Přišla mi zpráva: Jeden z historických obratů!

Ten startovní dotaz ho pobavil. Dobře věděl, kam míří. A taky už měl po dlouhých dnech s prožitými zmary mnohem lepší náladu. Válečnický kapitán udělal se svým týmem děčínským tifosi po sérii tří porážek zase jednu radost, a to tu z množiny velkých.

ARMEXU se totiž  v sobotu povedl krajně neobvyklý kousek. Složit v Opavě domácí tým po obratu z minus 19 bodů v druhé půli s korunou v posledních 90 sekundách s otočkou z minus sedm. Pětatřicetiletého forwarda Tomáše Pomikálka se tak nedalo na úvod zeptat jinak než:

Tomáši, byl výsledek a zejména koncovka z Opavy v dané situaci z kategorie nečekaných?
(směje se) Předpokládám, že pro spoustu lidí ano, protože jich tohle moc nečekalo. My jsme měli poslední kola nějakou slabší chvilku, i když z toho nechci dělat nějakou tragédii, byť na konci základní části se možná budeme bavit o tom, aby nám ty prohrané zápasy nechyběly. Jsem nicméně pořád přesvědčený, že takhle (jako v Opavě) jsme byli schopní hrát vždycky, jen to teď musíme udržet.

Po 71 a 63 nastřílených bodech z posledních dvou utkání byl nečekaný i váš 92bodový útok na horké opavské palubovce. Odkud se najednou vzal?
My jsme víc trefovali koše (smích). Možná to zní blbě, ale my jsme ty předchozí zápasy prostě nebyli schopní se trefit. Měli jsme ohromný nástřel, třeba naposledy doma s Olomouckem, kdy prakticky nikdo nebyl schopný nic dát.

Kdy naposledy byste z paměti vylovil takový obrat v koncovce se zavřením zápasu 10-0, zejména na půdě takového týmu, jako je Opava?
Úplně jednoduše - to si nepamataju. Dokonce mi přišla i zpráva ve smyslu, že to někdo považoval za historicky jeden z největších obratů v jakémkoli zápase. Já takový přehled nemám, ale je pravda, že z minus 19 bodů 13 minut do konce otočit k vítězství, to se moc často nestává.

Když zbývalo těch 13 minut, nenapadlo vás tam už - to zase bude cesta domů?
Ať člověk chce, nebo ne, tak hráli jsme v Opavě s týmem, který poměrně nedávno byl mistr ligy, a víme, jaké má kvality s jak zkušenými hráči, takže ve chvíli, kdy prohráváte o skoro dvacet před poslední čtvrtinou, tak tam nějaká taková myšlenka vběhne. Zase jsem si ale říkal, když jsem viděl skoro celý náš první poločas, tak to byla hra, jakou chceme hrát, a i když tam bohužel přišel výpadek ve třetí čtvrtce, tak následně jsme začali hrát ještě líp než v první půlce. A za to, jak jsme sepnuli, tak i přes to, že to byla trochu loupež, šlo o zasloužené vítězství.

Co hlavně v ten kritický moment zafungovalo?
Zničehonic jsme začali stahovat, dostali se pod deset bodů, což je ta psychologická hranice. Najednou to bylo o sedm, zase jsme ubránili a po nějakém timeoutu jsme cítili, že je ještě spousta času a že to je hratelný zápas. Všichni tomu věřili, že to ještě jsme schopní uhrát.

Minutu a půl do konce jste ztráceli oněch sedm bodů. Domácí už pak jen odpoutávali daleké jumpy bez podpory doskoků. Cítili jste z nich už onen pověstný strach z výhry?
Letos se opravdu hodně spoléhají na střelbu trojek, mají jich vystřelených víc než dvojek (195 ku 156) a jednu chvíli jim toho tam spadlo spoustu, ale ke konci bohudík pro nás už ne, byť některé střely byly takové, že je jindy dávají. A možná začali být trochu nervózní. My si tam naštěstí pohlídali i obranný doskok a dokázali jsme tím chodit do protiútoků, Opava na nás využívala fauly a nás hodně podržely šestky (34/30). V tom konci prostě hrálo všechno pro nás.   

