Vítězství sezony? Radši nehodnotit. USK teď pouští hrůzu

Ač o víkendu Nová huť i bez řady hráčů vyválčila v prodloužení v Pardubicích klíčové vítězství, jež jí zajistilo deváté místo po nadstavbě a tím i papírově hratelnějšího soupeře pro předkolo play-off a také vyhnutí se Nymburku v případném čtvrtfinále, křídelník Michal Svoboda se poněkud zdráhal označit tento úspěch jako výhru sezony.

„To uvidíme, až jak dopadne předkolo pro nás i Pardubice. Nad oběma souboji visí velký otazník. Samozřejmě vzhledem k té důležitosti i k tomu, že jsme to odehráli v sedmi lidech, to dosud zápas dosavadního průběhu sezony asi byl. Bylo to jedno z našich lepších vítězství, které, myslím, málo lidí čekalo,” soudí ostravský snajpr, který se o dobytí Dašické přičinil 20 body.

Michale, máte pravdu, že je vlastně otázkou, zda jde o tak zásadní vítězství a výhodu skončit devátí, když váš soupeř v předkole USK končil nadstavbu třemi výhrami z pěti posledních utkání, jen o tři body prohrál v Ústí a to vše i bez prvního rozehrávače Švece...
To je právě to, proč bych se zatím zdržel hodnocení. Na začátku skupiny A1 jsme si říkali, že USK by byl ten lehčí soupeř, ale v posledních zápasech se herně i výsledkově začal zvedat, takže uvidíme. USK si to načasoval dobře a určitě teď pouští hrůzu.

Se Sovami jste to měli po základní části 1-1. Co sérii rozhodne?
My se hodně dívali na náš poslední zápas na Folimance a rozhodně klíčem bude udržet nízké číslo ztrát, protože v tom utkání jsme jich měli 21. I přesto jsme celý zápas dokázali být na minus deseti až dvanácti bodech, a pokud tohle zlepšíme, tak máme docela dobrou šanci.


Čím to, že tak důležitý zápas, jako byl ten poslední v Pardubicích, se hrál na tolik bodů?
Řekl bych, že Pardubice se docela přizpůsobily našemu tempu hry, kdy my jsme zpočátku docela běhali do protiútoků a dávali z přechodové fáze, ale postupem času jsme s přibývající únavou zpomalovali. Jistě nějaký vliv mělo i prodloužení, ale zápas obran to určitě nebyl.

A hlavně jak jste to zvládli prakticky v šestičlenné rotaci při absenci spousty hráčů?
Nějak se nám ty absence sešly a nikdo s tím dopředu nepočítal. Byla tam nějaká nemoc, Štěpán Svoboda nemohl hrát ještě kvůli ramenu a přidala se i další lehčí zranění. Asi jsme si ale všichni řekli, že už s tím nic neuděláme a zbylo nám jen dobře hrát, což se podařilo.

Měl jste velké obavy, jak to v úzké rotaci zvládnete?
Ani jsme je nestihli mít. Dozvěděli jsme, v kolika budeme hrát, až když jsme ráno nastupovali do autobusu. Na druhé straně, každý, kdo hraje basket, chce na palubovce strávit co nejvíc času a to asi bylo někde vzadu v hlavách, že budeme moct hrát úplně uvolněně a zahrajeme si dost.

Kdo z absentérů, tedy z pětice Balaban, Škranc, Štěpán Svoboda, Igor Svoboda, Čank, by se do startu předkola mohl zapojit?
Za mě budou všichni ready, všichni se připravujeme na první zápas.

Při dané sestavě na Dašické bylo dost ve hře využití zóny, kolik času jste v ní strávili?
Nehráli jsme ji ani jednou. Trenér, ani my jsme necítili, že by to bylo potřeba. Hlavně Pardubice skvěle střílely trojky, takže by to možná byl i větší risk.

Za zápas zásadně vzal Lamb Autrey, který atakoval triple double, i další guard Rideau, který coby rozehrávač byl vedle 30 bodů i vaším nejlepším doskakovačem, a vy jste zřejmě těžil z jejich hry. Souhlasíte?
Jo, všechno se to rozprostřelo, každý v nějaké části zápasu přispěl body nebo doskoky a ve finále jsme se doplňovali, kdy Marťas Gniadek a Dom Heinzl nás udržel hlavně v koncovce.

Nebál jste, že by vše mohlo přijít vniveč po ztrátě vedení v závěru čtvrté čtvrtiny?
Měl jsem nějaké flashbacky z našeho minulého zápasu v Pardubicích, kde jsme ztratili 22bodový náskok, ale asi si pak nikdo nechtěl připustit, že bysme to po tak dobrém výkonu nedotáhli k vítězství. To prodloužení pak ale bylo hlavně o štěstí. Pardubice tam měly v poslední minutě dvě otevřené střely, které nedaly, ale proměnit je, tak mohlo být všechno jinak.