Vítězná piva? Na to nejsme, spěcháme lehnout domů. A co moc bolí?

Když se v pondělí ráno vzbudil po - podle dobrých sovích zvyků limonádou oslavené - loupeži v Písku, a letmo mrknul na ligovou tabulku, zalil jej blažený pocit.

„Je super vidět nás na třetím místě. Doufám, že to vydrží. Ve druhé polovině základní části máme ale hodně zápasů venku, tak uvidíme,” pravil důležitý člen jednoho ze dvou největších překvapení letošní sezony Marek Vyroubal.

Rozehrávač USK má za sebou čerstvě souboj s druhým top překvapením, nováčkem z Písku, který skončil o dvě koňské délky ve prospěch Pražanů. Dvaadvacetiletý dirigent nyní do velkých detailů odhalí klíče k rozebrání sršního hnízda na nejjemnější třísky, poněkud odlišný charakter francouzského kouče Kuhna i pozadí svého pozvolného návratu na ligové výsluní při trvajícím zdravotním limitu.

Marku, je Frank Kuhn kouzelník svého druhu, když s vaší nehvězdnou soupiskou šlape na paty duu Nymburk - Opava?
To nevím (usmívá se), ale hraje se pod ním velmi dobře. Vztah trenér - hráč je u nás velice dobrý a nikdo z nás nemá problém, s jakou energií a jakým způsobem se kouč vyjadřuje. Vždycky nás dokáže podpořit, stejně jako nás sjet, ale pokaždé tak, že nás chce motivovat. U nás je navíc specifické, že se na zápasy o hodně víc takticky připravujeme, aspoň se mi to zdá. To je velmi dobře zvládnuté, samozřejmě když je na to čas. Pokud se hraje dvakrát v týdnu, je to náročnější. Teď jsme ale měli celý týden na to se nachystat na zápas v Písku.

Je přístup kouče Kuhna výrazně jiný než ten italský Francesca Tabelliniho, nebo ještě dříve americký Joshe Kinga či jihoslovanský Dina Repeši?
Myslím, že třeba od loňska je o dost jiný. Trochu bych Franka přirovnal k americkému způsobu Joshe Kinga, kdy na tréninku se chová trochu jinak než v zápase, kde je patrná stopa adrenalinu a o něco většího tlaku. Trenér z nás ale dokáže dostat to nejlepší a to je úkol každého kouče. Tohle tedy funguje super a není si nač stěžovat.


Ač jste třetí, pod vámi je to dost našlapané. Je reálné aktuální pozici udržet aspoň do konce základní části?
Zrovna o víkendu jsme se o tom bavili. Když v téhle sezoně dojde na nějakou řadu proher, i kdyby jen na dvě tři, hrozně moc to bolí. Je to neuvěřitelně vyrovnané, my se tak soustředíme na každý zápas s tím, že ho jdeme vyhrát a nemůžeme si dovolit ani jedno zaváhání. A je tam hrozně důležitá i otázka skore, kdy musí být v náš prospěch. Pamatuju si poslední sezonu s Dinem Repešou, kdy jsme kvůli jedinému bodu rozdílu ve vzájemných zápasech museli hrát rozhodující páté čtvrtfinále v Brně a možná kvůli tomu jsme sérii nakonec nezvládli... Myslím, že se to do konce základní části vydržet dá, teď máme pauzu, musíme nabrat síly, protože hlavně po Vánocích tam bude hodně náročný program, na který se musíme dobře připravit. Hlavní je sbírat co nejvíc výher, protože nikdo neví, co se v sezoně ještě může stát.

Sršně jste v neděli i s vaším super mladým týmem zvládli složit jako zkušení profíci. Čemu za to dík?
Věděli jsme, že v Písku bude dost krušný začátek. Je to s nimi specifický basket, atmosféra je tam bouřlivá a my museli ustát první čtvrtinu s vyrovnaným skore. Písek první čtvrtky mívá dobré, stačí si vzpomenout na nedávný zápas se Slavií. Taky jsme se chystali na celoplošnou obranu Písku a potom na zónu 2-3. Takticky jsme to zvládli velmi dobře, samozřejmě tam bylo pár chyb způsobených únavou, kdy vy 40 minut musíte být bdělí a neztratit míče proti píseckému presu, což soupeři dává šanci hrát rychle. Taky jsme se nechtěli zaobírat tamním prostředím, ať by se dařilo, nebo ne, i když se nějaká pozice nepovedla. Chtěli jsme hrát rychle, což Písku moc nevonělo, a nakonec jsme to zvládli. Jsme rádi, protože v Písku se nevyhrává vůbec lehce.

V týdnu před utkáním jste si třeba i simulovali hru Sršňů, kdy jedna pětka bránila jako oni?
Zkoušeli jsme si to. Jedna pětka bránila jako Písek a druhá útočila jako my, pak jsme si to vyměnili. Nebo jedna pětka útočila jako Písek. Byli jsme tak připraveni na všechno. Chtěli jsme si pohlídat střelce Šlechtu a Novotného, udržet rozehrávače Sýkoru na nižších číslech, což se taky povedlo, a hlavně jsme chtěli vyhrát doskok, který je hrozně důležitý.

Tak důslednou přípravu děláte na každého soupeře?
Záleží na čase. Při dvou zápasech týdně to tak detailní není, ale snažíme se chystat na každý tým velmi dobře. Spíš ale chceme, aby se soupeři přizpůsobovali naší hře. Jen tady to bylo o něco těžší, oba týmy chceme hrát rychle dopředu, s aktivní obranou na míč. Hlavní nicméně bylo, že jsme se v důležitých momentech soustředili především na sebe a neřešili, co se píská, nebo co na nás kdo řve z publika.

