Super, že se lidi naučili chodit!

S VIKTOREM PŮLPÁNEM Sdíleně druzí Brňané už sice přišli o visačku nejúdernějšího útoku ligy, zato se čerstvě zaměřili na obranu, což ještě před reprezentační přestávkou odnesly ve své pevnosti Pardubice, a v sobotu ve svém vyprodaném chrámu i vedoucí Děčín. Ten si před startem sezony vytkl za cíl doma v dlouhodobé části neprohrát ani jeden mač, o vítěznou domácí šňůru ale přišel už při pátém pokračování.

„O tomhle jejich cíli jsem ani nevěděl, ale jsem rád, že se nám to povedlo hned po „repre” pauze a skočili jsme do toho tímhle způsobem. Dokázali jsme si, že i na palubovce takových týmů jsme schopní vyhrávat,” těšilo ředitele brněnské defenzivy a trojnásobného Obránce sezony NBL Viktora Půlpána, podepsaného dokonce pod šesti zisky z děčínské palubovky, což je vyrovnaný rekord tohoto ročníku.

Viktore, po 65 bodech inkasovaných v Pardubicích a 63 v Děčíně, stává se váš tým s do té doby nejlepším útokem i špičkou na obranné polovině?
První kola od nás na obranné půlce nebyla extra podařená, ale ty poslední dva zápasy nám ukázaly, že můžeme být velice dobří právě i v obraně. Některé věci jsme opravili a šlape to. Určitě jsme zlepšili obranný doskok a pak komunikaci, tyhle dvě věci bych vypíchnul. První zápasy to od nás ještě nebylo optimální, teď už jsme ale spolu víc mluvili a nedostávali jednoduché koše.

Když jste měli s více než 85 body nejproduktivnější útok ligy (aktuálně třetí s 82,5 za Nymburkem s 85,3 a Ostravou s 84,7), díky čemu se to při minimální obměně kádru dařilo?
Já v té době tahle čísla nevnímal, ale byl jsem příjemně překvapen, že dokážeme být takhle produktivní. Je znát, že jsme už dlouho spolu, víme, co od sebe čekat, a nese to ovoce. A je dobře, že se teď přidala i obrana. Pokud tyhle průměry udržíme i dál, bude to skvělé. Navíc teď jsme dvakrát dostali pod 70 bodů venku, což je parádní.

Co rozhodlo koncovku v Děčíně?
Asi bojovnost, že jsme se nevzdali až do konce. Domácí po našem skoro celozápasovém vedení šli v závěru přes nás na plus čtyři, ale my tam poskládali pár dobrých obran a věřili, že to ještě zlomíme.

K obratu vám pomohla trojka Mišuly a vzápětí i čtyři rozhodné body mladého kolegy Bálinta. Přenesl si kuráž ze dvou vydařených reprezentačních vystoupení i do ligových koncovek?
„Repre” Ríšovi na sebevědomí určitě přidala, zahrál ty zápasy dobře. Už ale i v play-off minulé sezony a na začátku téhle ukazoval, že na to má, hrál dobře, a když bylo potřeba, byl na něj spoleh. Umí proměnit i těžké střely nebo nájezdy.

Nezačal teď v klubu machrovat?
Ne, ne. To kdyby začal, tak my si ho srovnáme (úsměv).

Právě vy dva jste měli rozehru na starosti v posledních reprezentačních utkáních. Zároveň ale nepatříte k nejvýřečnějším nebo nejhlasitějším hráčům. Zvlášť kolega Bálint vystupuje hodně tiše. Už ho učíte křičet, aby ho i v reprezentačních zápasech bylo dost slyšet?
Od doby, co jsem ho poznal, se v tomhle ohromně posunul. Mluví mnohem víc. V Brně zatím hraje víc z křídla, takže tam to nemusí nějak organizovat, ale tohle všechno přijde se zkušenostmi a získaným sebevědomím. Je to podle mě jen otázka času. Na hřišti musí být jako rozehrávač slyšet a myslím, že si toho je vědom.