Zdá se to, nebo aktuálně Slezané už nebudí takové obavy jako dřív - při té spoustě odpálených trojek a menším tlaku na koš nebo v protiútocích?
Neřekl bych, že by to byl nějak slabší tým, nebo že už tak nehrozí. Pořád jsou to kluci, co spolu fungují strašně dlouho a „Šířa” (rozehrávač Šiřina) by se spoluhráči mohl hrát poslepu. Mají teď navíc pod košem Američana Howarda, který je velice šikovný, silový, je to skokan, výborný na doskoku a umí i z dálky. Takže ten tým mají pořád hodně hodně dobrý na všech pozicích. Možná stejně jako na nás, kteří jsme si počínaje Pískem vybrali tu „deku” tří zápasů, teď něco podobného padlo i na ně. Nevím, jestli u tak zkušených hráčů jde mluvit o nervozitě, protože toho zažili hodně, takže je to třeba jen jednozápasový výpadek a příště můžou ukázat, že je všechno jinak.

Mimochodem, vy jste vyhráli zápas, kdy statisticky skoro vše hovořilo proti vám, vyjma šestek, z nichž jste domácí přebili 30 ku 13. Přesto jste vyvázli s výhrou...
Nám už pak hrálo vše do karet, hlavně ty šestky, a to i přesto, že obzvlášť ve třetí čtvrtině jsme propadli, když jsme nechávali volného Luďka Jurečku, u kterého se musí pokrýt hlavně to, aby neměl ani půl metru místa na trojce, a přesto prostor měl a dokázal to proměňovat a jednu chvíli nás tam hodně trápil. Nakonec jsme se ale radovali my, protože v té koncovce nám vyšlo všechno a byli jsme schopní ubránit, nebo to domácím nepadlo.

Poté, co USK doma s Opavou házel 45 šestek, vy teď v Opavě 34, je to stále náhoda?
O Opavě se dlouhodobě ví, že hraje tvrdě, na hraně faulu. Jak to je posuzované, teď není vůbec na mně, ale musí při té hře očekávat, že se proti nim bude střílet dost šestek, což očividně poslední dva zápasy ukázaly.

A kdo se ukázal také, byl váš spoluhráč Anthony Walton, který svými čísly v Opavě takřka zdvojnásobil své dosavadní průměry a podal jasně nejlepší výkon sezony. Jako by z něj opavské prostředí dostávalo pravidelně to nejlepší...
No, pamatuju si ten zápas ze začátku minulé sezony, kdy byl asi po deseti minutách vyloučený. (smích) Samozřejmě ale v sobotu byl skvělý, byl to ten AJ, který nás zdobil poslední dva roky. V útoku byl neskutečně platný asistencemi i doskokem a znát byl i v obraně. Budeme jen doufat, že takhle bude pokračovat.

Prý se už blíží jeho české občanství, neobdržel ho náhodou v minulých dnech, když se teď tak náhle rozohnil?
Myslím, že ještě ne, minimálně o tom zatím nemluvil. A tohle se určitě dozvíme, až to nastane. (usmívá se)
  
Na závěr se nejde nezeptat - je i po takovém zápase stále brzy na to říct, že ona „deka”, která na vás poslední zápasy ležela, byla odhozena?
Já nejsem pověrčivý, ale těžko se na to odpovídá. Vždycky tvrdím, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Když vezmu ty předchozí tři porážky, tak s Pískem, který podle mě u nás odehrál výjmečný zápas a trefoval neuvěřitelné střely, to ještě nebyl takový průšvih, ale na Slavii jsme hráli opravdu špatně a doma s Olomouckem ještě hůř. Teď přišel pro změnu úžasný zápas v Opavě a já doufám, že si to i dál nastavíme jako tam. Věděli jsme, že máme co odčinit a vracet i našim fanouškům a věřím, že v tomhle rytmu pojedeme i dál.