Zlatý krajinář z ČZU: Poločas jsem nepotkal balon a pak...
Za svých zhruba tisíc minut v lize nikdy nedal tolik ani v celém zápase. A v sobotu?!
Za rozhodující poslední čtvrtinu vysázel 19 z 26 sovích bodů a byl jednoznačně rozdílovým hráčem, když navíc sklidil i pět doskoků včetně tří útočných, jež nejsou ani trochu jeho doménou. Na pozici, které by se raději vyhnul. Přesto si tenhle 21letý levoruký forward a zlatý akademik z Číny na svou situaci nestěžuje.
Po třech číselně skromných sezonách nyní jeho čas i role vzrostly, a pokud zvládne Dalibor Vlk zreplikovat 21bodové sobotní představení, na něž mu stačilo pouhých 17 minut, častěji, nemusí se nejspíš o svůj prostor v NBL obávat.
Dalibore, co vás napadlo jako první, když jste si v sobotu před usnutím přehrával svou hvězdnou čtvrtinu z vítězného duelu s Olomouckem?
Moc jsem tomu nevěřil, nebo spíš jsem byl rád, že mi to takhle konečně padlo. V poslední době se na hřišti cítím opravdu dobře a na nějaké takové utkání jsem už čekal. Byla to životní čtvrtina i životní zápas, protože 21 bodů jsem ještě nedal.
Nicméně první tři čtvrtiny jako byste v zápase ani nebyl, hrál jste jen pár minut. A pak přišlo tohle. Dává to nějakou zákulisní logiku, nebo je to s nadsázkou řečeno „nesmysl”?
Zajímavá otázka (usmívá se). Většinou, když se mi v životě stane něco špatného, tak si říkám, že se to v budoucnu vybalancuje zase něčím dobrým. Možná to tak jde vzít. V prvním poločase se extrémně nedařilo, tak... Tohle ale spíš není ten typický příklad. Já se v první půlce moc nepotkal s míčem a už jsem byl takový nechci říct přímo zoufalý, ale nevěděl jsem, jak hrát, abych týmu pomohl. A nakonec se to povedlo ve čtvrté čtvrtině.
Dostal jste v ní větší šanci, protože se nadále nedaří nedávno pořízenému power forwardu Bakerovi, nebo i proto, že tentokrát příliš neskóroval opěrný guard Samoura?
Myslím, že mě tam trenér nechal hlavně proto, že jsem se chytil, začal dávat a pořád jsem byl nějak prospěšný týmu. Patrick Samoura nedával tolik bodů, ale nehrál špatně, on je platný vždycky.
Kde vůbec operujete častěji, na pozici 3, nebo 4?
Já bych správně chtěl být trojka, na křídle, ale vzhledem k situaci v týmu se se mnou počítá na čtyřku, kde musím teď hrát. Do budoucna bych ale chtěl být spíš trojka, které může hrát sem tam na čtyřce, než naopak.
Jak těžkou čtyřkou aktuálně jste?
Zajímavé bylo, že jste brzy po první úspěšné dvojce z vlastního útočného doskoku byl ve čtvrté čtvrtině střídán, už po dvou a půl minutách, než jste byl do hry po minutě na lavičce opět vrácen. To bylo v souladu s vašimi rotacemi?
Jsou úseky, kdy to trenér takhle často střídá. Tady možná byly nějaké problémy s fauly. Původní plán asi byl, že bych tam šel na pár minut, ale když jsem se pak chytil, zůstal jsem až do konce.
A přišly vaše čtyři trojky během tří minut a k tomu další dva útočné doskoky.
Vůbec netuším, jak se to stalo, ale doufám, že budu schopný něco předvést i v dalším zápase. Každý koš člověka nakopne, a když se povedou dvě trojky ve dvou útocích po sobě, je to o to lepší. Pak jsem za chvíli přidal ještě dvojku, byl jsem už nastartovaný a připravený dát úplně všechno.
Ulehčilo vám Olomoucko v oné poslední části život tím, jak se vše pokoušelo řešit individuálně a končilo tak ve ztrátách a bez bodů? A navíc vás nechávalo beztrestně doskakovat v útoku...