On je založením útočnější hráč, vy jste víc na obranu a doskok. Když jste se teď střídali u kormidla reprezentace a svým způsobem se i přetahovali o minuty, nebyla tam i trochu rivalita?
Ne, máme spolu super vztah. Nemůžu říct jediné špatné slovo. Tím, že se takhle doplňujeme, i v Brně nám to dost funguje. Každý máme něco a moc dobře to o tom druhém víme. Vzájemně se respektujeme.

Z vlastní zkušenosti můžete asi líp posoudit, jak těžké pro mladšího parťáka je přeskočit z klubové pozice křídla na reprezentační rozehru v zápasech této elitní úrovně.
Právě na téhle úrovni to není vůbec nic lehkého. Ríšovi hodně pomohlo play-off minulé sezony NBL, kdy musel být na rozehře hodně (po Půlpánově zranění), a popral se s tím dobře. Na míči je šikovný, takže extra problém s tím neměl, jedině že se tam musí víc mluvit, ale i v tom se už posouvá.

Vy jste měl v sobotu v Děčíně dokonce šest zisků, a to proti středoevropskému super lupiči Waltonovi, který v tomhle zápase nezískal ani balon a k tomu nabral pět ztrát. Byl jste na něj speciálně nachystán, když jste jej většinu zápasu měl na starosti?
Extra jsem se na to nepřipravoval, ale vím, že je to výborný obránce a mívá hodně zisků. Dával jsem si tak pozor spíš v útoku, abych neudělal chyby a nenabil soupeři na jednoduché koše.

Za kolik z pěti ztrát Waltona jste byl osobně zodpovědný?
Těžko odhadovat, ale myslím, že to mohly být tři. Jednou dvakrát jsem třeba v setech soupeře předvídal, kam půjde přihrávka a získal míč.

V nohách jste měl více než 32 minut, což při náročné obraně Děčína musela být slušná šichta. Projevilo se to i v závěru, kdy jste minul dvě šestky a měl i nějakou ztrátu?
Tam už to bolelo, to ale v Děčíně vždycky. Je to fyzičtější, náročnější basket, ale já se nechci vymlouvat na únavu. Ty šestky jsem proměnit měl. Hlavní ale bylo, že jsme zvládli zápas týmově.

Týmově jste dokázali eliminovat i hlavní děčínské zbraně, když Válečníci nic neměli ze sedmi útočných doskoků, ztratili 16 míčů, přetlačili jste je i z brejků a jen tři jejich hráči dali víc než tři body. Vyšel zápasový plán dokonale?
Na útočný doskok jsme si určitě dali pozor a stejně i na to, aby se do hry nedostali ostatní hráči. Věděli jsme, že hlavní opory Walton a Nichols si svoje dají, ale tím, že hráli jen oni a zbytek týmu se do toho extra nedostal, nám to pomohlo k výhře.

V Děčíně bylo po hodně dlouhé době vyprodáno, tedy 1200 fanoušků. Rovněž v devátém kole v Opavě i přes odpolední čas dorazilo na Beksu přes 1300 lidí, v neděli v Ústí atakovala návštěva tisícovku a přes pětistovku dorazilo i do pražského Edenu na souboj nováčka s posledními Sokoly. V Opavě či v Pardubicích jsou tisícihlavé návštěvy už běžné a nadprůměrně se chodí i jinde. Jakou roli v tom podle vás hraje nedávný EuroBasket a jakou vyrovnaný boj o čelo tabulky?
Osobně jsem se na vyprodanou halu v Děčíně těšil. I když to není naše publikum, mám radši zápasy, kde není ticho a fandí se. Bylo to příjemné a nevadilo mi, že to bylo proti nám. A myslím, že to sedí většině našeho týmu. Doufám, že to v lize vydrží i dál a lidí bude v hledištích už jen víc a víc. Je super, že se na basket naučili chodit. EuroBasket tomu pomohl a všeobecně šel basket u nás v poslední době nahoru. Lidi o něj mají mnohem větší zájem. A další věc je vyrovnaný průběh sezony, kdy Nymburk už prohrál v Děčíně i na Slavii. Jsou větší očekávání od ostatních týmů na vršku a to je jedině dobře. Věřím, že fanoušci budou chodit na ligu i dál.