Víra v „pomoc” Ústí. V předkole končit nechceme. Hokejisté inspirací
Po čtvrté porážce s Brnem v této sezoně už sedmí Hanáci tuší, že jejich snaha proklouznout ještě do elitní šestky a vyhnout se zrádnému předkolu už bude mít dva zápasy do konce nadstavby poměrně dost překážek. Přesto ještě jednu naději mají, jak tuší i forward Olomoucka Dominik Žák.
„Pro nás je skoro celou skupinu A1 klíčový každý zápas. Teď v Brně se to lámalo, jestli to ještě pořád budeme mít ve svých rukou se předkolu vyhnout. Myslím, že rozhodnuto ještě není, ale už to v našich rukou úplně není, jestli to tak dopadne, nebo ne. Už potřebujeme nějakou pomoc od Ústí, aby teď prohrálo všechny své tři zbývající zápasy. A my musíme dvakrát doma vyhrát. Už to ale bude hodně těžké. I když naděje pořád je, tou porážkou v Brně jsme si to nějak určili sami, že se tomu předkolu asi nevyhneme,” říká 201 vysoký hráč.
Dominiku, Ústí má ještě doma USK, takže ta pravděpodobnost „pomoci” z jeho strany asi není příliš velká, že?
To určitě platí. Na druhé straně jsem nečekal, že teď USK porazí doma Písek i přes jeho oslabení, protože pořád je to Písek, který má široký kádr. Vůbec jsem nečekal ani to, že USK porazí Opavu. Ústí se teď ani moc nedaří, nemají bůhvíjakou herní pohodu a stát se může cokoli. Hodně je to teď tedy právě na SLUNETĚ, jak se s tím zvládne vypořádat. A USK mě teď v posledních dvou zápasech přesvědčil, že by to nemusela být zase tak nemožná varianta, tedy že by s ním Ústí mohlo rupnout.
Vy máte bilanci 3-1 s Ústím a 1-3 s Děčínem, který to má 1-3 s Pandami, takže i tady je to enormně vyrovnané pro možnou minitabulku, kde by ale vám vycházel jako třetímu černý Petr, takže to vypadá jedině doufat v selhání SLUNETY.
Přesně tak. My to musíme dvakrát doma zvládnout s Opavou a Pískem a bylo by super, kdyby to takhle vyšlo (že by Ústí muselo padnout doma s USK i v Písku a Brně).
Při posledních dvou porážkách doma s Děčínem a nyní v Brně jste dali jen 73 a 61 bodů. Došly už po tom velkém předchozím vzepětí, kdy jste začali atakovat i páté šesté místo, zásoby energie?
Možná jsme byli trochu unavenější, ale zápasy s Děčínem jsou hlavně fyzicky vždycky náročné. Skoro celou dobu to bylo hodně vyrovnané a bylo to do velké míry o obraně, což s nimi je skoro vždycky. Když vám to padne, vyhrajete úplně v pohodě, ale když ne, tak se s nimi taháte. Oni jsou tvrdí, mají na tom založenou hru, i něco trefili, a my tolik ne. A s Brnem se nám tuhle sezonu moc nedaří. Chtěli jsme to teď zlomit a porazit je, ale bohužel se to nepovedlo. Dali jsme za posledních 30 minut stejně bodů jako za první čtvrtinu (třicet), na čemž nějaký podíl možná únava mohla mít. Mrzí nás to, a pokud na ně narazíme někdy v play-off, musíme jim ty čtyři porážky oplatit.
Čím vám Brňané nesedí?
Nevím, proč zrovna oni. Mají vysoký tým, všichni až na pár výjimek měří kolem dvou metrů a i ti mladí kluci jsou tvrdí, teď jim přišel skvělý střelec Frye, hodně dobře brání, jsou tvrdí, důslední a nic vám nedají zadarmo. A když se nedaří třeba těžší střely, je s nimi problém. Byli tvrdší než my a hlavně proto nás porazili.
Noah Carter s Brnem na jeho poměry nebyl tolik vidět, když dal jen 14 bodů. Má právo si po těžké sezoně taky někdy vybrat slabší zápas?
Sezona je opravdu dlouhá a každému se někdy může stát, že se mu nedaří. Nemůžeme po Noahovi chtít, aby každý zápas dával třicet nebo čtyřicet bodů. Od toho nás je tam dalších deset, kteří musíme pomoct. Pořád ale podává skvělé výkony a je na tom dost dobře a pořád by se ho měli všichni bát. Stačí mu dát jeden zápas trochu čuchnout a zase dá třicet bodů.
Brno po něm asi šlo od první minuty, že?
Byli na něj dobře připravení. Mají na pozici čtyři vysoké borce, mají tři čtyři hráče, kteří ho můžou bránit, vystřídají se na něm a nám se nedařilo celkově jako týmu. Byl to ale jeden zápas, s Opavou teď hrajeme doma, naději s ní máme velkou a pořád je o co hrát, ať už o to, jak ukončíme nadstavbu, nebo jak vstoupíme do případného předkola.
A dokážete dostatečně zregenerovat na finiš sezony, když celou sezonu pořád jedete na maximum, abyste se vytáhli co nejvýš, a neskončili jste už v předkole na štítě lovců ze skupiny A2?
Síly na to najdeme určitě. Je to už prakticky play-off a je to už něco jiného. Dosud jsme pořád hráli jako by základní část. To, že jsme byli v A1, je super, ale teď teprve nastává play-off a ta chvíle, kdy člověk musí chytit druhý dech. Už se pojede na krev, přes bolest, pokud chce člověk uspět. A my uspět chceme a jsme nastavení všichni stejně. Konec v předkole by pro nás byl zklamání a nechceme v něm skončit. Myslím, že tým na to máme. Chceme dojít minimálně co čtvrtfinále a pak co nejdál. A půjdeme přes bolest a přes cokoli.
Pokud nyní sledujete hokejové play-off, je v tomle směru inspirací, co mnohdy dokážou vydržet právě elitní hokejisté?
Loni jsem sledoval jízdu Třince, a když jsem po sezoně poslouchal, čím vším si ti borci procházeli v play-off, co je trápilo, bolelo, tam zranění, támhle někdo před operací, tak myslím, že my jsme na tom ještě pořád dobře. Fakt za to ty hokejisty cením, přes co všechno jdou, jakou bolest v play-off překonávají. Takové nastavení bysme měli mít všichni. Play-off je něco jiného, a když člověk chce medaili, musí jít přes bolest a leccos dalšího.
