Krvavý dres? Bolelo to extrémně. Ale už mi to zase běhá

Zadní část dresu měl posetou krvavými skvrnami, jako by právě vyšel z ringu v úplně jiném sportu.

„Někde jsem krvácel, ale neuměli jsme to najít. Asi šlo o něco malého,” mávl rukou po domácím zápase Ligy mistrů s německou Vechtou druhý střelec (19), nejlepší doskakovač (8) a také nejvytíženější hráč (téměř 29 minut) vítězného Nymburka Jaromír Bohačík.

Zdálo se tak, že soutěž, do níž se český šampion vrátil po roční zastávce v Europe Cupu, stále dost bolí. „Mě v tomhle zápase bolela extrémně, protože naposledy v Ostravě jsem poprvé v sezoně špatně spadl na zem, a jsem docela bolavý,” postěžoval si 32letý třetí střelec týmu v Lize mistrů (s 12 body), který na palubovce pražské Královky stál v botách z dílny Stepha Curryho, jimiž jej zásobuje kapitán celku ERA Martin Kříž.

Jaromíre, získali jste třetí výhru ze tří zápasů Ligy mistrů. Co na to říkáte?
Soupeř odvedl kus práce na videu, protože v první čtvrtině si nás pěkně rozházeli. My se jako vždycky snažili na soupeře vyvíjet tlak, ale oni na to byli připravení a hráli proti naší obraně strašně chytře. Na druhé straně naši kluci na balonu a taky pivoti udělali v obraně strašně moc práce, zvyšovali obrátky a pro Vechtu to bylo pořád nepříjemnější. Zdá se, že jsme se na to dokázali adaptovat a pak změnit styl hry.

Co zaznělo v oddechovém čase za stavu 17-22 po pěti trojkách soupeře, že přišla šňůra 12-0?
Řešili jsme, že jejich hráč na míči při pick-and-rollu není vůbec agresivní a nechce atakovat koš, ale hledá přihrávku a tím, že my tam nebyli dost agresivní, dělal dobrá rozhodnutí a my rotovali docela pozdě. To bylo třeba zpřesnit a uvědomit si, že rozehrávač chce spíš najít první pas do hry.


Z toho pak vyplývaly volné a hlavně přesné trojky soupeře z rohů?
To s tím právě souvisí. Většinou obránce z rohu má jakousi zodpovědnost za hráče sbíhajícího po pick-and-rollu, protože náš pivot ve cloně předskakuje. My se tak snažili jim zkrátit čas, kdy ten obránce u střelce v rohu nemohl být.

Jak složitá byla situace, kdy soupeř od třetí čtvrtiny zlepšil útočný doskok, přestal ztrácet a dotáhl se až na šest bodů?
Už v poločase jsme mluvili o tom, že když se tak brzy takhle vede (až o 22 bodů), je to vždy hodně nebezpečné. Připravovali jsme se, že takový comeback se může stát. Vydrželi jsme klidní, i když jsme tam udělali pár chyb. Pak jsme se znovu zkoncentrovali a na tuhle krizovou situaci zareagovali dobře.

Dosáhli jste už jedenácté soutěžní výhry v řadě, v sezoně jste stále neporaženi. Ukazuje to na vaše letošní ambice?
Musíme být stále ostražití. Ve třech zápasech Ligy mistrů byly vždy úseky, kde kdyby tři čtyři balony šly na druhou stranu, dnes mluvíme úplně jinak. A v NBL už stabilně máme velice chladné začátky, takže pořád je na čem pracovat.

Už trochu tušíte, co tenhle tým může dokázat?
Kdyby nám někdo řekl před sezonou, že povedeme skupinu s bilancí 3-0, všichni by to brali jako překvapení, nicméně si uvědomujeme, že dokážeme hrát s takovými týmy a uvidíme, na co to bude stačit.

S osobním 19bodovým výkonem jste spokojen?
Ještě se na to budu muset podívat na videu, nicméně výsledek je super, takže po utkání spokojenost.

Jak se zatím ve hře cítíte? Vypadáte herně lépe i aktivněji než v minulé sezoně.
Cítím se mnohem líp. V létě jsem byl na operaci achilovky, která mě strašně dlouho trápila. Musím poděkovat panu doktoru Kmošťákovi, který mě k tomu donutil, protože jsem měl velký strach z operace (usmívá se). Je to teď v pořádku a musím jen dostat tu levou nohu do lepší kondice, protože celé léto jsem nic nedělal. Nicméně tím, že už hraju bez bolesti, tak moje hra vypadá hned asi trochu líp (směje se), ale pořád cítím, že tam je třeba nějakou práci udělat. S naším rozvrhem a trénováním to ale není snadné, tak věřím, že tréninkovým procesem aplikovaným naším koučem se to za nějakou dobu dá do pořádku.