověka v zápase omezuje?
„Šíša” si nejvíc stěžoval na hrozně zalehlé uši. Do toho měl rýmu a kašel, ale snad je z toho nejhoršího venku. Bylo to, jako v tom památném finálovém zápase Chicaga z roku 1997, když Michael Jordan hrál s chřipkou a dal 38 bodů. (usmívá se)
Mimochodem, do koše kolega Šiška poslal i několik trojek z těžkých „step backů”, je to v jeho hře novinka?
Ondra to v repertoáru má. Ačkoli není vnímán jako ostrostřelec, tak ruku má dobrou, už za ty roky i vystřílenou, a ač jeho výraznější zbraní je nájezd, tak pokud jsou na něj soupeři připravení, umí vystřelit i trojku. A když chytne slinu, je nezastavitelný. Takže soupeři by ho měli na oblouku respektovat.
Vy jste paradoxně měli větší šanci uspět ve druhém utkání ve dvou dnech, ač nedisponujete tak silnou a širokou rotací jako soupeř. Anebo už těch osm hráčů na takový dvojduel postačuje?
Je to určitě i tou současnou širší rotací, ale zároveň jde o play-off a není čas na žádnou únavu, zvlášť proti Nymburku, kdy nejde polevit ani na vteřinu. Snažíme se ze sebe vydat maximum, navíc mezi zápasy jsme se co nejvíc věnovali regeneraci a fyzicky jsme na tohle připraveni.
Větší potíže Nymburka se čekaly možná v semifinále, nebo spíš až ve finále, ale vy jste nad ním v prvním utkání vedli ve třetí čtvrtině a ve druhém dokonce ještě osm minut do konce. Tím jste leckoho museli zaskočit.
Problém je v tom, že se na nás nikdo nesmí dívat jako na devátý tým, který si prošel předkolem a přichází ze skupiny A2. Důvodem našeho pobytu v ní a důvodem předkola jsou jistě i určité porážky, ale hlavně naše sestava byla celý rok dost rozkolísaná. Měli jsme hodně změn, zranění, nemocí a ten tým vlastně tři čtvrtě sezony nebyl kompletní. Troufám si říct, že být v tomhle složení od začátku, patříme minimálně do TOP 5 ligy. Naše kvalita je prostě větší, než jaké bylo naše postavení v tabulce. A pro Nymburk jsme těžší soupeř, než by někdo čekal.
Poté co jste dvakrát vedli v Nymburce ještě ve druhé půli, co teď od vás čekat doma?
Doma jsme určitě silnější, protože naše hala je dost specifická, zvlášť když je naplněná fanoušky, kteří nás dokážou neskutečně hnát dopředu. Věřím, že máme na to tady Nymburk zlomit.
Co vám v prvních zápasech vyšlo herně a střelecky?
V obraně se nám dařilo Nymburk držet na nízkém skore. V prvním zápase se to změnilo až v poslední čtvrtině a v tom druhém vlastně taky. V něm dal Nymburk do půle jen kolem 30 bodů. Dobře jsme si vedli i na doskoku a právě doskok je ve srovnání s předchozím průběhem sezony stejně jako obrana úplně jinde. I v útoku to máme dobře rozložené a není to o jednom hráči. Je tu pět až sedm kvalitních skórerů schopných se prosadit, soupeř se nemůže soustředit na jednoho hráče a my jsme tak nepříjemným týmem. A psychicky je důležité, že i když respektujeme sílu Nymburka, absolutně se ho nebojíme. Víme, že jsme schopní s ním hrát, dvakrát jsme se o tom už přesvědčili a věříme si i na to, že ho můžeme porazit. Jdeme do toho sebevědomě.
Vy jste proti svému bývalému týmu sérii v prvním utkání skvěle začal, třinácti z prvních 29 bodů týmu, od té doby si už ale soupeř začal dávat větší pozor. Překvapil jste ho zprvu?
Možná i trochu jo. Možná byli trochu nekoncentrovaní, když dlouho nehráli zápas. Je to ale vyspělý tým, a když mu někdo dělá potíže, tak se na něj dobře připraví a v druhém utkání už byla obrana na mě víc koncentrovaná. Zase to ale otevřelo příležitost našim rozehrávačům, kteří to perfektně využili. A to je výhoda našeho týmu, že obrana musí být koncentrovaná na všechny hráče, a jakmile někde poleví, jsme schopní to trestat.
Co nejvíc způsobilo, že jste druhý zápas z vedení o 14 bodů nedotáhli? Bylo to v poslední čtvrtině hlavně zesíleným tlakem obrany mistra?
Hlavní důvod bych viděl na straně Nymburka, kdy se probudili Jerrick Harding a Vojta Hruban, přičemž Harding dal v poslední čtvrtině 15 bodů, koncovku bral na sebe a byl neomylný. Ani nejde říct, že by přestala fungovat naše obrana, ale on všechno proměnil. A ukázal, proč byl zvolený MVP ligy. My na něj nenašli odpověď, Ty Nichols byl vyfaulovaný a my ostatní jsme nedokázali v útoku podpořit Ondru.
Hardinga si asi všimne každý, ale i ve čtvrté čtvrtině byl znát osmi body včetně dvou trojek mladík Luboš Kovář, který pomalu roste v nejdůležitějšího podkošového hráče mistra. Jak se od doby, kdy jste spolu působili ve Svitavách, zlepšil?
Ten růst je u něj velký. Podle mě u něj došlo hlavně k tomu, že dospěl. Uvědomil si, jakou má příležitost být profi basketbalistou na vysoké úrovni a hrát v Nymburce, kde má ty nejlepší možné podmínky, kde s ním pracují, a kde je ve skvělém kolektivu a má možnost se posouvat. Srovnal si to v hlavě, začal na sobě pracovat a začíná pomalu sklízet to ovoce. V tak mladém věku má v Nymburce už důležitou roli, v obou zápasech hrál dost dobře a zatápěl nám. Tím, že jsem ho mohl poznat osobně, jsem za něj jedině rád.
Ohromný rozdíl 30 bodů byl v obou utkáních v produkci laviček. Znamená to, že vy jste velmi závislí na základní pětici?
Trošku to tak je celou sezonu. I když je rotace teď trochu širší, ti top skóreři jsou v základu a Nymburk má tu lavičku silnější. Chodí z ní hráči jako Ross nebo „Paly” (Palyza), což jsou dobří skóreři, a vlastně i Luboš Kovář. Ta síla lavičky je cítit a v Nymburce to tak vždy bylo. A proto je tam, kde je. Každý večer tam může dominovat někdo jiný.
V prvním zápase jste měli 13 ztrát do půle, ve druhém stejný počet po půli. Půjde to doma srazit?
Budeme muset. Tohle je potřeba proti komukoli, ale s Nymburkem tam nějaké ztráty budou vždy, protože v obraně tlačí a tlačí celý zápas, aby rozehrávače i všechny ostatní dostával do krizových situací a chodil si pro zisky. Věřím, že to doma zvládneme s menším počtem ztrát, aby Nymburk neměl jednoduché body.
Ve druhé utkání jste překvapili i 37 házenými šestkami. Byla to cílená věc, nebo je znát, že Nymburk byl nejvíc faulujícím týmem dlouhodobé části, což je poněkud překvapivé?
Tohle mě nějak nepřekvapuje. Hraje dost tvrdě, o nás je to známé taky a rozhodčí to docela pískali. Jako hráči jsme čekali, že ten metr bude v play-off nastavený jinak, ale pískalo se dost a oba týmy si pro ty fauly chodily, protože cítily, že se to bude pískat.
