Speed! Na plný plyn na hřišti i na dálnici

S VÝRAZNÝM NOVÝM LVEM ONDŘEJEM SEHNALEM Jeho revírem je česká scéna a nyní už i mezinárodní vody. Jeho tempo je zběsilé a protivníky mu jsou muži z ostatních jedenácti celků NBL, nově již i Belgičané s Dány a vedle nich také tisíce soupeřů v silničním provozu, v němž se prohání v ceně pro ligového MVP i dvousetkilometrovou rychlostí. Natočil svůj první kariérní triple double, porazil Nymburk a svádí souboj s dosavadním dominátorem Šiřinou o nejcennější individuální trofej.

Neklidný mladík se lvíčkem na hrudi pracuje ve dne v noci, aby už na konci této sezony udělal další kariérní krok a posunul se vstříc svému dlouhodobému cíli. Obrovskou rychlostí se nyní řítí po své životní dráze rozehrávač USK Ondřej Sehnal, který o víkendu naplno poznal i tryskové tempo a enormní fyzičnost internacionální hry.

V litevské kvalifikační bublině si to „na férovku“ rozdával s dánským snajprem Lundbergem, jejž ve čtvrté čtvrtině dvěma rychlými pohyby těla dostal na hranu vyfaulování. Navíc už ve druhé čtvrtce zapsal rychlých 8 bodů a celkovými deseti vysoustružil svůj zatím nejsilnější moment v reprezentačním dresu dospělých. Chybělo jen velmi málo, aby se stal X-faktorem v danou chvíli velmi cenné výhry, jež Čechy nakonec minula o pár centimetrů. A 23letý playmaker si nejspíš řekl i o další národní pozvánky od kouče Ronena Ginzburga.

„Doufám, že se o místo tady budu moct i příště poprat. Konkurence je ale v dnešní době v reprezentaci obrovská. V Litvě chybělo šest důležitých hráčů, na tom je vidět, jak český basket jde nahoru,“ cení si svých 24 minut s Dány a devatenácti s Belgičany.

Zároveň je však k sobě i kritický. „S Belgií jsem udělal nějaké čtyři chyby, které bych už dělat neměl. Beru se jako hráč, který by měl předvádět stabilnější výkony. Ve druhém zápase jsem se dánského skórera Lundgrena snažil bránit, jak to jen šlo, ale on ukázal svou kvalitu,“ krčí rameny nad 38bodovou explozí soupeře, který nicméně všechny své body nedocílil právě přes dirigenta pražského USK.

Ten byl prý lehce nervózní jen v prvním zápase. „Přece jen jsem tam šel docela brzo a byla to první větší role v reprezentaci. Ale hned, jak jsem se rozeběhl, to ze mě spadlo.“

Ve všech svých minutách ve Vilniusu také naplno poznával, jak tvrdý je mezinárodní soutěžní chleba. „Myslel jsem si, že to bude s naší ligou trochu srovnatelnější, ale je to úplně něco jiného – všechno je mnohem, rychlejší, fyzičtější a atletičtější. Nepamatuju si, kdy naposledy jsem hrál proti hráči, kterého jsme bránil na maximum svých sil, a on dal stejně skoro 40 bodů. I pivoti jsou oproti české lize mnohem silnější, třeba včera hrál za Dány borec se 120 kily,“ odfoukne si na tuzemské poměry velmi dobře fyzicky vybavený guard.


S první významnější rolí na reprezentačních prknech se ale nehodlá jen tak spokojit. Míří ještě dál. „Mým dlouhodobým cílem je Euroliga, doufám, že se to někdy povede. O té soutěži jsem odmala snil a sledoval ji. Udělal bych pro ni cokoli,“ slibuje.

A věří, že za plného zdraví, které je pro něj po řadě operací kolen z minulosti alfou a omegou všeho konání, se po této sezoně posune o další krok vpřed. „Nechci ale nic předjímat. Ještě mám klubové i individuální cíle na tenhle ligový ročník, kde s USK chceme udržet tu pozici, kterou teď v tabulce máme,“ říká ke sdílenému třetímu místu.

Před sebou už v tomto týdnu bude mít zase zápasy Kooperativa NBL, kde jej čeká podstatně jiná role. „V klubu většinou při zápasech nebráním nejlepší hráče soupeře. Moje úkoly jsou spíš vést po celou dobu náš útok. Podobné „problémy“ má i „Šířa“ (Jakub Šiřina), a to je o deset let starší,“ šťouchne si s decentním úsměvem do kapitána lvů v listopadové bublině a zejména do lídra Opavy a aktuálně i celé ligy.

Momentálně je to ovšem právě Sehnal, kdo mu nejvíc dýchá na záda a mohl by jej odloučit od obhajoby trofeje pro MVP sezony. „Nevím, jestli zrovna jeho teď chci hecovat. Poslední dvě sezony proti nám předváděl něco neskutečného! Loni v Opavě nám dal 18 bodů jen za první čtvrtinu. A navíc Opava má teď v tabulce lepší bilanci, takže tíha leží na nás.“

Vedle adrenalinu při utkáních v dresech klubu i národního týmu poslední měsíc Ondřej Sehnal zažíval i jeho jiný odstín. Ten při pořádném sešlápnutí plynového pedálu luxusního Hyundaie Genesis, jímž se vozí jako MVP října, a to se sotva zaschlými papíry! A někdy ne právě pomalu.

„Hned první týden jsem mimo Prahu vyrazil trochu vyzkoušet, kolik z toho jde vytáhnout. Přesně bych to radši neměl říkat, ale bylo to něco přes 200,“ usměje se lehce provinile.

Lepší auto si prý na start řidičské dráhy nemohl přát. Hlavní ale je, že vůbec má co řídit. I proto, že dosud neměl co, řidičské lekce odkládal. „Dal jsem na radu táty, že si mám řidičák dělat, až budu mít auto. Letos už to vypadalo, že dostanu auto i od klubu, tak jsem si ho udělal. A nakonec to vyšlo i tak, že jsem se akorát stal MVP měsíce. A teď bych nejradši řídil pořád,“ přiznává.