Já jsem samozřejmě rád, útočné doskoky mě těší jako jedna z těch hlavních věcí. Doskoky pod oběma koši jsou moje slabina, na které se snažím pracovat. A ani jsem nevěděl, že jsem měl tři útočné za jednu čtvrtinu, což je skvělé. Já se vždycky snažím, když už nemám v ruce míče, abych udělal něco pro tým a ty doskoky jsou na to ideální. Na pozici 4 by to měla být moje silná stránka, což zatím není, ale aspoň se k tomu přibližuju. A hra Olomoucka? Určitě nám to vyhovovalo. V té poslední čtvrtině mi přišlo, že každý z týmu soupeře hrál na sebe a ne moc týmově.
Do této sezony jste většinu ze svých zhruba 1000 minut v lize odehrál za uplynulé dva ročníky s průměry kolem 15 minut a pěti bodů. Co se tohle léto pro vás změnilo?
Oproti loňsku mám určitě větší roli. Minulou sezonu tu byl ještě David Böhm, který hrál hodně, a jeho nepřítomnost má vliv na situaci ostatních, abysme ho nějak nahradili. Zatím to plní Patrick Samoura a já a jde to docela dobře.
A nahrává vám zřejmě i to, že se zatím neprosazuje nedávná posila na pozici 4 Baker.
To je druhý důvod mých minut. Říká se to špatně, ale tahle situace mně taky k minutám přispěla.
A jak vám pomohla velká letní zkušenost na univerziádě, která pro národní tým dopadla naprostou senzací?
To bylo něco úžasného, nepopsatelného a naprosto skvělá akce. Určitě mi to dalo hodně, takový turnaj na takové úrovni, navíc v tak exotické zemi, jako je pro nás Čína, z toho budu ještě dlouho těžit a skvěle se na to vzpomíná.
Pořád si doma při pohledu na zlatou medaili říkáte, jak se to vlastně mohlo stát?
Je to fakt krásné na to vzpomínat, před odletem nikdo ani ze srandy nenadhodil, že bysme to mohli vyhrát.
Kde se jako jeden z ligových akademiků aktuálně nacházíte ve studiu vysoké školy?
Podařilo se mi dokončit první ročník, takže jsem teď začal druhý. Zatím je pro mě jednoznačnou prioritou basket, ale nějak se to dá zvládat, i když to v některých ohledech není ideální. Jsem na ČZU na Fakultě životního prostředí a studuju obor krajinářství.
Co by z vás tedy mohlo být?
To ještě přesně nevím, ale vystudovaný krajinář by určitě měl umět vyprojektovat nějakou stavbu v daném životním prostředí. Spadá sem třeba i revitalizace lesů a projektování podobných věcí.
Vybral jste si tenhle obor cíleně, nebo šlo spíš o náhodu?
Já hlavně myslel na to, aby to bylo něco jiného než basket, abych si od něj odpočinul a byl to spíš úplný opak. Tohle se mi tak zdálo dobré, k přírodě mám docela blízko.
Asi ne každý má v české kotlině možnost, aby ho vedl olympijský medailista. Jaká změna to po příchodu Francouze Franka Kuhna, jenž nahradil Itala Tabelliniho, byla? A jak se na vaší přípravě pozná, že jde o kondičního specialistu?
V čem je jeho kouzlo, že i přes nemalé oslabení jste po 9 kolech výhru od druhé pozice?
Frank se nás snaží nasměrovat k tomu, abysme byli opravdový tým, což se mu zatím perfektně daří. My totiž nemámě žádné extrémní individuality, na které bysme sázeli. A taky to bude tím, že Frank basketu rozumí, dokáže soupeře přečíst a vždycky na ně hrajeme tu hru, kterou nemají rádi.
Je vaše aktuální bilance nad plán, nebo dokonce výrazně nad plán?
Možná bych se nebál říct, že výrazně. Po odchodu Davida jsme nikdo nečekali, že to takhle půjde. Na druhé straně o překvapení bych už nemluvil. (usmívá se)
