Doma můžeme překvapit. Čankovy výstřelky. A kam zmizeli dlouzí?
Asi nejen fanoušky Nové huti zaskočilo na startu play-off nebývalé zúžení podkošové sestavy jejich týmu, z níž se vytratilo rovnou trio borců. Darko Balaban, Dominik Heinzl a Igor Svoboda. I tak ale poddimenzovaný ostravský celek v úvodním utkání čtvrtfinále překvapil v Nymburce 23 útočnými doskoky.
Nebylo to ale jediné zajímavé číslo prvních dvou duelů v Polabí. Další měl na svědomí třeba teenager Mikuláš Čank a i o něm nyní padne pár slov v rozhovoru s kormidelníkem NH Adamem Cholevou.
Kouči, co všechno stálo za zásadním prořídnutím sestavy na začátku play-off?
Zaprvé jsme se rozhodli nepokračovat s Darko Balabanem, který měl kontrakt do konce nadstavby s tím, že se pak rozhodneme, jak dál, ale úplně nezapadl do koncepce naší hry. Jako už starší hráč příliš nepasoval do našeho systému, hlavně v obranné fázi. Chtěli jsme tak dohrát sezonu v původní podkošové sestavě s Dominikem Heinzlem, Adriem Baileym, Martinem Gniadkem a Igorem Svobodou. Ovšem hned na prvním tréninku po odchodu Balabana postihla Igora Svobodu únavová zlomenina nohy a poslední zápas předkola doma s USK dostal sekeru přes ruku Dominik Heinzl a má tam ošklivé pohmoždění. Měl by se ale ještě do play-off vrátit.
Při tomto poměrně velkém oslabení pod košem jste se ještě první dva zápasy v Nymburce drželi velkou část utkání slušně?
Určitě. Třicet minut jsme Nymburku byli soupeřem a pak se ukázala síla a šířka lavičky domácích. A nás pokažé potopily brzké fauly, kdy jsme nemohli dohrávat v plné síle, nebo se čtyřmi fauly na krku, což se v tak úzké rotaci hraje špatně.
Byla větší šance spíš v prvním utkání po návratu Nymburka z neúspěšné mise v Istanbulu a vstřebávání vyřazení ve čtvrtfinále Ligy mistrů?
Paradoxně větší šance byla ve druhém zápase, kdy v Nymburce asi vůbec nečekali, že budeme klást jakýkoli odpor. My jsme ale po nabrání desetibodového manka v první čtvrtině dokázali ve druhé otočit skore, což oni nečekali. Stejně vypadala třetí čtvrtina, ale její poslední minuty už nám to stejně jako v prvním zápase začalo ujíždět, když nám došly síly, a především se nám vyfaulovali Michal Svobody (hrál jen 13 minut) s Rideauem (19) už po 25 minutách utkání. Najednou rozehrávka byla už jen na Mikuláši Čankovi a Lambovi Autreym, což si Nymburk pohlídal. Zvýšil tlak na tyto dva a my to měli o něco těžší. Pokud máme čtyři guardy, kteří se ve hře točí, tak nemáme problém s Nymburkem hrát.
Právě Čank ve druhém duelu zazářil 17 body a 4 asistencemi za více než 30 minut. Ukázal tu svůj další vzestup a odvahu i proti takovému soupeři?
To je Mikulášova přednost, on se nebojí, nemá přehnaný respekt, chce ukázat všem, co umí, a to je jeho motor. Prokazuje to celou sezonu v zápasech i na tréninku. Při jeho mládí to nejde vždy ukočírovat, aby takové zápasy opakoval pravidelně, ale tyto „výstřelky” měl třeba s Jindřichovým Hradcem, Opavou a teď i s Nymburkem. Od příští sezony tak můžeme očekávat ustálení podobných výkonů, ale především musí dál makat na obraně i ostatních činnostech. Mikuláš je ale bodový hráč a není to tedy překvapení, že dal tolik.
Je tedy ještě zatím ve spodní hladině využití svého potenciálu?
Určitě. Je to jeho první velké play-off. Loni měl, tuším, mononukleózu, čtvrtfinále s Opavou nehrál a naskočil až do semifinále, ale to byl po měsíc a půl dlouhém výpadku, neměl natrénováno a tolik si nevěřil. Teď si věří, tu roli má, a jakmile někdo vypadne, je schopný se té role zhostit.
Bylo logické při problémech se sestavou dlouhých hráčů, že vás Nymburk pokaždé předčil zejména v bodech zpod koše?
Tak, my jsme chtěli hrát na koš a vytvářet si střelecké pozice po výhozech, což se ale úplně nedařilo, takže nám body zpod koše chyběly. Bylo tam ale dost šestek, kterých jsme stříleli 26 a 36. Pak tam nebylo tolik bodů zpod koše, ale tresné hody jsme měli.
Zaujalo i vašich 23 útočných doskoků v prvním utkání, bylo to v dané situaci nad očekávání?
U nás tohle není úplně o dlouhých, ale spíš o guardech, aby tam chtěli chodit. Střídá se to ve vlnách, kdy některé zápasy za tím jdeme, a jiné do toho musíme kluky tlačit. Lamb Autrey má plno doskoků, Laquincy Rideau to samé, Mikuláš Čank na to taky má velký čuch a Adrio Bailey si samozřejmě vezme svoje míče, plus tam byli Michal Svoboda s Martinem Gniadkem. My jsme měli vysoký nástřel a dobře jsme to doskakovali.
Až týdenní mezera před třetím a čtvrtým zápasem vám přišla vhod, nebo byste raději hráli dřív?
Pro nás je každá pauza lepší. I Nymburku to dává víc prostoru si odpočinout, ale v momentální fázi nám to bodlo. A především je lepší, že teď hrajeme o víkendu, kdy přijde víc lidí než v týdnu, kdy se nechodí tolik.
Co si dáváte do domácích zápasů za cíl?
Nehrát jen třicet minut, ale 40. To je celé. My jsme dosud vždy zvládli hrát 25 až 30 minut, ale to na Nymburk nestačí. Potřebujeme se tak posunout výš a hrát 40 minut, navíc domácí prostředí a fanoušci nás potlačí k lepším výkonům a pak můžeme překvapit.
Pokud by nakonec letošní sezona, další nesnadná ve vašem podání, skončila osmým místem, bral byste to po loňském čtvrtém za výrazný krok zpět?
Tak to nejde brát. My jsme měli jako cíl stanovené play-off, což jsme splnili. V hlavách hráčů i mé to samozřejmě neúspěch bude, prototže tým měl na víc, ale smůla, která nás provázela celou sezonu, nám to úplně neumožnila. Věřím nicméně, že kdyby příchod Rideaua nastal o měsíc dřív, hrajeme skupinu A1 a tam, kde je teď Olomoucko, bysme byli my. Na to se ale nehraje a my jsme rádi, že jsme vůbec v play-off, protože do nadstavby jsme vstupovali z jedenácté pozice. Bereme to, jak to je. Jistě, drželi jsme v předkole palce Pardubicím, abysme si zopakovali čtvrtfinále s Opavou, ale i když je to s Nymburkem, chceme si to užít. Ne každý den můžete hrát s takovým týmem sérii na čtyři výhry a pro naše mladé jako Čanka nebo Ivánka, který se také jeví dobře, nebo i pro další je to velká lekce.
