V roce 2010 jsme tohle netušili. Česko je stabilní přístav

Jen čtyři roky trvalo, než se kouč Oren Amiel znovu vrátil do své osudové destinace. Po absolvování několika zahraničních štací se v úterý opět usadil do trenérského křesla v týmu tuzemských šampionů z Nymburka.

„Už při svém odchodu jsem si myslel, že to není sbohem navždy, ale jen na shledanou, uvidíme se později. Život mé rodiny se poslední čtyři roky hodně měnil a rozhodli jsme se trochu usadit. Takže když přišla nabídka k návratu do Nymburka, brali jsme to jako skvělou příležitost. Jsem z toho nadšený, že jsem zpět,” raduje se Amiel.

Jeho rodina už se nastěhovala do Poděbrad před rokem a žila zde v době, kdy izraelský kouč působil v Japonsku jako asistent Ronena Ginzburga. Tehdy přitom vůbec netušil, že se sám k Labi vrátí též.

„Když jsme sem poprvé dorazili v roce 2010, tak jsme neměli potuchy, jak velkou součástí našeho života se Česká republika stane. Vždy jsme se tu cítili dobře. Vyhovuje nám místní mentalita, lidé, proto jsme se rozhodli nastěhovat do Česka bez ohledu na to, kam povedou mé profesní kroky. Děti už dospívají a potřebovali jsme nějaké stabilní zázemí, aby mě jen nenásledovaly za mými sny. Když teď přišla ta příležitost se zase spojit, brali jsme to jako osud. Beru to jako nejlepší rozhodnutí, které jsme jako rodina mohli udělat,” podotkl Amiel pro klubový web.

Vrací se do opět našlápnutého týmu a ví, že bude nemalou výzvou navázat na sezonu, v níž celek ERA sahal i po FINAL 4 Ligy mistrů.

„Minulá sezona pod vedením trenéra Tabelliniho byla fenomenální. My jsme se o podobný úspěch předtím také zažili, bohužel jsme tehdy hráli čtvrtfinále na venkovním hřišti a ještě to ovlivnila pandemie. Těším se, že budeme mít příležitost si to zopakovat a zažít podobné úspěchy. Klub je na to nastavený, je tu skvělá energie. Je pro mě ctí vést tento tým a budu se snažit navázat na jeho historii.”

Za uplynulé čtyři sezony si staronový kouč Nymburka prošel ligami v Izraeli, Německu a Japonsku a načerpal tak spoustu nových zkušeností, jež plánuje zúročit.

„Když nehledáte cestu, jak se zlepšit a posunout, tak jdete dozadu. Mám stejné principy a stejnou osobnost, ale jsem teď zkušenější a měl jsem možnost nahlédnout do jiných basketbalových kultur. Věřím, že jsem se jako trenér rozvinul. Mám mnoho nových nápadů, které bych chtěl zapojit a vyzkoušet.”