Nácvik živé hry soupeře jste měli pravidelněji i s některými z dřívějších koučů?
Teď se to dělá o dost detailněji než minulou sezonu. Ty sety se někdy i mění, nebo se mění naše obrana proti jednotlivým soupeřům. Naposledy to bylo podobné s Dinem Repešou, kdy se to hodně měnilo, jaký bude spacing (rozmístění hráčů na útočné polovině), kdo koho bude bránit, a jaká bude obrana pick-and-rollu. S Joshem (Kingem), ani s Francescem (Tabellinim) jsme to tak často neměnili.

Když už jsme u srovnávání koučů, leckterý v lize po zápase dovolí i nějako to vítězné pivo. Když vy teď vítězíte i venku, jaké pořádky pak panují v dopravních prostředcích za vedení francouzského lodivoda?
My na to poslední dobou moc nejsme. Nějak nás to ani nenapadne, spíš spěcháme domů, abysme si mohli lehnout a jsme spokojení. (směje se) Po zápase jsme všichni dost unavení, zvlášť venku a zvlášť v neděli. Trenér je v tomhle otevřený a třeba po zápase v Pardubicích jsme šli s kluky někam ven, ale jinak nic. Soustředíme se na basket, ten týden bývá už tak dost náročný.

V Písku jste body rozdělili prakticky na celý tým. Šlo o to nebát se hrát s míčem a na koš, pokud k tomu byl prostor, a nečekat, až se do pozice dostanou hlavní opory?
I tohle vzniklo z části tou atypickou hrou Písku. My se snažili co nejdřív přejít jeho presink a to nám dalo pozice, na které nejsme až tak zvyklí, ale ty střely jsme si brali. Někdy padly, někdy ne, ale chtěli jsme hlavně co nejdřív přejít ten presink a získat přesilovou situaci, na čemž jsme taky hodně pracovali v týdnu, a vyplatilo se to.

Vy jste navíc nejspíš neměli problém běhat v obraně při vířivém útoku soupeře, na jeho rychlý přechod reagovat ještě rychlejším vlastním a nenechali jste se unavit ani frekventovaným střídáním Sršňů...
To taky bylo dost důležité. Ne všichni v NBL chtějí hrát úplně rychle a nám vyhovovalo, že Písek rychle dopředu hrát chce. Dost často riskuje, aby získal míče, a my jsme se právě snažili co nejvíc omezit ztráty, byť jich hlavně v prvním poločase bylo dost. Pak se nám ale hlavně v obraně úžasně povedla třetí čtvrtina. Obranou musíme vždycky začít, jít pak rychle dopředu a co nejmíň hrát pět na pět.

Písku to tentokrát taky moc nepadalo z pole. Do jaké míry jste mu jeho pokusy ztěžovali, nebo do střel nutili horší zakončovatele?
Myslím, že jsme jim to ztížili dost. Nechtěli jsme Písek hlavně pustit do nějaké euforie, že budou běhat dopředu a brát si hned trojky, v čemž jsou možná nejlepší v lize a porážejí všechny ty týmy. Chtěli jsme tak nabírat míč co nejdřív, zpomalit je, aby museli hrát pět na pět a pak šlo o to se soustředit na střelce, dávat je do nekomfortních pozic a především jsme si až na čtvrtou čtvrtinu pohlídali obranný doskok.

Vy jste rozehrávač. Napadlo by vás někdy mít na této pozici v průměru triple double, jak dosud má písecký Vojtěch Sýkora?
(smích) Asi ne, ale tohle je způsobené i neuvěřitelnou důvěrou trenéra. Může si dovolit cokoli a vyhovuje mu ten styl hry. Já se na čísla moc nedívám, pro mě je důležité, abysme vyhráli a je mi jedno, jestli jsme hrál dobře, nebo špatně. My jsme věděli, že hra Písku se hodně odráží od jeho výkonu a je o tom, jak on zrovna zahraje. Když mu zápas vyjde, můžou potrápit kohokoli, ale když se ho podaří udrží na vcelku normálních číslech, budeme z toho jen těžit. On měl celkem 11 doskoků, z toho 4 v útoku, což je hrozně moc, a tam jsme plán nedodrželi, ale neměl tolik asistencí a nám se povedlo nabourat jejich hru. Nehráli volně a necítili se komfortně, z čehož jsme jen těžili.

Vy jste se v posledních utkáních začal statisticky rozpínat. Jako byste trochu navázal na svou velmi slibně rozjetou sezonu 2021/22, již vám během nadstavby ukončilo zranění zad, načež v minulém ročníku to s výkony bylo nahoru dolů a průměroval jste skromných sedm a půl bodu se stejnou užitečností...
Asi trochu trvalo se vrátit k té dobré sezoně. Taky pod každým trenérem se hraje jinak, každý po vás chce něco úplně jiného. Já se jako rozehrávač pořád snažím řídit ten tým, teď jsem navíc i kapitán, takže chci kluky i podporovat, nemít hlavu dole, i když se mi třeba nedaří. Ne vždy jde zůstat pozitivní, ale jsem hrozně rád, jak teď hrajeme, jsme nahoře v tabulce a sebe se snažím neřešit. Jdu zápas od zápasu a doufám, že ty výkony půjdou jen nahoru. Taky nevím, jestli ty statistiky z minulé sezony byly způsobené jen zraněním. Tohle léto jsem měl docela dobrou univerziádu, pak jsem z toho zase vypadl. Je to tak spíš náročné, že to zranění se někdy projeví, jako by obnoví, ale nikdy to není na tak dlouhou dobu, jako to bylo poprvé, což mě těší. Teď jsem rád, že máme zápasovou pauzu, musíme se dát trochu do kupy a potom do toho zase vlítneme.