Hanáci slaví druhý bronz!
Vyprodaná Čajkaréna poslední desítky sekund utkání už bouřila a oslavovala své bronzové hrdiny. Domácí tým Olomoucka fantastickou druhou čtvrtinou, již ovládl 26-6, nakopl druhý duel o třetí místo na pozitivní vlnu a tu až do konce neopustil.
Nad Děčínem zvítězil i podruhé (83-73) a může se radovat z druhého ligového bronzu v zatím jen osmiletých dějinách mladého klubu a z prvního cenného kovu po přesídlení z Prostějova do Olomouce před čtyřmi lety. Po osmé příčce z loňska jde o dost nečekaný posun vzhůru.
Válečníci, kterým vedle Waltona dnes chyběl i lídr Ogundiran, se po loňském bronzu musí spokojit s nepopulární bramborovou medailí, a nezískají tak sedmé pódiové umístění za posledních deset dohraných sezon.
Po nezvládnutém domácím utkání seveřané vstoupili do druhé bitvy mnohem líp a aktivní a úspěšnou hrou do koše s bonusem dvou trojek už po šesti minutách vedli 9-16. A když pak Davidson přisypal dvě trojky a celkem osm bodů, střelecky zprvu se poněkud trápící domácí byli po deseti minutách v deficitu 15-26.
Jenže to ještě hosté nevěděli, že první dějství bude jejich labutí písní této sezony. Od startu druhého už převzali otěže domácí. Wertz se aktivoval trojkou a dvojkou zpod koše, Carter trefil trojku po útočném doskoku při šestkách, vzápětí skóroval po zisku svého týmu a po dvou trojkách Žáka už Olomoucko na konci 18. minuty vedlo 35-31. Děčín v tomto úseku čtyřikrát ztratil, netrefil téměř nic a jeho podkošová hra přestala existovat. Wertz s Wrightem navíc zavřeli poločas dalšími dvěma trojkami na 41-32 pro domácí, kteří z oblouku měli v ten moment převahu 8 ku 4.
Děčín se nevzdal a ve třetí části srazil z manka tři body, když se opět začal prosazovat zpod koše, jenže domácí už neopouštěla dostatečně přesná muška. Ve čtvrté části drželi náskok kolem hrany deseti bodů, přiemž její finiš si v kulise téměř tisícovky fanoušků vzal do správy Evans, jenž zamítl jakýkoli pokus hostů o dramatizaci.
Olomoucko v posledním zápase sezony táhli obvyklí podezřelí, tedy Wright (22), Carter (19+7 doskoků a 6 asistencí), Evans (12+6 doskoků a 6 asistencí), Wertz a Keeler (po 10). Za Děčín korigovali Slowiak, Davidson (po 13), Edwards (11+9 doskoků) a Pomikálek (11). Rozdílovými disciplínami byly především trojky (20/11 - 21/8) a trestné hody (18-7).
Libor Špunda (prezident BK Olomoucko): „Děčín byl nepříjemným soupeřem, nám se ale podařilo dotáhnout do konce skvělou sezonu a máme medaili, po které jsme tajně toužili. Máme ji, je to pro nás velká injekce. Od předkola jsem věřil ve velký úspěch. Mám obrovskou radost, že jsem se nespletl.”
Dominik Žák (forward BK Olomoucko): „Začátek se úplně nepovedl. Od druhé čtvrtiny jsme ale hodně zabrali. Sil jsme měli hodně, chtěli jsme to ukázat, což se povedlo. Byl to poslední zápas doma pro tuhle skvělou partu, cíl byl jasný. Rozhodlo naše nasazení, touha a chuť uspět. Na tuto sezonu nikdy nezapomenu.”
Filip Kroutil (křídlo BK ARMEX ENERGY Děčín): „Jsme zklamaní, čekali jsme něco jiného. Mentálně to pro nás bylo těžké po porážce v semifinále. Hlavně první zápas série o třetí místo se nám nepodařil. Poslední porážka je hořkou tečkou, vzhledem k problémům, které jsme v minulých měsících měli, sezona až tak špatná nebyla.”
Tomáš Grepl (trenér BK ARMEX ENERGY Děčín): „Sezona je za námi, teď už nemá smysl prakticky nic říkat. Jen v kabině poděkovat hráčům za práci, kterou odvedli. Vzhledem ke zraněním i dalším problémům, které nás provázely, to byla jedna z nejtěžších sezon. Musíme si celý ročník vyhodnotit a rozhodnout se s vedením, co bude dál.”
